ROZHOVOR: Marie Dostálová - rychlá svěřenkyně rychlé trenérky

Na půlmaratonské trati na Hané to o víkendu neměla příliš složité, protože pole zdravých špičkových závodnic je letos hodně prořídlé. To však nesnižuje její schopnosti, vždyť chce letos pokořit tříhodinovou hranici na maratonské trati. Svěřenkyně jedné z našich současných nejlepších vytrvalkyň Petry Kamínkové se navíc netají rostoucími sympatiemi k běhům do vrchu.

Přijela jsi na Hanácký půlmaraton zdaleka nebo jsi místní?

Přijela jsem z nedalekého Štarnova, je to asi 15 km od Olomouce, takže jsem téměř místní.

Jak se z tvého pohledu závod vyvíjel? S jakou taktikou jsi běžela? Přišla krize?

Závod se vyvíjel podle mých představ. Od startu jsem běžela na první místo, prostě na vítězství. Pouze jsem si hlídala odstup od druhé běžkyně. Krizi jsem ani neměla, protože jsem to běžela docela pomalu.

Závod byl sice rovinatý, ale na trati je celkem dost ostrých zatáček. Jak ses s tím vyrovnala?

To je pravda, je rovinatý, ale opravdu ostré zatáčky zlobily nás všechny. Mohlo tam dojít i k vážným kolizím s protiběžícím závodníkem. Mně to také dělalo problémy kvůli mým volným vazům na kolenním kloubu.

Je těžké běžet mezi tolika muži? Neznervozňuje tě to?

Mně to vůbec nevadí, docela mně to vyhovuje. Vůbec mne to neznervózňuje, ba naopak! A taky se snažím s nimi udržet rytmus běhu a tempo, protože mnohdy mi ženy prostě nestačí.

Trénuješ sama nebo pod vedením trenéra?

Připravuje mě Petra Kamínková, nejlepší současná běžkyně v České republice. Vážím si jí a obdivuji ji i jako člověka pro její dobré povahové vlastnosti. Jinak ale trénuji sama, nemám kolektiv. To proto, že jsem hodně časově vytížená a nemůžu se na nikoho vázat.

Jak nyní trénuješ? Změnila jsi něco oproti předchozím zvyklostem?

Nyní trénuji skoro každý den, ale samozřejmě se liší trénink v přípravném období a trénink během závodů. To pak trénuji méně. Kromě toho, že jsme se tuto zimu zaměřili na maraton, je jinak vše stejné.

Poměrně často závodíš? Není to třeba na úkor výsledků?

Baví mě to, chci se zdokonalovat. Ale je pravda, že pokud je hodně závodů, je to na úkor kvalitního výsledku a zdraví.

Běháš raději v terénu nebo po silnici? Zkoušela jsi někdy běhy do vrchu?

Nejraději běhám v terénu v lese, i když po silnici to také není špatné. Ale vzhledem k mému zdravotnímu stavu s kolenem to pro mě není moc vhodné. Běhy do vrchu jsem již zkoušela a ráda bych se na to přímo specializovala, protože se běhá v terénu a jen nahoru, což je vhodné pro poškozené klouby. Je to nejšetrnější běžecký styl pro pohybový aparát vůbec. A tam v horách cítím naprosté sepjetí s přírodou. Lidé i běžci se k sobě chovají úplně jinak, jsou přátelštější, otevřenější, a hlavně si navzájem všichni pomáhájí. Jsou si rovni. K tomu ta krása naší přírody. Je to nádhera.

Myslíš si, že se po třicítce dají ještě vylepšovat osobní rekordy?

To si myslím zcela určitě. Závodník ve vytrvalostním spotru má vrcholnou formu právě až kolem 35. roku a výše. Já tomu věřím a "spoléhám na to", že má vrcholná forma, pokud budu zdravá, teprve přijde.

Co plánuješ do zbytku roku? Uvidíme tě v květnu na Pražském maratonu?

Plánuji maximálně dva maratony, jedním z nich je maraton v Praze (Mistrovství České republiky). Poté na podzim pojedu do Ostravy a pokud bude koleno zdravé, ráda bych vyrazila na údajně "nejtěžší maraton na světě", který se běží ve Švýcarsku. Jde o Jungfrau. Letos také běžím 1. ligu a chci ještě absolvovat Český pohár v běhu do vrchu (kvalifikace na MS, ME). Uvidím, co se dá stihnout.

Jak vnímáš megazávody jako je například právě PIM?

No, neběhají se mi moc dobře. Raději jezdím tam, kde je tak maximálně 500 závodníků.

Na Hané a určitě i jinde jsi již vnímána jako zkušená běžkyně s mnoha vítězstvími. Co pro tebe běhání a závodění představuje?

Jde asi hlavně o odreagování se od stresů, které člověk během dne v těle nahromadí. Ale také je to velká motivace se stále zlepšovat a vítězit.

Jaká nová jména mezi závodníky tě letos zaujala? Roste konkurence?

Myslím, že u žen je konkurence stále stejná. Letos to ale vnímám tak, že spíš konkurence ubývá díky zranění některých vytrvalkyň.

Jak se cítíš po mnoha sezónách v závodním běhu? Máš nějaké zdravotní potíže?

Momentálně se cítím na "rozpadnutí". Mám stálé potíže s levým kolenem, které už bylo pětkrát operováno, naposledy minulý rok. Nyní mám opravdu vážné problémy. Ortoped mi na rentgenu našel na chrupavce dva úlomky, a tím je pro mě koleno jak časovaná bomba. Ale modlím se, aby to vydrželo nejlépe do konce sezóny. Poté se to zřejmě bude muset řešit operativně. Ale ortoped MUDr. Holibka dělá přímo zázraky! Specializuje se téměř výlučně na sportovce, takže jsem ve velmi dobrých rukou. Ale pokud se ten zákrok bude muset udělat dříve, nic nenadělám.