Zaregistrovat »

Běžci, náhubek a pomník smíření

Olga Bednářová | 28. 6. 2008 | Přečteno: 1522× | Tisk článku

<em>Běžci, náhubek a pomník smíření</em>

Mezi běžci Krčského lesa obíhá petiční arch na zřízení pomníku, který by mohl revolučním způsobem smířit komunity běžců a pejskařů. Podnětem k této neobvyklé akci posloužila legenda o záhadné paní, která venčí psa s náhubkem. Ano, čtete správně. Není to překlep. Pes má náhubek.

Někdo z běžců prý spatřil tuto paní v Krčáku, a od té doby opřádají její existenci legendy. Vznikla proto iniciativa vystavit někde na okraji lesa v blízkosti stanice metra Roztyly pomník smíření. Smíření mezi odvěkými nepřáteli: běžci a pejskaři.

Při rozpracování projektu se navrhovalo sousoší s více postavami: paní se psem a náhubkem a vedle muž s pejskem a sáčkem, plným čerstvě posbíraných psích exkrementů. Oba dva kamenné páry by obdivně pohlížely na třetí dominantu sousoší - kamenného běžce, který by s výrazem bezpečí na tváři zvedal nohu v lehkém běhu.

Nápad s postavou muže byl však vzápětí zavržen. Všichni jsme nakonec usoudili, že jeho sáček patří pouze říši fantazie. Nikdo nikdy by tomu neuvěřil. Mohlo by to poškodit i paní s onáhubkovaným psem, a tím zahubit v zárodku ideu spřátelení s pejskaři.

Musíme však s lítostí oznámit, že když byla s naším projektem obeznámena opoziční strana, považovala ho za hrubou provokaci. Naše naivita zřejmě vyplývala z toho, že jsme tehdy ještě nevěděli o existenci přísně utajované organizace s názvem Liga pejskařů. Řekl nám o ní její bývalý člen, vyloučený kvůli zpochybnění základních principů Ligy poté, co byly jeho děti pokousané vlastním psem. Prozradil, že Liga pejskařů má své rituály, modly a znaky, podle nichž se členové navzájem poznávají. Cílem organizace je boj za rovnoprávnost psů a lidí ve všech oblastech společenského, kulturního i sportovního života. Liga zásadně odmítá použití náhubků a vodítek pro psy. Jejími hlavními hesly jsou: „Miluj psa jako sebe sama!“ - „Pryč s utlačováním psí individuality!“- „Agresivita psů je projevem jejich oddanosti!“.

Nechceme být netolerantní, a proto respektujeme právo každého občana i zvířete na členství v libovolném spolku. V hloubi duše věříme, že alespoň mezi psy se najdou tací, kteří nesdílí nevraživost a aroganci většiny členů tajného spolku. Přes nedůvěru, ba i okázalou nepřízeň Ligy pejskařů chceme vybudování pomníku smíření prosadit.

Vyzýváme proto každého běžce, který cítí spřízněnost s naším projektem, aby svěřil své jméno petičnímu archu.

Věříme, že se brzy budeme všichni kochat pohledem na krásnou ženu a psa s náhubkem, jak svýma kamennýma očima shlížejí na běžce, radostně a bezpečně probíhající vedle nich.

Reklama
Hodnocení článku
57.92% (60 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 46)

  • mapo | 28. 06. 2008, 10:20

    Jakýpak pes s náhubkem?? Ženská nebo běžec, prosim, ale pes?? "Rovnost, volnost, bratrství" :-))

  • Feli | 28. 06. 2008, 10:49

    Dovolím si reagovat, docela chápu postoj pejskařů, ale i váš. Sama mám fenku, náhubek nosí jenom do autobusu, beru jí sebou běhat a nikdy nebyl žádný problém, ale to není o náhubku, ale o výchově. Většina pů je s kovovým náhubkem nebezpečnější než bez něj, pes si totiž neuvědomuje, že s ním může bouchnout, a tak obyčejné veselé očuchávání může dost bolet, ať už člověka, nebo jiného psa.
    Já jsem se ještě nesetkala s tím že by na mě nějaký pes vyjel a to běhám v místech, kde je psů opravdu hodně, párkrát se za mnou pes sice rozeběhl, ale stačilo zastavit a nechat se očuchat. Pes je šelma a pohyb ho zaujme, ale co neutíká neni kořist, proto to zastavení.
    Myslím si že chyba neni jenom na straně pejskařů, ale může to být i starch běžce, který psi poznají a socha kdy pes je na vodítku s náhubkem a bežec si spokojeně běží je opravdu trochu provokativní. Co takhle socha kdy běžec zdraví pani, okolo které vesele pobíhá její vychovaný pes.

    • Mirro | 28. 06. 2008, 12:56

      Presne tak.

      Myslim, ze tyto "potize" jsou pouze obrazem spolecnosti jak se k sobe navzajem chovaji clovek - clovek. Jaka je mezi lidmi ochota dat druhym prostor k ziti, jake je vedomi "jsem tu i s druhymi" atd. A jak vime, pes byva obrazem sveho pana.

      Jsem ve Skotsku jiz tri roky a nikdy jsem zde nemel potiz se psy ani s pejskari. Naopak, navzajem se pozdravime, uhneme se predem atd. V principu je to velmi jednoduche. Psa s nahubkem jsem zde jeste nevidel.

    • Totti | 28. 06. 2008, 19:00

      "párkrát se za mnou pes sice rozeběhl, ale stačilo zastavit a nechat se očuchat."

      Hm tak jako kdybych se vydal takhle běhat a musel bych zastavovat jak se na mne nějakej pes rozběhne tak by mne to dost štvalo nejen kvůli tomu že, kdybych nezastavil tak se může do mne zahryznout, ale taky kvůli tomu že, mne vyrušil z tempa, kdybych už fakt musel zastavit. Je super že, takové problémy nemám protože pejskaři na ovál ještě nechodí :D:D

  • penzista | 28. 06. 2008, 13:06

    Já běhám se psem,6-letou fenou NO. Když se procházíme a vidíme běžce, tak ji raději připnu na vodítko. Ona sice lidi nenapadá, ale je zvědavá a někdy chce dovádět. Jinak jako běhajícímu mi psi nevadí. Teď tedy neběháme, protože jsem brousil kolenem beton, tak jsem mimo hru tak na 14 dní.

    • budinsky | 28. 06. 2008, 21:14

      Nechci dělat chytrého, víte co se odehrává v hlavě zvířete ? Zásada zvíře má být na vodítku.

      Nevím co je platné múj článek, lidi současní jsou fakt " debilové ", myslí si že jejich pes nekouše ! Veterenirář Petr

      • budinsky | 28. 06. 2008, 21:16

        Kolik lidí pokousal vlastní pes ?

      • makys | 29. 06. 2008, 20:18

        Máme doma vipeta, nedovedu vysvětlit jak to vim, ale prostě vim že poslechne a že by nikoho nenapad(pokud by někdo vyložině nubližoval jemu). Podle mě sou všichni psi skvělý tvorové, kazej je lidi co je blbě vychovaj.

  • Kikin | 29. 06. 2008, 09:29

    Tak nápad se sousoším zajímavý ale pojmout by to chtělo trochu jinak. Jsem pejskař a zároven běžec. Já bydlím na vesnici,takže ve lese takový frmol psů jako v Praze v parcích asi nebude a tayk často tu problém nemám,ale stane se, že někdo jde do lesa se psem, tam ho pustí na volno,aniž by výchova psa byla takový, že ihned reaguje na povel. V lese at mají psi volnost i bez náhubku ale pouze tehdy,pokud saný pes je natolik vycvičen, že pokud paní v lese uvidí běžce či cyklistu,psa zavolá a počká až onen rychlík se mihne kolem nich.Myslím, že by to bylo rozumnější. Na druhou stranu, jsou lidé, kteří psy schválně pouští v přítomnosti druhých, jakožto i běžci, kteří se mihnou těsně vedle chodce atd, i to by se ale mělo vymítit.

  • Mirro | 29. 06. 2008, 15:47

    Zvlastni. Dneska jsem si dal 20km, potkal neco mezi 20-30 psy a pro vsechny jsem byl skoro neviditelny. :) Pani je vubec nenapominaji, nejak zvlastne nekoucuji. Pes sedi, kouka na jineho psa a vrti ocasem a pod..... Nekecam, uz jsem tady videl i psa, ktery sam prisel k semaforum a cekal na zelenou - pritom nebyl provoz. Pak sam presel. To jsem ziral!!

  • makys | 29. 06. 2008, 20:13

    Negativní zkušenost s pejskama při běhu zatim nemam, když na nějakýho narazim tak si ho jeho pán zatim vždycky zavolal k sobě nebo si mě nevšímal.Pokud majitel psa zvládá tak neni důvod aby musel chodit na vodítku..

  • MarkétaP | 29. 06. 2008, 21:25

    Taky musím reagovat,
    taky mám pejsku a nejraději chodím běhat s ní - dobře udržuje mé tempo, mám společnost. Protože je vychovaná, může běhat na volno a zatím NIKDY jsem neměla problém s jakýmkoliv běžcem, když chce něco si očichá, pozdraví se s psím kamarádem a na zavolání mě doběhne
    ... ale je fakt, že beru na jiné ohled a raději než po běžeckém okruhu volím trasy lesem, abych "nedráždila".

  • drakor | 30. 06. 2008, 15:43

    Jsem běžec, alespoň si to myslím a také pejskař. Takže mi občas zůstává rozum stát nad inteligencí některých pejskařů.
    Nevadí mi pes bez vodítka ani bez náhubku, i to zvířátko se musí někdy vyřádit. Psů se nebojím, lidi jsou mnohem hořší. Ale když Vám cizí pes při běhu chňape po nohách a jeho "majitel" to ani neřeší a jen tupě vejrá...

    Moje osvědčená metoda je "milé" němé tváři obětovat trochu drahocenné vody :-) z příruční lahvičky na pití.
    Jak, no nejlépe přesně mířenou na čumák, stačí to jen prudce zmáčknout.
    Psovi to neublíží, ale lepším řešením by bylo takhle probrat onoho majitele...ale to by bylo asi na pořádný kýbl :-)

    Zase na druhou stranu se mi tato situace přihodí maximálně 2x do roka a to běhám cca 4x týdně po 1hodině, tak to není tak hrozné, spíše se jedná o vyjímky.

  • sklena27 | 30. 06. 2008, 17:37

    O tom, jestli má nebo nemá pes právo na volný pohyb se dá diskutovat a je to věc názoru, ale proč by propánakrále měla nějaká paní s pejskem obdivně vzhlížet k běžci, je to snad nějakej pánbůh či co, tuhle větu nechápu a přijde mi silně mimo mísu?!?

    • makys | 30. 06. 2008, 21:09

      Ten článek je ale myšlenej jako sranda, všechny jurzívou sou sranda tak nevim co tě pohoršuje:o)

      • sklena27 | 01. 07. 2008, 08:51

        Tak nepohoršuje mě v tomhle případě nic, dokonce ani volně pobíhající pes, jen mi ten srandovní článek nepřijde až tak srandovní, spíš trochu křečovitý a zbytečný, proto si taky autorka asi musí pomáhat kurzívou, aby jsme poznali, že to má být legrační :-)

        • Milosov | 02. 07. 2008, 11:09

          A teď opravdu reakce na "srandu" a "křečovitost":
          Mladý muži, opět všechno špatně - ten článek je SATIROU. Ta "sranda" je v takovém případě toliko prostředkem k odkrytí vážného problému. A ataky psů na běžce víc než vážným problémem jsou (též viz můj extra komentář). A o to autorce zcela evidentně v článku jde. Jestli se na něm něco nepovedlo, tak jedině výběr fotografie (toho "puňťu" bylo třeba nahradit "ostřejším" soukmenovcem - o takových je řeč).

    • Milosov | 02. 07. 2008, 10:54

      Mladý muži, je třeba skutečně ČÍST text. Ne "vzhlížet", leč "pohlížet" a "shlížet" (! - to v závěrečné verzi pomníku) jest v článku, čili něco podstatně jiného. Jako bonus Ti prozradím, že "obdivné pohlížení" se týká malého detailu v poloze běžce; ano, tušíš správně: on zvedá nohu, připodobňuje (přechodník!) se tak proslulému psímu gestu (raději nápověda: jde o mokré vyměšování). Jak velký ústupek ze strany běžce, jaká porce smířlivosti!

      • Milosov | 02. 07. 2008, 10:58

        Milá redakce (milý automate), toto jsem přiřazoval k prvnímu příspěvku kolegy diskutéra... o patro výše. Inu, chybička se vloudí.

  • minusak | 01. 07. 2008, 08:33

    Potkávám hodně pejskařů.Bohužel bývají běžecké trasy totožné s vyměšovacími regiony pro pejsky.
    Neidealizujte to tu prosím¨!!!!!
    Dvě třetiny majitelů psa podrží, zavolají k sobě nebo napomenou, tak jak bych čekal.Někteří retrívři mají i náhubek.Bohužel plemena, která by náhubek mít měla, většinou nemají.
    Jedna třetina pejskařů své psy nepodrží ,nezavolá a přinutí tak běžce mnohokrát zastavit, protože nikdo dovnitř hlavy psa nevidí. Nemluvě o situacích, kdy se pejsek evidentně snaží přiblížit ze zadu a pejskař nikde.
    Běžte si prosím přečíst patřičné vlákno na tomto foru.

    • drakor | 01. 07. 2008, 15:22

      Jaké jsou ta plemena co mají tu náhubkovou přednost. Jestli máte na mysli plemena označovaná "bojová", tak si dovolím nesouhlasit.

      Za prvé to co v našich končinách označují někteří chytráci (rozuměj ti co o tom vědí kulové) za "bojové" plemeno bojová plemena nejsou. A za druhé většina těchto plemen jsou povahově vyrovnanější než "nebojová". To co z nich udělají někteří majitelé je věc jiná.
      Nikdy jsem neměl problém s pitbulem, bulterierem ... vždy se jednalo o vlčáky, retrívry, kokry apod.

      Jinak jediné plemeno o kterém vím, že historicky bylo opravdu používané v boji je čau-čau.

      Sám mám anglického bulteriéra a nikdy nikoho nehonil, nelovil ani na nikoho neútočil. Moje 2,5 letá dcera si sním hraje od té doby co leze, tahá se s ním o hračky a nikdy žádný problém. U takového kokršpaněla bych si tohle třeba nedovolil, to jsou náladoví psi a člověk jim opravdu do hlavy nevidí.
      Bohužel existují tací, kteří si takového psa pořídí kvůli image a pak může být takto "vychovaný" pes i nebezpečný.

      Schválně se zeptejte nějakého veterináře od jakého plemene je nejvíce pokousaných. Překvapivě vedou jezevčíci(pěkní paličáci, měli jsme ho 16 let) a v závěsu jsou zmínění kokršpanělé následovaní vlčáky.

      No nic to jsem se rozohnil, zkrátka si myslím, že náhubky by neměli nosit psi, ale spíše lidé a místo těch blbostí co vymýšlejí různí zákonodárci by se spíše měly dělat psychologické testy pro ty co chtějí doma chovat nějakou tu šelmičku...bez "rasistického" kastování plemen.

      • sam | 01. 07. 2008, 21:47

        Plně s tebou souhlasím, protože po bulterieřím klukovi, který nám zemřel ve 13 letech mám nyní 4 letou buličí holku. Ani s jedním z nich není nejmenší problém ve vztahu ke psům i lidem.
        Cymba když uvidí cyklistu, běžce, nebo jí na ně upozorním, si sedne vedle cesty a čeká než přejedou nebo přeběhnou.
        Bohužel to, že vše je ve výchově nepochopí nejen většina běžných lidí, ale o co hůř ani politici, kteří o tom chtějí rozhodovat.
        Jeden takový pokus zde, jak možná budeš pamatovat byl začátkem tohoto století v podání poslanců Kořistky a Šojdrové. Naštěstí to tenkrát pro ně dopadlo vcelku slušnou ostudou.

  • johari | 01. 07. 2008, 15:27

    Je-li to legrace, není to špatné..
    Jako pejskařka, běžkyně, cyklistka, bruslařka ap. venku necpu svému psovi na nos náhubek, neškrtím ho na vodítku a nenechávám ho, aby podrážel či kousal kolemjdoucí, kolemjedoucí, kolemběžící ap.. "Aneb co sám nerad, nečiň druhému." A stále velmi doufám, že se mi přestanou motat pod nohama neposlušní psi a ratlíci, haranti, běžci, cyklisté a bruslaři..
    "Není jen černá a bílá."

  • Shira313 | 01. 07. 2008, 15:55

    Behávame s manželom pravidelne a vždy s našou fenkou - nemeckým stavačom (ohař). Nikdy s ňou neboli problémy, veď je na bežcov zvyknutá. Problémy však máva občas ona s doternými nápadníkmi a s ostrými vlčiakmi. Preto s nadsázkou radím, chcete behávať a nemať problémy so psíkmi? Zaobstarajte si jedného :o)

    Vždy mi vychádza iba jediný záver nezáleží na plemene psa, ale na výchove jeho majiteľa.
    Keď práve nebeháme a vidíme oproti bežca alebo malé dieťa, tak mu predsa nechceme nahnať strach a psa privoláme a dáme na vodítko - také jednoduché!
    Avšak podľa mňa náhubok síce zabráni uhryznutiu ale v žiadnom prípade nezabráni napadnutiu zo strany nevycvičeného psa vo vlastníctve zakomplexovaného, frustrovaného a arogantného "tiež psíčkara".

    • drakor | 01. 07. 2008, 18:36

      Tak tak, musím jen souhlasit.

  • Milosov | 02. 07. 2008, 11:29

    Vážení všichni zde, probuďte se! Toto je setsakramentsky vážné téma, neboť jde o život, či v lepším případě o vážné zranění. Průměrně každých 9 dní je v ČR roztrhán psy či jinak zabit po jejich ataku člověk - ve více než polovičce případů dítě. Jednoznačnou normu (tresť z mnoha městských i obecních vyhlášek) - náhubek pro střední a velké plemeno; vodítko pro všechny s možnou výjimkou vycvičeného (odborně) psa - dodržuje v tomto státě neukázněných občanů cca 1 z 10 (dlouhodobé pozorování). Nesmyslné "argumenty" směrem k běžcům typu "Proč se nezastavíte?" či "On/a/ vás chce jen očuchat" svědčí o nulovém právním povědomí těchto "pejskařů". Jak si dovolují tito LIDÉ (ano!) bránit nám v pohybu (tedy omezovat naši osobní svobodu), ba dotýkat se nás (prostřednictvím psa - "věci" /český právní termín pro zvíře - s kterým mimochodem nesouhlasím/, za kterou mají plnou odpovědnost)?!

    • sam | 02. 07. 2008, 12:28

      Otravování běžců či jiných lidí nevychovanými psy mi samozřejmě vadí, jako asi ostatně mnoha jiným. Ty se ale prosím vzpamatuj a začni užívat jen pravdivé a podložené argumenty.
      Nevím, z jakých zdrojů čerpáš své statistiky, ale jsou rozhodně nesprávné.
      Skutečně nedochází ročně ke 40 zabitím člověka psem.
      Pokud bys sledoval správné statistiky nebo přinejmenším neuváděl ostatní v omyl, přišel bys na to, že nejnebezpečnějším živočichem pro člověka z hlediska úmrtí následkem napadení je včela (alergická reakce na píchnutí).
      Nevšiml jsem si zatím, že by někdo přišel s návrhy na rušení včelínů. Byly by totiž stejně nesmyslné, jako návrhy na restrikce resp. zákazy některých psích plemen. Jak se již mnohde zmiňovalo, za psa jako i za jiné domácí zvíře je odpovědný majitel. Současný trestní zákoník je zcela dostatečný pro případný postih tech majitelů, kteří díky své nezodpovědnosti nebo hlouposti svá domácí zvířata nedokáží vychovat či zvládnou.

      • Milosov | 02. 07. 2008, 15:42

        Ano, máš pravdu - moje statistika nebyla přesná: těch úmrtí (r. 2006) bylo 42, čili cca 8,7 "lovné zvěře" v podobě člověka/den. Údiv nad těmito čísly ovšem zcela chápu - tato problematika je systematicky bagatelizována a "pejskařská" lobby velice silná (skoro jako kuřácká). Doporučuji nezávislý monitoring tisku - ovšem i toho regionálního.
        Jinak jsi ovšem argumentačně zcela mimo. Poslední útok včel na běžce byl zaznamenán v srpnu 1972 při Úpickém maratonu, poslední útok psa (ovšem jen v mém dosahu) byl ke spatření tuto sobotu v inkriminovaném (pražském - to pro přespolní) Krčáku, kde mladá běžkyně použila před během neprozřetelně parfém, který se baskervilovi zcela nelíbil (čti: nevoněl mu).
        A hlavně: celá tato (velice užitečná) diskuse není ani tolik o psech (o včelách nemluvě), jako o jejich MAJITELÍCH. Právní i podprávní řešení nedostatečné (ano: věc názoru)a hlavně vynutitelnost obtížná. Zkus si někdy zkusmo zjistit totožnost útočníka...

        • bába z lesa | 02. 07. 2008, 16:24

          Tak jestli si někdo myslí, že na napadení psem umře 42 lidí za rok, tak to docela chápu, že se mu klepou kolena, sotva nějakého spatří. Ale to prostě není možné. Nevím, kde je nějaká statistika, pokusím se jí najít, ale 42 lidí za rok je blbost. Odhaduji tak jeden člověk za dva roky.
          Dejme tomu, že někoho může pes v Krčáku (nemyslí se tím náhodou Kunratický les?) otravovat, ale je naprosto nepravděpodobné, že by šlo o život.
          Jasně že někdo si třeba řekne, že i jeden člověk za dva roky zakousnutý psem je hrůza a děs, ale proč vám víc nevadí, že například ročně umře na utýrání asi 100 dětí? To je přece strašné číslo. Každé dítě má větší pravděpodobnost, že ho zavraždí rodiče než že ho zakousne pes. Tak to je.
          Musím ještě někde najít ty čísla.

        • sam | 02. 07. 2008, 21:37

          Stále jsi mi nesdělil zdroj svých statistik. Zřejmě proto, že jsou nesmyslné, resp. neexistují.
          Já nehovořil o napadení běžců včelami, stejně jako jsi ty nepsal že těch tvých cca 4é mrtvol, jsou běžci.
          Poté, co jsem se podíval do tvého profilu a zjistil, že jsi se registroval dnes, asi z důvodu možnosti vylévat si zde své antipatie ke psů, nemám příliš chuť s tebou dál diskutovat.
          Předpokládám, že to je vcelku spolehlivě ztracený čas. Ty se nenecháš o ničem přesvědčit, protože ani nechceš poslouchat.
          Až budeš diskutovat o běhání, možná se situace i můj náhled změní.

          • Milosov | 03. 07. 2008, 08:29

            Ty máš rád poslední slovo, že?
            Mohl by ses dovtípit, kde je možno dostat se k uvedeným statistikám... To by Ti odpovědělo i na otázku, proč jsem se "pro účely této diskuse" přihlásil extra pod jiným "nykem". Ale mohu Ti třeba odpovědět, že jejich zdroj je stejný jako ten Tvůj o včelách jako top predátorech...
            Jinak jsi použil klasický (anti)diskusní manévr, kdy se zaměřím na osobu soka (odborně: ad personam), nikoli na věc samu (ad rem), milý same... Ale to Ti prominu - je to v našich krajinách typické. A náš školský systém bohužel diskutovat nenaučí. Stejně jako interpretovat texty. Kdyby tomu bylo naopak, nemohl bys vyčíst z mých slov "vylévání antipatie ke psům"?! Opakovaně jsem zdůrazňoval, že jde o MAJITELE psů (většina diskutujících to ostatně pochopila naprosto přesně). Já "pouze" BURCUJI a věř mi, že se tou problematikou zabývám déle než Ty. Možná bys změnil názor, kdybys byl účastníkem soudních, správních či přestupkových řízení, kde fungoval (chudák) pes jako hlavní aktér. Možná bys změnil názor, kdybys žil na okraji velkoměsta (např. pražské Jižní Město) s gangy mladistvých, kteří se o psy nedostatečně starají a používají je právě jako zbraň svého druhu.

            • sam | 03. 07. 2008, 11:48

              Tvé výkřiky o 40-42 zabitých lidech (a polovině dětí) za rok v ČR psem bez jakéhokoli důkazu se blíží naplnění podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy.
              Na rozdíl ode mně, kde si mou totožnost můžeš dohledat dle mého profilu, jsi pro mně anonym, který se bojí podepsat pod svůj názor. Pokud bys pozorněji četl, já se vyjadřoval k tomu, že mi nevycválaní psi a jejich majitelé vadí a k tomu, že současný testní zákoník je dostatečný pro postih neodpovědných majitelů. To je však již otázka státu, aby si své právo dokázal prosadit. Vymýšlením dalších nových zákonů a restrikcí, které vesměs stejně nedokáže dostatečně ohlídat se nic neřeší (viz dopravní situace na našich silnicích). Mimichodem zde zahyne jistě mnohem větší procento lidí a to zcela prokazatelně.
              Je tedy s podivem, proč se tolik energie věnuje zrovna psům.

              • Milosov | 03. 07. 2008, 16:50

                Do právničiny se raději nepouštěj - to není aréna pro amatéry...
                Neslibovals náhodou, že už nebudeš diskutovat?
                Je to vskutku únavné.

                • sam | 03. 07. 2008, 18:08

                  Fajn, končím s diskusí o psech, protože to s tebou opravdu postrádá smysl.
                  Tak jen na závěr ti sdělím svůj názor na tebe.
                  Jsi velký hrdina, když se můžeš skrýt za anonymity internetu a nic neříkajícího nicku.
                  Ale neber to tragicky, takových jako ty je v této zemi dost velké procento, aby ses necítil osamoceně.
                  A pokud stejně naivní, nebo spíše zlé výmysly se běžně uveřejňují v našich médiích a ráda je využívá a zneužívá naše politická reprezentace, můžeš mít pocit, že jsi na jejich úrovni.
                  Měj se a doufám, že ti ta tvá hysterie kolem psů moc neznepříjemňuje život.
                  Pokud bys snad přeci jen chtěl ze své anonymity vyjít, kontakt na mně je dostupný a pokud snad i opravdu běháš, můžeš se ke mně přihlásit na nějakých závodech. Třeba komunikace "face to face" bude rozumnější než ta dosavadní zde.

                  • Milosov | 05. 07. 2008, 11:47

                    Ach Samueli, Samueli - takové hezké biblické jméno a tolik záště jen pro jiný názor a snahu vyhrát sázku, že svými tvrzeními naštvu běžce k více než 40 diskusním příspěvkům... (viz též trochu reálu u poslední repliky na Sklenu27).Už jsem Ti jednou radil, aby ses raději zaněřil na věc, nikoli na personu. Jestli běhám? Tak trochu, i když jsem zeměkouli zatím oběhl jen 1,5krát (64 692 km). V rodině jsem ovšem považován za lenocha, neb tatík uběhl 198 503 km a děd přes 100 000... Identifikovat mě můžeš z fotografie v deníku Práce z r. 1954, kdy jsem tam spolu s vítězem maratonu Lány - Praha. Nebo z výsledkové listiny Úpického mar. 1972 (2:43:58,6), kdy jsme byli skutečně napadeni rojem včel. Nebo mě najdeš ve více než 30 výsledkových listinách z "Běchovic". Tam jsem si Tě povšiml poprvé r. 1985, ale po Listopadu mě zamrzelo, že ses nechal tolik přibrzdit byznysem. Návrat r. 1997 (47:25) byl pak obtížný. Vážím si však i těch Tvých 11 "zářezů" na běchovické pažbě a zejména maratonského osobáčku 3:06:31 (ve 47 letech!).
                    Věř mi, že mám opravdu dobrý důvod zůstat v anonymitě. Ale Ty mě jistě "vyluštíš" - máš slušný tah na informace.
                    Opravdu končím diskusi - všichni tři nejvášnivější (+ Sklena27) bychom si měli vzít příklad ze staré mladé báby, která je z nás nejmoudřejší.

                    • sam | 05. 07. 2008, 20:18

                      Miloši, dík za nápovědu, to opravdu nebylo nic moc těžkého :) Faktem je, že běžet ten tvůj čas na maraton ve dvaceti letech není opravdu špatný výkon.
                      Uvidím, jestli se letos na Běchovice vypravím. Přeci jen ta rychlost v uvozovkách, na kterou jsem se postupně ve veteránech dostal, začíná upadat a tak se letos plácám na desítkách kolem 42 minut a jsem rád. I když ani na maratonech nemohu asi očekávat přiblížení se mé "labutí písni" z Paříže, přeci jen mě baví více. Asi tím, že trvají déle a více si je tedy užiji :)
                      Pokud budu v Běchovicích, poběžíme ve stejné kategorii, takže se můžeme na startu nebo v cíli potkat.
                      Jinak ještě trochu víc off topic. Pokud jsi někdy četl Tanach, věděl bys, že Samuel nebyl zrovna vzorem smířlivého člověka a za svými názory si stál mnohdy až za krajní mez :)

            • sklena27 | 03. 07. 2008, 20:32

              To, co tady vydáváš za "ověřené" statistické informace, jsou samozřejmě absolutní nesmysly a domnívám se, že jsi si toho velice dobře vědom, proč to činíš, víš asi jen ty sám a možná ještě doc.Chocholoušek :-) A pro ostatní, podle údajů Českého statistického úřadu došlo v letech 1994 až 2006 v ČR celkem k 8, slovy osmi případům úmrtí člověka po napadení psem, kolik z toho bylo mužů, žen či dětí ČSÚ neuvádí. Mimochodem těch zmiňovaných úmrtí po kontaktu se sršni, vosami a včelami bylo ve stejném období 68. Takže tady laskavě přestaň hystericky šířit nesmysly! Netvrdím, že 8 případů za 13 let je málo, ale těch tvých 42 za rok, to uznej, že si opravdu přehnal, kdybys napsal 10, tak by tomu třeba i někdo mohl uvěřit, ale tohle je stejně věrohodný, jako kdybych tvrdil, že na světě spadne za rok 365 dopravních letadel :-)

              • sklena27 | 03. 07. 2008, 21:05

                A ještě pro úplnost, těch osm případů je strohý číslo, který už nehovoří o tom, v kolika z těchto případů byl útočníkem pes a v kolika člověk, dovolím si tvrdit, že skutečný počet úmrtí způsobených psem útočníkem by spočítal na prstech jedný ruky i mistr truhlář na odpočinku!

              • Milosov | 05. 07. 2008, 11:19

                Milý Petře (34) alias Skleno27,
                to bluffování Ti jde ještě hůře než mně... Tvoje čísla - na rozdíl od mé hyperboly - jdou lehce vyvrátit: ČSÚ žádné takové statistiky nevede. Zejména proto, že je nevede ani česká policie. Relevantní info má zdravotnictví (viz níže).
                A teď chvíli ověřitelné věci: Po napadení mé rodiny smečkou psů a nechutných soudních tahanicích v r. 2002 jsem tuto problematiku podrobně monitoroval se skupinou stejně postižených zejména v r. 2003. Bezpečně vím o 3 úmrtích toho roku (10.1. Havířov - 18.1. Svatoňovice - 12.9. Kovansko). Mluvčí policie tvrdila (po zabití dítěte psem v Kovansku), že "zjistit počty lidí napadených psem by trvalo dlouho... evidujeme je společně s jinými případy ublížení na zdraví. A faktem je, že jen za posledních pět let pamatuji tři případy, které na severu Moravy skončily smrtí napadeného člověka." (viz http://zpravy.idnes.cz/kr … -pokousal- skolacku-dvy-/krimi.asp?c=A030917_194100_krimi_ton)
                Na besedě v Rádiu Impuls 28.7.2004 zaznělo neuvěřitelné číslo, kterému se nechce věřit dokonce ani mně...: "lékaři loni /tj. 2003/zaznamenali 11 tisíc případů, kdy pes napadl člověka".
                Takže skutečné číslo bude asi někde mezi tím Tvým a tím mým.
                Jinak Ti přeji, aby se Ti jako běžeckému začátečníkovi podařilo přetavit diskusní zarputilost do běhání - ten maratón pak půjde i pod 5 hodin... Věř zkušenému (52 let závodního běhání - viz též replika samovi).

                • sklena27 | 16. 07. 2008, 21:44

                  Takže ještě jednou a naposledy ČSÚ tyto statistiky sleduje viz http://www.czso.cz/csu/20 … /p/4035-07 , takže tady určitě nejde o žádný bluffování, ale o fakta, který si lze narozdíl od tvých zaručených informací z Rádia Impuls snadno ověřit, věrohodnost obou zdrojů informací nechť posoudí každý sám!

  • bába z lesa | 03. 07. 2008, 09:29

    Nenašla jsem žádný věrohodný zdroj čísel o napadeních, jen toto: http://michalmaly.blog.id … azich.html

    Je zajímavé, že když si dám do vyhledávače "statistika napadení psem" nebo tak něco, nejčastěji se ukáže věta: "počet napadení člověka psem narůstá". Ale žádná čísla k tomu nikdo nedá.

    Já tedy když se jdu vyvenčit do lesa, tak při běhání v Kunratickém lese, kousku přírody ve městě, nějak neočekávám krvavé drama po střetu se psem. Když jdu někam do pustého lesa, tak si dávám pozor na osamocené domy s plotem - může tam být hlídací pes, který skutečně hlídá a díky díře v plotě rozšířil své území o nějaký ten metřík až k cestě.

    Jinak já se taky registrovala včera, kdo si má pořád pamatovat ty hesla.

  • Shira313 | 03. 07. 2008, 10:43

    Po posledných reakciách sa domnieva, že aby sa dalo aj keď len kurzívou uvažovať o pamätníku zmierenia medzi bežcami a psíčkarmi, mali by sa obe strany lepšie spoznať.
    Je jasné, že ak má niekto psa chce mu dopriať voľný pohyb. Smutné, zarážajúce a podľa mňa aj trestné je, keď ho nevie a nedokáže v potrebný čas privolať k sebe. Absolútne však nesúhlasím, aby sa neschopnosť majiteľov psov riešila iba restriktívne. Taký pes, ktorý nie je prirodzene sociálne zaradený, t.j. nevie ako sa správať k iným psom a ľuďom a nemá možnosť sa tomu naučiť, lebo je venčený iba na vodítku, alebo prežíva uzavretý na jednom mieste bez kontaktov či nebodaj je uviazaný k reťazi, taký sa stane neovladateľným a tým pádom aj nebezpečným. V takom prípade je represia úplne namieste a priam žiadúca. Ale prečo zakazovať voľný pohyb psom, ktorí majú základný výcvik zvládnutý a na zavolanie svojho majiteľa prídu a neobťažujú svoje okolie.
    Toto neporozumenie medzi dvoma stranami by možno prekoanlo zopár spoločných akcií :o)

  • bába z lesa | 03. 07. 2008, 11:01

    Zajímavé je, že když si pak jdu do toho slavného Krčáku (Kunratického lesa?) zaběhat se psem, připadá mi, že si nás nikdo nevšímá, natož aby běžci uskakovali v hrůze do křoví. Nevím, možná se tam odehrávají nějaké hádky a pranice. Možná se ale perete jen na internetu.

    • Milosov | 05. 07. 2008, 12:47

      Milá babi, ty budeš určitě dosti mladá - rozhodně svým myšlením! Už jsem Tě pasoval v zavilé diskusi s oponenty (viz výše) na tu nejmoudřejší.
      Jinak k tomu Krčáku: les se skutečně správně jmenuje Kunratický (a bez jednoznačné hranice na něj navazuje MICHELSKÝ), ale běžce poznáš právě podle toho "Krčáku". Je to malý hold Zátopkovi, kterého na počátku 50. let vysadili u Thomayerovy (tedy krčské) nemocnice, když si potřeboval zaběhat v Praze, a ukázali mu uprostřed lesa parádní rovinku cca 500m dlouhou, kde mohl mydlit ty své čtvrtky... (rovinka - zvaná Waltrovka podle jiného tehdejšího reprezentanta - je tam dodnes, pohříchu běžci málo využívaná). Nu a Emil pak mluvil o "Krčáku". Měj se a někdy v Krčáku nashle (s "běžeckými" psy jsem nikdy konflikt neměl...) - budu tam běhat až do své smrti a po ní tam bude můj popel (ilegálně) rozptýlen podle mé poslední vůle...

  • luciq | 07. 07. 2008, 15:11

    pridam aj ja svoj prispevok, kazda strana ma rub aj lic, ja mam psa, teraz bude mat rok, a som velmi vdacna ze sa v parku nasla dievcina s ktorej pomocou som ho krasne naucila nereagovat na bezcov este ked bol malickym steniatkom. vysledkom toho je, ze teraz ked ktokolvek beha, korculuje, bicykluje tak nikho neprenasleduje a momentalne sa ucime na dialku posluchnut "lahni" aby ludia nemali strach prebehnut okolo a nemuseli zastavovat :)

    ked s nim vsak idem behat ja tak ho musim dat na voditko, lebo inak sa mne, a kazdemu mota pod nohy a to tiez nie je celkom prijemne.
    nahubok neuznavam, lebo vaaazne to dost boli aj ked len ocucha, a som velmi rada ze u nas v bratislave kde chodime behat a vencit, su bezci taki tolerantni a skoro vzdy mi podakuju ked si psa zavolam alebo ho na dialku lahnem .. keby to takto vsade fungovalo, na jednej strane tolerancia a na psickarskej ohladuplnost tak by sme tu naozaj nemuseli mat taku divoku diskusiu kazdy krat ked ide o psov .. stacila by trocha ludskeho porozumenia na oboch stranach a bolo by to omnoho prijemnejsie :)
    takze prajem podobnych psickarov/bezcov ako som ja, a tiez skuste niekedy pomoct psickarovi pri vychove ak budete niekedy v zivote poproseni ;)

    • Shira313 | 11. 07. 2008, 11:20

      Pekne prosím, opíš ako sa Tvoj psík naučil nereagovať na bežcov. Dáš tak návod mnohým ďalším. Odo mňa si veľa ľudí pýtalo takúto radu, ale z vlastnej skúsenosti som im ju nemohla poskytnýť, nakoľko naša fenka stavača bola od malička zvyknutá na manžela-bežca a v dospelosti na cudzích ľudí prestala reagovať úplne, aj keby ju volali. Skôr som bola rada, že vďaka pravidelnému voľnému kontaktu s inými psíkmi či už na cvičisku či v parku, prestala čoskoro vzrušene prežívať prítomnosť iných psíkov a reaguje na povely aj uprostred zhluku chlpáčov :o).

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama
Reklama