Jarmila Holasová | 14. 10. 2008 | Přečteno: 2080× | Tisk článku
To se nám ta diskuze rozjela! Čekala jsem ji a na rozdíl od některých kolegyň běžkyň, které byly rozčarované, případně rozhořčené nebo zklamané, jsem byla připravena i na některé poněkud extrémní názory, které v ní zazněly. Jednak jsem je už v minulosti vyslechla i od některých pořadatelů, pokud na toto téma došlo, jednak jsem si je dovedla docela dobře představit.
Jsem moc ráda, že Mirek Kratochvíl napsal svoji polemiku k mému článku. Sice poněkud odbočil od hlavního tématu, ale jeho historický exkurs je podle mého názoru jednak velmi zajímavý, jednak poučný. Ukazuje totiž, že pokrok nelze zastavit.
A tak s postupem doby ženy začaly se sportem vůbec (v antickém Řecku bychom je na olympiádě těžko našli), začaly běhat, vybojovaly si právo startovat na maratonských tratích, běhají ultra, objevují se po boku mužů na velmi extrémních akcích. A já doufám, že jednou dojde i na to, že počet žen na závodech výrazně vzroste, protože nejenom že budou mít chuť k pohybu, ale dokážou překonat i překážky, které jim v tom často stojí.
Ty překážky jsou velice prozaické a nechci tady rozepisovat podrobnosti, psala o tom velice pěkně a výstižně např. Vanda. Zopakuji jen několik vět, které jsem zaslechla od kolegyň – běžkyň, tedy od těch, které už běhají: "Který chlap se vrátí domů z maratonu a postaví se k plotně, aby vařil teplou večeři, a láduje prádlo do pračky?" "Málem jsem nepřijela, no ale navařila jsem, po cestě domů nakoupím, tak snad bude klid."
V té souvislosti mě napadá jedna otázka – pánové, kde jsou a co dělají vaše manželky v době, kdy vy jste na závodech? Jaké úsilí jste vynaložili na to, aby také začaly běhat? Je to vždycky jen jejich problém? Není to třeba také tak, že vám stávající situace v podstatě vyhovuje?
No a my mluvíme právě o nás, těchto úplně obyčejných ženských, které si rády zaběhají i v pokročilejším (veteránském) věku, nedosahují žádných extrémně dobrých výsledků, mají jen radost z pohybu a běhu a rády si občas změří své síly na závodech. Konec konců v atmosféře závodu se opravdu člověk vybičuje k výkonu, jakého by v tréninku pravděpodobně nedosáhl, potkat se s kamarády taky stojí za to, no a pokud i něco vyhrajete...
A jsme zpět u našeho problému. Chci jen zopakovat, že v mém volání po rovnoprávnosti zaznělo pouze to, že bychom uvítaly dvě veteránské kategorie (nazvěme je pracovně veteránky mladší a starší), není pro nás vůbec důležité jakékoli odměňování věcné či finanční (to ostatně není ani v mužských veteránských kategoriích), jde nám pouze o to, že až na výjimky (které existují jak mezi ženami, tak i muži) není souměřitelný výkon běžců ani běžkyň, mezi nimiž je věkový rozdíl až 20 let.
Samozřejmě občas dojde i na to, že na stupních vítězů pak stojí všechny tři účastnice závodu, ale pánové, tohle se stává i ve vyšších veteránských kategoriích mužů a nikdo se nad tím nepozastaví. Je pravda, že tito veteráni jsou starší než my, ale nebojte se, my taky zestárneme. Až nám nebude třeba těch 50 - 55, ale o 10 let víc, snad nám přestanete předhazovat, že je nás málo, a dočkáme se bez zbytečných řečí i té své kategorie.
A pokud si někdo myslí, že nás těší situace, kdy víme předem, že máme "bednu" jistou a že pak běžíme jen tak, aby se neřeklo, je to jeho problém, o tom žádná z nás nebude diskutovat.
Na tomto místě mi nedá, trochu si "rejpnout". Není to, pánové, i tak, že vzhledem k tomu, že chlapů běhá podstatně víc, neunesou někteří z vás to, že na "bednu" prostě nemají šanci, a tak ji nepřejí ani těm pár ženským? To by ale bylo hodně malicherné...
Původně jsem titulek svého minulého článku volila jako nadsázku a měl hlavně připoutat pozornost. Po některých ohlasech mám pocit, že byl zcela na místě a v pořádku. Jde přece o výkony těch, kteří na závody přijdou, jejich chyba v žádném případě není, že jiní nedorazili.
A podmiňovat spravedlivé ohodnocení stávajících výkonů tím, že nejdříve musí začít běhat víc žen, to je absurdní paradox. Několikrát se v komentářích objevila jména těch opravdu výborných běžkyň - myslíte si, že Blanka Paulů nebo Iva Martincová začnou běhat ještě rychleji, když přibude pár žen – veteránek?
A na druhou stranu, argument, že když ony jsou schopné porazit i daleko mladší běžkyně, můžeme to zvládnout i my ostatní – no, pánové, Smrčka je taky jen jeden a vám se protáhnou obličeje, kdykoliv startuje ve vaší kategorii.
A na závěr ještě jednu perličku z posledního závodu. Běžela jsem docela dobře, měla jsem slušný čas, nový osobák na desítku, předběhla jsem několik svých tradičních soupeřek (i soupeřů). V cíli mě kamarádi chválili za dobrý výkon, gratulovali, jeden z nich nadšeně prohlásil: "To bude na bednu, že jo?" Nebylo ani náhodou, veteránská kategorie byla jen jedna, a tak jsem byla pátá.
Ale stejně jsem měla radost z pěkného závodu, setkání s přáteli, příjemně stráveného dne. A konec konců, ten kamarád, který mě posílal na bednu, vlastně potvrdil, že máme s těmi kategoriemi pravdu.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Tak pánové, co vy na to?
Ježíšmarjá a toto opravdu řeší dospělí lidé, jestli budou na bedně nebo s ohledem na to, jaké budou vypsány kategorie? Není spíš vůbec na zamyšlení celé to pachtění se za "bednou"? U žen to moc nesleduji, ale ve veteránských kategoriích často zachytím věty ve smyslu "tam nejezdím, protože tam jezdí ten, ten a ten a to bych nebyl na bedně, tady se umístím protože jsme celkem 4" atp.
A co se týče teze o běhající ženě peroucí a vařící, ta mne vždycky pobaví. Dámy, manželství tvoří 2 dospělí lidé (obvykle) a jak se domluví, tak to mají. Pokud jedu závodit, jedou obvykle manželka a děti se mnou a nevaří se, jdeme se najíst ven a užijeme si den. Když to nejde, nezávodím. Pokud jste akceptovaly realitu, kdy 100% obsloužíte domácnost a manžel má klídeček na koníčky, zatímco vy v potu tváře taktak stíháte poklidit, navařit a sem tam vyběhnout, promluvte si s jedním konkrétním mužem, tím Vaším a vyhněte se plamennému paušalizování na téma "pánové zamyslete se", případně léčení domácích bolístek "bednou" v kategorii o dvou lidech a zamyslete se raději samy, co je důležité a co pro to děláte.
Vůbec nechápu, k čemu jsou tyto články dobré. Zvyšování čtenosti za každou cenu?
Pokud je smyslem článku vytvořit určitý "tlak" na organizátory, myslím, že sdělení nemá správný obsah ani formu.
Váš článek jsem ohodnotil pěti hvězdičkama. Není to sice vytoužená bedna, ale padla na mě tíseň z těch mužů, kteří se pohybují ve Vašem okolí.
Zajímavé je, že téměř všichni se zaměřují jen na jediné slůvko a jediný aspekt - "bedna" a případně bůhvíjaké ocenění s tím spojené. Ale to je to poslední, oč mě i ostatním ženám jde. Jde nám jen o možnost rozumnějšího a spravedlivějšího srovnání našich výsledků. Když čtu některé reakce, divím se, že už dávno nebyly zrušeny všechny kategorie mužů - nikomu na nich nezáleží, každý se srovnává jen sám se sebou, maximálně ho zajímá jen absolutní pořadí bez ohledu na kategorie... Tak k čemu vlastně na těch závodech ty kategorie jsou? Prostě by nás potěšilo, kdybychom nemusely ve výsledcích pracně hledat, jak jsme dopadly mezi vrstevnicemi, ale mohly si to přečíst rovnou, stejně jako muži. Třeba v tom můžete hledat tu rovnoprávnost. Velmi pěkně to vystihl ve svém komentáři k předchozímu článku "kámen úrazu".
"Zajímavé je, že téměř všichni se zaměřují jen na jediné slůvko a jediný aspekt - "bedna" a případně bůhvíjaké ocenění s tím spojené"
Pravděpodobně tento aspekt vyhodnotili "téměř všichni" jako pro Vás zásadní.
"Když čtu některé reakce, divím se, že už dávno nebyly zrušeny všechny kategorie mužů - nikomu na nich nezáleží, každý se srovnává jen sám se sebou, maximálně ho zajímá jen absolutní pořadí bez ohledu na kategorie..."
Muži jsou většinou hraví (a nezlobí), baví je sledovat statistiky, je to z jejich pohledu takové pokračování závodu (a umocnění zážitků).
"Prostě by nás potěšilo, kdybychom nemusely ve výsledcích pracně hledat."
Tak to je asi ten základní problém a já Vás podezíral z nenaplněné potřeby exhibicionismu.
Nic ve zlém, moje schopnost hledat vrstevníky ve výsledcích se taky zhoršuje. Pravděpodobně absolvuji oční vyšetření.
Tady bych si dovolil nesouhlasit s VL001. Mě tahle diskuse obohatila o úplně nový pohled na běžecké závody.
Doteď mě vůbec nenapadlo, že by příliš velký počet přihlášených v kategorii mohl někoho odradit od účasti v závodě. Ne, že bych si jednou tu bednu nechtěl vyzkoušet. Ale mám k ní na závodech tak daleko, že takové myšlenky zatím ani nenapadá vstoupit mi na mysl. Víc mě zajímá, jestli jsem běžel rychleji, než vloni, jestli jsem předběhl hejtmana a VL001 a o kolik mi zase utekla Jiřinka. :)
Dokonce jsem si říkal, že těch kategorií je zbytečně moc a vyhlašování vítězů se tím stává zdlouhavým a nepřehledným.
A vida - jsou i tací, kteří menší počet ženských kategorií berou jako hlavní známku diskriminace žen v běhu.
V tom případě je na tom naše běhání z tohoto pohledu velice dobře. :)
A už se někdy stalo, že jsi mne nepředběhl? :-)
Vloni to bývalo pravidlem - letos se nějak flákáš. :-)
Nejlepší by bylo zrušit věkové kategorie a zavést handicapy jako v golfu.
Účastníci zimního plavání by si třeba mohli ubrat 30 sekund. :-)
Když mně se s běžcema specialistama těžko soupeří. Uvidíme příští rok na triatlonech :-D
Aha, ony jsou nějaké kategorie? Já myslel že běháme pro radost a na závody jezdíme, abychom se setkali s kamarády.
Na velkých komerčních závodech si však dělejte co chcete. Ale závody po běžce nechte prosím i nadále běžcům!
Super článek, plnej počet bodů!!! Ač nezávodím, max jednou dvakrát do roka sama se sebou na nějakém maratonu, přesto ráda projdu tabulky a porovnám čas s ostatními ze stejné kategorie.
Pravda je, jak si to kdo doma zařídí, takový to má. Prestiž závodu by se ale mohla měřit podle počtu vypsaných kategorií nejen pro muže :o)
Obdivuji ženy se smyslem pro humor.
Ja to fakt nechapu, vzdyt nebyt na bedne ma sve vyhody, clovek nemusi resit dilema, jestli cekat na vyhlaseni nebo vypadnout, ale muze hned zmizet. :-)
Přeju ženám více kategorií, ale měly by být v každé aspoň 3, aby to bylo fér a mělo to smysl.
nechápu proč byl autorkou vznesen tento dotaz :"Jaké úsilí jste vynaložili na to, aby také začaly běhat?" Proč bych měl vyvíjet nějaké úsilí, když má partnerka závodně sportuje v jiné disciplíně než je běh??? Celý ten článek mi spíš připadá jako nějaká recese psaná chlapem :-)
To s tím úsilím dotlačit ženy k běhu jsem taky nepochopil. Znamená to, že pokud muž manželku soustavně nemotivuje, nepovzbuzuje a netlačí do běhání, tak ji vlastně diskriminuje ?
Ty vítěze věkových kategorií bych vyhlašoval až při účasti minimálně ČTYŘ běžců v dané kategorii, aby se o tu bednu muselo bojovat. Jinak to taky po čase může dopadnout tak, že co závodník, to kategorie a bedna, aby si to každý užil :) Pak to ale nebude mít tu hodnotu vybojovaného umístění, stane se to jakýmsi ekvivalentem účastnické medaile.
V Novém Městě n.Met. jsem tentokrát neběžela, ale podle výsledků běželo v kategorii ŽV35 12 veteránek. Kdyby se dále rozdělila na ŽV35 a ŽV45, bylo by v každé z nich po 6. Mužů E bylo "jen"7.Tahle kategorie se bere jako samozřejmost a nikdo nic nenamítá. Já jim kategorii přeju, zaslouží si ji, ale my přece taky! Já jsem místo do N.Města jela do Prahy-Hostivaře na XP kros. Byly tam pro muže i ženy vypsány shodně 3 kategorie - juniorská, do 39 let a nad 40let. Žen veteránek nad 40 se nás sešlo 9. Padesátníků tam sice pár přijelo, zřejmě i proto,že V50 byly v termínovce mylně uvedeni. 60níci tam byli jen 2. Proč? Jeli asi jinam,kde se mohli porovnávat se svými vrstevníky. Já to chápu, tak si to pánové veteráni aspoň přiznejte, že vám není lhostejné, zda máte kategorii či ne.
Nechápu argumenty, že bez oficiálně vyhlášené kategorie se nemohou srovnávat se svými vrstevníky. Jestliže na závod přijede 5-10 žen, není problém si ve výsledcích srovnání s vrstevnicemi najít (pokud mi jde jen o to srovnání).
Jinak ještě k článku. Jarko mám poci že ti koncept tohohle článku sepsala Ester Kočičková. Feminismus je nepřehlédnutelný. A divím se, že tak píšeš zrovna ty, která si myslím nemá doma se svým mužem žádný s popisovaných problémů :)
A k tomu motivování žen k běhu,moji ženu se snažím motivovat ze všech sil a stejně si místo běhání radši jde pokecat se sousedkou ke kávě a bábovce. A to je asi jedna z příčin, proč žen běhá méně. Už od doby kamené ženy seděly u ohně a muží běhali po lesích za ůlovkem. S genetikou asi nic moc neudělá ani pokrok civilizace.
Přečetla jsem si názory všech diskutujících, a dle uvedených profilů snažila najít jejich věk. Nejstaršímu bylo 46let-takže můžete se na mě zlobit, ale z Vás ještě nikdo v podstatě nepocituje snížení výkonů daných přírodou, to právě přijde až po té padesátce. A možná, že i názory budou trošičku jiné...
umění zestárnout...
Možná že své názory nepíší proto, protože by museli souhlasit s Jarmilou :-). Ono si stačí projít výsledkové listiny mužů podle kategorií (např. u marathonu je-li vyhlášena M50-59 nebo M55-64), a hned je jasné, jak si běžci vybírají své konkurenty dle věku a pravděpodobnosti umístění na bedně. Ale může jim to mít někdo za zlé? Když to přeji mužům tak to přeji i ženám, že chtějí mít ten dobrý pocit s umístěním ve své kategorii.
Takže jedině co jim lze doporučit je to, ať si vybírají ten závod, kde ty kategorie rozdělené jsou. Pořadatele nepředělají a možnost volby jim nikdo nebere.
No, vy chlapi taky reagujete zcela typicky a je to normální a přirozené. Já se nestačím divit, jakou feministku ze mě udělaly dva články, ve kterých jsem chtěla jen popsat stávající situaci a navrhnout malou úpravu v kategoriích. Pustila jsem se do toho, protože v těch našich šatnách se o tom opravdu mluví a myslím si, že ty dvě veteránské kategorie prostě nejsou ani problém, ani naprostý nesmysl. Co se kolem toho rozpoutalo v některých komentářích, to se chvílemi nestačím divit. Jinak máš pravdu, já doma žádný z popsaných problémů nemám. Na druhou stranu, k běhání mě opravdu přivedl můj manžel, on začal první a dřív a já jsem jeho výzvám, ať si jdu taky zaběhat, nějakou dobu odolávala se slovy, že běh mě nebaví :-)). Takže nebýt jeho vytrvalosti a toho, že mi tehdy k Vánocům koupil běžecké boty, možná bych běhat nezačala a třeba bych přišla o spoustu nádherných zážitků a řadu kamarádů. I proto jsem tu motivaci k běhu zmínila v článku - u mě zafungovala, jindy nemusí. to je jasné.
Já samozřejmě chápu, že by bylo správné, aby byly vyhlašovány shodné počty kategorií pro muže i ženy. Mám jednu radu pro všechny pořadatele: vyhlašte na svůj závod všechny kategorie třeba po 5 letech pro muže i ženy s podmínkou pro vyhlašování minimální účast v kategorii 8-10 závodníků, jinak by docházelo ke slučování vypsaných kategorií. Bude nastolena rovnoprávnost a organizátoři na tom nemůžou prodělat. Pak už by záleželo pouze na počtech účastníku a účastnic dané kategorie jestli se jich zůčastní dostatek.
PS: ženě jsem koupil boty dokonce dvoje :)
A já bych to nechal na pořadatelích. Dělají užitečnou a trochu nevděčnou práci, tak jim přiznejme, že je to jejich závod a oni určují, kolik bude vyhlášeno kategorií. Myslím, že pokud je potřeba se za nějaké kategorie přimluvit, tak jsou to kategorie dětské. Ne všude mají děti svůj závod. A to je škoda. My velcí si to můžeme odběhnout klidně v kupě.
Já se na většině závodů se považuji za nevyhlášeného vítěze kategorie +190 +80 +40:-) Takovou kategorii však ustanovovat netřeba, vyhlášuji se doma u skleničky vína sám. Na zdraví! :-)
RSS