Tento problém trápí lidstvo odedávna. Již v Sírachovcově spisu, který vznikl pravděpodobně ještě v době před narozením Krista, se jako návod na zdraví a radost ze života uvádí:

„Nepoddávej se zármutku

a netýrej se starostmi.

Radost srdce je život člověka,

veselí prodlužuje věk.

Dopřávej si a potěš tak své srdce,

daleko od sebe zapuď zármutek.

Vždyť zármutek mnohé zahubil

a žádný užitek z něho není.

Závist a hněv ubírají dny

a starost přivádí předčasně stáří.

Rozjasněnému srdci dobře chutná,

může plně vychutnat to, co jí a dělá“.

Moudrá koncepce náplně života, viďte. A asi kdyby se nám podařilo žít tímto způsobem, nepotřebovali bychom řadu doporučení, o kterých se budu dále zmiňovat v následujících větách.

Pokud tedy chceme ovlivňovat regenerační procesy, potřebujeme, kromě vyrovnané psychiky, ještě další, většinou pedagogické prostředky, které si můžeme rozdělit podle svého charakteru do tří základních směrů:

a) vytvoření takových tréninkových režimů, kdy spojujeme v celkovém tréninkovém režimu krátké několikadenní cykly (mikrocykly) s mezocykly (týdenními a měsíčními cykly) a makrocykly (roční a víceleté cykly). V celkovém tréninkovém plánu pak odlišujeme nutné individuální rozdíly, rozmanitost zatížení a tréninkové prostředky (nejen běžecké), zajišťujeme různé podmínky a tréninkové prostředí, plánujeme speciální regenerační mikrocykly a prostředky atd.

b) snažíme se zvolit správnou metodiku tréninku – nezanedbávat rozcvičení a posloupnost jednotlivých cviků, včetně cvičení na uvolnění nejzatíženějších svalových skupin, trénovat v prostředí, které emocionálně nabíjí a také uklidňuje.

– v tréninku si dopřát fáze či mikrocykly , kdy speciálně zdůrazňujeme regeneraci,

– používat speciální kompenzační programy a cvičení,

– promýšlet organizaci volného času obecně,

– vyhýbat se nesprávnému zatížení, neriskovat úrazy,

– ve stravě, pitném režimu a celkovém denním režimu být ukáznění,

– kontrolovat a hodnotit celkový proces regenerace jako problém zásadní důležitosti.

Asi na tisíc dalších věcí jsem zapomněl, ale i tenhle výčet stačí. A sami dobře víte, jak naplnění a rozpracování jenom jednoho jediného konkrétního bodu je složité a pokud ho chceme naplnit, co všechno pro to musíme udělat. Ale zde se dostáváme už k tajemství moudrosti samotného života. A na tomto poli nejsem obdařen žádnými schopnostmi. A tak bych doporučoval přidržet se moudrosti Jesuse Síracha a jeho doporučení získat tělesnou svěžest cestou radosti srdce.

Článek volně navazuje na text Umíme regenerovat?

Vladimír Korbel

Působí na katedře atletiky FTVS v Praze. Profiluje se pro oblast techniky a tréninku dlouhých sprintů a středních a dlouhých tratí a překážek, je autorem řady odborných publikací. Mezi jeho svěřence patří a patřili Jan Strangmiller (mistr světa v dlouhém triatlonu v r. 1999), Jiří Mužík (mistr Evropy v běhu na 4× 400 m v r. 2000), Denisa Kozáková (1. místo v maratonu žen do 22 let v r. 2003) a další. Spolupracoval rovněž s Veronikou Brychcínovou, jednou z nejlepších současných českých vytrvalkyň.