Zaregistrovat »

Vítězný pád Pavla Brýdla

Petr Kostovič | 21. 6. 2008 | Přečteno: 1901× | Tisk článku

Vítězný pád Pavla Brýdla

Jsou pády gramatické, kariérní, dlouhodobé poklesy výkonnosti, psychické pády na samé dno. Nebo prostě jen pády fyzické. Tělo je vyvedeno z rovnováhy a poroučí se k zemi. O tyto pády nám dnes jde. Jaký můžou mít vliv na psychiku běžce?

Titulní fotografie tohoto článku zachycuje pád Pavla Brýdla (SK Nové Město nad Metují) v závodě na 10 km v druhém kole II. Atletické ligy mužů. Zdá se, že to pro něj znamenalo konec závodu. Možná dokonce i zranění? Nic z toho se nestalo.

Jak vše dopadlo se dozvídáme ze slov Pavla Nováka (AK Jihlava), který nám fotografii do redakce poslal: „Posílám fotku, jak může také vypadat závodění. Je na ní zachycen Pavel Brýdl při pádu. Stalo se 14.6.2008 v Litomyšli při závodě na 10km (II.liga). Pád prý vypadal ošklivě. Pavel se zvedl, opět doběhl čelo závodu a nakonec zvítězil. Zachytila Vlaďka Pešková, přítelkyně Leoše Peloucha. To by zasloužilo odměnu - samozřejmě symbolickou.“

Pavel Novák je na fotografii také zachycen. V době Brýdlova pádu běžel v čele závodu a doběhl jako druhý se ztrátou necelých 5ti sekund. Zaujal nás fakt, že Pavel Novák zasláním fotografie a výzvou k odměně dokáže přes porážku ocenit kvality a mimořádný výkon soupeře. Toho jsme ostatně byli svědkem již při PIM maratonu, kdy po odstoupení ze závodu povzbuzoval po trase ostatní běžce.

Vraťme se ale k Brýdlově pádu. Co se může v takové situaci stát? Pokud pád nezpůsobí vážné zranění, které samo o sobě znemožní pokračování v závodě, může nastat několik situací. Buď se běžec psychicky zlomí a ze závodu odstoupí, nebo se zvedne, ale závod dokončí v poli poražených. Někoho ale taková situace dokáže takzvaně "nakopnout", dodá mu novou energii a nakonec jej vyburcuje k ještě vyššímu nasazení. To byl pravděpodobně Brýdlův případ.

Totéž se stalo v případě americké univerzitní běžkyně při závodě na 800 metrů, v němž se po pádu také dokázala zvednout a zvítězit. Videozáznam ze závodu jsme mohli před několika týdny sledovat na těchto stránkách a dnes jej k tématu znovu připomínáme:

Pavla Brýdla se nám zastihnout nepodařilo, ale kontaktovali jsme Pavla Nováka, abychom se jej zeptali na to, jak je to s pády u něj: "Nepamatuji se, že bych někdy vyloženě spadl na zem, ale že mi někdo brnkne zezadu do nohy a musím vyrovnávat, to se mi stává úplně běžně i několikrát za závod. Na dráze je to ještě běžnější.To patří k závodu, zachovávám klid a nerozčiluje mě to. Myslím, že pokud člověk chce zaběhnout nějaký výkon, je pád velký problém a to nejen z důvodů časové ztráty, ale především proto, že vypadne z rytmu."

Své o pádech v posledních sezónách určitě může říci i Anička Pichrtová. Jak je tomu s pády u vás? Stalo se vám někdy při závodě něco podobného? Dokončili jste závod? Myslíte si, že váš výkon by byl bez pádu lepší nebo vás tato nepříjemnost také dokázala dovést k lepšímu výkonu? Těšíme se na vaše příspěvky v komentářích.

Padli jste někdy při závodě?
6
(6 hl.)
37
(37 hl.)
9
(9 hl.)
25
(25 hl.)
3
(3 hl.)
Celkem hlasovalo 80 uživatelů.
Hodnocení článku
51.89% (106 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 6)

  • Mirro | 21. 06. 2008, 12:22

    Ahoj, pri behu jsem jeste nespadl. Jen si mi to 2x povedlo pri silnicnim zavode (kola). V jednom pripade se to predemnou nejak divne pohnulo, ze jsem se chtel uhnout. Byl jsem u krajnice a krajnice vypadala, ze to pres ni pujde. Neslo - byla to pouze pekne do rovna sestrizena trava, ktera rostla z prikopu. :) Tak jsem sel k zemi a par lidi za mnou se po me projelo. :) Dojel jsem.

    Pak jsem take pri treninku na MCR 2001 v down hillu na Klinovske sjezdovce nezvladl jeden skok, ktery mne spatne nakopl a asi po 5metrech letu jsem dopadl primo na vrch hlavy a o parez si zlomil 2 zebra. Byl jsem v 1/3 sjezdu a nahoru to vytlacit neslo. Byl jsem na kopci sam. Takze jsem musel sjet dolu. Mezitim zastavili vlek a sve auto jsem parkoval na kopci. :)Stopoval jsem na kopec a jeste jsem pak odridil dalsich 50km. No proste povedene.Krk citim do dnes.

    • Leszczynski | 22. 06. 2008, 00:21

      Při tréninku a pak i při závodě v ČP MTB XC v Zadově jsem si párkrát ustlal v trialovém sjezdu. Musím říct, že mě to pěkně rozhodilo a byl jsem rád, že jsem vůbec dojel. Ty pády berou hodně sil. Jinak při běžeckém závodě jsem myslím ještě nespadl.

  • evakollertova | 21. 06. 2008, 20:30

    Pády při běhu jsou celkem běžná věc, alespoň u mě:-) Jednou jsem se snažila špurtovat do cíle a ejhle! - kořen:-) Onehdá jsem si dala svůj první duatlon a myslela jsem si, že si dám "na hubu" na kole, ale povedlo se mi to až při druhém běhu. Joo, když někdo nezvedá nohy, tak to jde ještě snáz:-) Na dráze je nepříjemný ten "obrubák", dá se lehko škobrtnout:-)

  • mirekk | 21. 06. 2008, 20:54

    Shodou okolností něco podobného předvedla před týdnem Katka Pecháčková na závodě Jarov - Károv. Spadla na startu a v ženách zvítězila. I když na třech kilometrech se to přece jen líp dohání. Vzpomínáte někdo na Lasse Virena? Ten něco podobného jednou předvedl na pětce.

    • runner04 | 22. 06. 2008, 10:30

      Lasse Virenovi se to stalo na olympiádě v Mnichově 1972 v běhu na 10 km. Po uběhnutí 5600 m šlápl na mantinel dráhy a upadl. S ním spadl ještě Gammoudi, další favorit. Lasse to ale nevzdal. Doběhl skupinku, chvíli si na jejím konci odpočinul a pak šel do čela a ještě zaběhl světový rekord 27:38,34. Tom

předplatné časopisu

Nejčtenější v rubrice