Buldok to dal!

behej.com | 11.05.2008 | přečteno: 6129×

Hromotluk Zdenek Uhl. Buldok, jak si říká. S touto výstižnou přezdívkou se ztotožnil natolik, že se nechal tak rovnou přejmenovat. Ještě loni skoro nehybný po pádu ze střechy, ještě dva týdny zpět s podvrknutým kotníkem. Ale svého zarputilého cíle se nevzdal a v neděli si „doběhl-došel“ do cíle svého prvního maratonu. Zaslouží si oslavné ódy?

Přinášíme svědectví očitých svědků Buldokova maratonského „boje“. Dvou lidí, kteří tvořili součást dvou Buldočích štafet, které doprovázely Zdenka na jeho více než šestihodinové pouti.

Radek Narovec, rozbíhající člen první štafety:

Propočítal jsem si, že budu muset běžet desítku skoro na úrovni osobáku, abych Buldoka dohnal před první předávkou, protože startoval s hlavním závodem, zatímco firemní štafety až s desetiminutovým zpožděním. Spletl jsem se ale ve dvou věcech: jednak jsem si neuvědomil, že Buldok neodstartuje s Keňany :) a pak v tom, že Zdenda nepřepálil začátek.

Suma sumárum: po dvou kilometrech úprku jsem na Zdendu narazil už na Karlově mostě :) Poctivě jsem zbrzdil, abych Buldoka neuštval a nepřipravil o jeho velký sen. Takže jsme se brzy ocitli na chvostě pole a kochali se sluníčkem a „prdelkami“ před námi :)

Zdenda držel strojové tempo, jen občas si postěžoval na odlepující se náplast na prsních bradavkách. Nepomohlo ani převázání patřičných míst ochotnými záchranáři, ale Buldok to nakonec vyřešil namazáním bradavek na dalších kilometrech.

Daleko horší se ukázaly křeče, které přišly velmi záhy – již na osmém kilometru. Hrklo ve mně, protože takto brzo jsem to nečekal ani v nejhorším snu. Naštěstí pomohlo protažení se a uvolnění mysli o zbytečné starosti, které k běhu nepatří a na jejichž řešení bude času dost.

Na předávku jsme přiběhli skoro poslední a Lenka poskakovala radostí, že vůbec žijeme :) Buldoku drž se, bouchl jsem do zad hromotluka, ale v duchu si myslel, že to na druhém úseku zabalí. Nezabalil.

Tomáš Velecký, finišman první štafety:

Do 26. kilometru Buldokovi sloužilo tělo skvěle, ale potom se začaly ozývat problémy v oblasti lýtek, stehen a kolen. Na 30. kilometr, kde jsem přebíral štafetu, se Buldok sotva doplazil. Po skvělém masérském zásahu Franty Burdy a Martina Singra se Buldok opět pomalu rozeběhl, ale už u Karlova mostu to s ním vypadalo špatně. Proto jsem se ho snažil rozptýlit tím, že jsem roztleskal partu italských turistů jdoucích jeden za druhým, tak jsme absolvovali cestu až k úřadu vlády a to už se Buldok kousnul, i když mu běhání šlo velmi těžko a stále častěji běh prokládal chůzí.

Tak jsme se společně dostali až k Těšnovskému tunelu, kde jsme potkali Buldokovi naproti běžící lidičky z obou našich štafet. Protože se chýlil limit šesti hodin, domluvili jsme se, že poběžím jako kapitán štafety do cíle pro medaile a jednu nechám připravit i pro Buldoka. Když jsem probíhal kolem hotelu Intercontinental, viděl jsem na chodníku Buldokovu přítelkyni Janu a jejího syna, a tak mě napadlo, že když nemůžu doběhnout s velkým Buldokem, doběhnu aspoň s malým. To jsme také dokázali, sehnali pro nás medaile a pro Buldoka také. Tu dostal mladej a běželi jsme našim naproti a uprostřed Pařížské ulice jsme je potkali a běželi vedle sebe a doprovodili jej až do cíle.

Co říci závěrem?

Stovky lidí jej odsoudí, že jeho počínání je laciným gestem a nemá se sportem a zdravím nic společného. Jeho starší články jsou plné ohnivých debat a další polemiky určitě ještě přijdou. Nakonec proč ne.

Nevím. Sám se přiznám, že jsem po zbytek dnešního dne váhal, jestli se s Buldokovým počínáním ztotožňuji. Bohulibá myšlenka, moře vzdoru osudu a neskutečná chuť bojovat s osudem. To je Buldok. Z jeho strany to ale rozhodně není laciné gesto, protože s během určitě neskončí. Nikdy to nebude sprintér, ale aby nás všechny jednou svou vůlí nepřekvapil!

Dnes do cíle v šestihodinovém časovém limitu nedoběhl a správně by se neměl ani objevit ve výsledcích. Přesto se před ním pořadatelé sklonili a ještě mu společně s ostatními zatleskali. Nejenže se zvedl z kolečkového křesla, ale on donesl do cíle 27 tisíc pro konto Paraple, protože ví stokrát lépe než my zdraví, co to je nemoci se hýbat. Buldok vstoupil do historie.

Radek Narovec a kolektiv autorů behej.com