První závod je jen jeden

Většina z nás si pamatuje, kdy poprvé se postavili na start běžeckého závodu. Taková věc se prostě vryje do paměti podobně jako první láska, první den ve škole nebo první cesta letadlem. Otázkou pro rodiče pak rozhodně není, jestli své děti začít brát na běžecké závody, ale kdy je ten správný věk pro začátek.

Kategorie, které se dnes budeme věnovat, nemá svůj vlastní oficiální název, ale v propozicích ji najdeme pod nejrůznějšími jmény od Broučků přes Liščata až po méně poetický Nábor I nebo prostě Předškolní děti. Na velkých dětských závodech bývají předškoláci rozděleni ještě do několika dalších podkategorií, aby děti na trati bojovaly skutečně jen se svými vrstevníky.

Neexistuje žádná univerzální rada, kdy je ten pravý věk pro první závod. Jsou sebevědomé děti, které na svůj první závod suverénně nakráčejí ve třech letech, pro jiné se takový start může stát těžko zvládnutelným traumatem ještě v šesti nebo sedmi. Kdo se někdy jako divák, pořadatel nebo rodič zúčastnil závodu nejmenších nadějí, viděl, jak rozdílné chování je možné zažít. Některý špunt okamžitě zapadne do předstartovní atmosféry a je nabuzený jako zkušený závodník, jiné dítě jen nesměle vyčkává, co že ho vlastně na té padesátimetrové rovince do cíle čeká. Neposlední, ale rozhodně ne malou skupinku pak tvoří děti, které se s nezvyklou situací zatím nedokáží vyrovnat, po startu se odmítnou rozeběhnout správným směrem, nebo si zvolí vlastní trasu, vedoucí někam jinam než do cíle. Mnohé často odmítají projít neviditelnou stěnou, kterou zlomyslný pořadatel umístil krok před cílovou čárou. Závodní tratě už byly smáčeny hektolitry slzí malých závodníků.

Ani rodiče budoucích běžeckých hvězd nejsou stejní. Někteří prožívají první závod svého dítěte stejně intenzivně, jako by jejich ratolest už už stála na startu olympijského finále. Do poslední chvíle radí a svou vlastní nervozitu úspěšně přenášejí na potomky. Ostatně houšť objektivů kamer a fotoaparátů bývá s olympijským finále srovnatelná. Další se pro své ratolesti snaží vydobýt na startovním roštu co nejvýhodnější pozici. Jiní mají snahu pomoci svým dětem nejen povzbuzováním, ale nejraději by běžecký závod absolvovali místo nich. Pořadatelé mají mnohdy menší práci s malými závodníky, než s jejich doprovodem. Ale naštěstí ještě pořád existuje naprostá většina rodičů, kteří zůstávají ukáznění a berou sportovní výkony dětí v tomto věku s nadhledem, i když určitě také oni mají radost z úspěchu své ratolesti. 

Zorientovat se v chumlu dobíhajících špuntů bývá náročné i pro rozhodčí. Jak snadné je změřit a zaznamenat pořadí padesátce veteránů oproti dvacítce malých předškoláků. I při sebelepší oragnizaci občas vznikají dohady a konflikty, které si nijak nezadají s těmi nejvypjatějšími situacemi, očekávanými spíše na hokeji nebo při volbě miss. Leckterý tatínek nebo maminka jsou připraveni použít veškeré zbraně, aby zjednali spravedlnost a Jiříčkovi nebo Janičce vyboxovali jejich zasloužené sedmé pořadí namísto osmého, kam ho zařadili ti neschopní pořadatelé. Na tomto místě je nutné se pořadatelů zastat. Každý z nás je omylný a ještě jsem nezažil rozhodčího, který by chtěl úmyslně poškodit kterékoli dítě. Naštěstí se děti obvykle v podobných situacích chovají rozumněji, než mnozí rodiče.

Při vyhlašování vítězů zažívají malí závodníci možná poprvé v životě svou zaslouženou minutu slávy a rodinná alba se plní čerstvými přírůstky. V mnoha případech bývají pořadatelé schopni poskytnout malou odměnu všem zúčastněným běžcům a běžkyním. Pak bývá spokojenost všeobecná a většina křivd je smazána.

Z předchozích vět možná máte dojem, že závody nejmenších dětí nebereme dostatečně vážně, ale to rozhodně není pravda. Velice si vážíme obětavé práce všech pořadatelů, kteří se pustí do nelehké organizace dětských závodů. Společně s nimi máme radost z každého malého běžce a běžkyně, z každého diváka bez ohedu na to, zda má na trati někoho blízkého, nebo se přišel podívat z pouhého zájmu o běh. Na prvním místě zde ovšem není sportovní výkon, ale budování vztahu k běhu, k závodům a ke sportu vůbec. Vítězství nebo totální neúspěch nemusí pro budoucí kariéru mladého závodníka znamenat absolutně nic. Děti si ovšem formují postoj ke sportu na další roky a možná dokonce na celý život. Rodiče i prarodiče pak mají jedinečnou šanci poznat svého potomka z úplně nové stránky. A kdo ví, třeba už teď někde běhá budoucí olympijský šampion.

A ještě zbývá poradit, kdy a kam se s dětmi vydat na závody. Z naší termínovky si můžete vybrat některý ze závodů pro dětské kategorie. O závodění starších dětí a také o některých závodech, které hodnotíme jako nejlepší, si povíme samostatně někdy příště.