Běžkyně a krásné vlasy

Všechny to jistě známe. Kam umístit nepoddajné kadeře tak, aby se na nás v potu tváře nelepily a zároveň mohly volně dýchat? A čím trpí vlasy běžkyň nejvíce?

Ne každé z nás bude vyhovovat ježek Verči Brychcínové či Báry Dibelkové. Účes z krátkých vlasů je praktický – rychle suchý a tvarově téměř stabilní bez nejmenší námahy. My dlouhovlásky, co bojujeme o každý centimetr, to máme o něco složitější. Dlouhá hříva též zdobí hlavy některých kolegů běžců.

Zatímco ti si nejspíše se svým skalpem hlavu nelámou, my zkoušíme různé způsoby, jak vlasy zkrotit, aby nepřekážely, a jak je zregenerovat, když právě neběháme. Nejjednodušší je – svázat do copu, ty polodlouhé „beatlesovské“ aspoň do sponky.

Ještě jako sprinterka jsem často běhala s rozpuštěnými vlasy. Podobně, jako třeba osmistovkařka slovinka Čeplaková. Když jsem si totéž jednou dovolila na desítce, navíc v červnovém hicu, pěkně jsem si dala. Ještě na startovní čáře jsem se hřála v obdivných pohledech spoluběžců, z nichž se jich několik osmělilo mi říct, že mi to sluší. To mi vydrželo ještě na prvních kilometrech. Dusno a žhnoucí slunce ale udělalo své a od poloviny závodu jsem své jindy hýčkané kadeře pěkně proklínala, zvláště když jsem přes ně neviděla ani na cestu. Příště jedině cop, říkám si.

Stahování vlasů do pevných ohonů, copů a culíků však neúměrně namáhá vlasovou pokožku a kořínky. Ty jsou uloženy v hloubce 3-4 milimetrů pod povrchem kůže, kde rostou určitým směrem. Vysoko vyčesaný ohon je proto spolehlivou cestou, jak o ně postupně přijít, zvláště pokud ho nosíme celé dny. Nejlepším způsobem je proto nízko posazený culík nad krkem, kde lze vlasy svázat měkkou, avšak pevnou gumičkou nebo vázací čelenkou. Nemáte-li natolik dlouhé vlasy, pomozte si sponkami. Příjemné a slušivé je také protáhnout dlouhé vlasy dozadu kšiltovkou. Nechcete-li, aby se vám při běhu lepily na tváře a ramena, svažte je do copu. Po tréninku či závodě je však uvolněte, rozpusťte a trpělivě rozčešte. Vlasy, které předtím byly v copu, se budou rozčesávat mnohem lépe. Kolik tisíc kroků uděláme na desítce? A v maratonu? Považte, že s každým krokem hříva poletuje, poskakuje po ramenou – a zacuchává se. Jsou-li vlasy navíc poškozené, rozčesávání je ještě svízelnější. Více „trhlin“ v jejich struktuře činí jejich povrch drsným a vlasy se pak do sebe cuchají jako suchý zip!

O trvalých a barvách se zde zmiňovat nebudu, byť mám zkušenost s obojím (a nyní znovu nacházím svou dávnou barvu)  Tužidla a laky vypouštím úplně. Snad jen na koncert, ale jinak? Stačí trochu potu nebo vlhčí vzduch po dešti a … gordický uzel je nic proti tomu, co se potom z vlasů stane.

Čím a jak často vlasy mýti? Jak komu vyhovuje. Řada šamponů může být používána denně. To by nás dlouhovlásky asi přivedlo k šílenství. Optimálním řešením je proto podle potřeby dva až třikrát týdně vlasy umýt. Šampon (nešetřete na kvalitě, akční rodinná balení to určitě nebudou) stačí vetřít blíže k hlavě, ke koncům steče při oplachování, naproti tomu balzám či kondicionér vetřete spíše do délek a na konečky, kde jsou vlasy nejvíce poškozené a podle návodu opláchněte. Existují přípravky, které dokáží zpevnit vlas i zevnitř tím, že vyrovnávají drobné dutinky vzniklé opotřebováním vlasů. Není divu, dlouhé vlasy nám rostou tři až pět let a setkaly se s lecčím. V létě a v zimě na horách nezapomeňte na ochranu před UV zářením a alespoň jednou za čas si dopřejte vlasový obřad – důkladnou, jemnou a citlivou masáž hlavy, kterou si při nejlepší vůli člověk sám nemůže udělat.