BĚH PRO MANAŽERY: Škodí běh našim kloubům?
Mýty panující kolem běhu se daří zlomit jen velmi těžko a pomalu. Jedním z nejúpornějších je tvrzení, že běh vám dříve nebo později nenapravitelně zničí klouby. Samozvaní experti vám zkušeným okem přidělí tři, nejvýš pět let, aniž by při tom museli vstát od půllitru. S rozmachem veteránského hnutí ale roste počet lidí, kteří pravidelně běhají čtyřicet a více let a jejich klouby pořád slouží. Jak je to možné? Kde udělali experti ve svých prognózách chybu? OBSAHUJE ROZHOVOR S BĚHAJÍCÍM MANAŽEREM
Vycházejí ze zkušenosti, že pneumatiky na jejich autě se přece také po určitém počtu kilometrů opotřebují. Nakonec ani samo auto nevydrží věčně. Lidské tělo, ostatně stejně jako každý živý organizmus, má ale něco, čím se nemůže pochlubit žádný sebedokonalejší mechanický stroj. Schopnost regenerace.
Aby regenerační proces správně fungoval, potřebuje kloubní tkáň ke své obnově dostatečné množství živin a stavebních látek. Bezprostřední okolí kloubů není příliš hustě protkáno cévním systémem. Pokud tedy zůstáváme v klidu, mají živiny jen velmi malou šanci dostat se na místo určení. Teprve pohyb a především neustálé stlačování a uvolňování tkáně v kloubu a jeho nejbližším okolí pomáhají cirkulaci a umožní dostatečný přísun potřebných látek.
Druhou stranou mince je ovšem fakt, že stavební látky pro obnovu chrupavky musíme v těle pravidelně doplňovat. Základní stavební prvek naší chrupavky, kolagen, se ve své přirozené formě vyskytuje ve spoustě běžných potravin, ale rozhodně bychom neměli zatracovat ani nejrůznější potravinové doplňky. Jestli je ovšem právě pro vás nejvhodnější ten nejdražší preparát za několik stokorun, nebo sáček želatinových medvídků za dvacku, to už vám v našem článku neporadíme.
A jaké si z toho tedy vzít poučení? Pokud jsme zdraví a začínáme běhat, o své klouby se nemusíme bát, rozumně dávkovaným pohybem jim rozhodně neubližujeme. Pravidelný pohyb nám pomůže udržet rozumnou hmotnost a to je jedna z nejlepších věcí, kterou můžete pro své klouby udělat. Aby vám běžecká vášeň přinášela potěšení desítky let, pomozte regeneračním schopnostem vlastního těla a nezatěžujte svůj kloubní aparát zbytečně velkou kilometráží naběhanou na tvrdém povrchu a v nevhodně zvolené obuvi se špatným tlumením.
DOTAZNÍK MANAŽERA:
Martin Kosobud
ředitel privátního bankovnictví ČSOB
Proč jste začal běhat?
V mládí jsem dělal atletiku – střední tratě. Pak dlouho nic. Až ve
33 letech jsem zjistil, že moje životospráva potřebuje změnit. Tak jsem se
k běhu opět vrátil.
Jak dlouho už běháte?
Zhruba 7 let. Z toho intenzivně poslední 2 roky.
Oblíbená trasa?
V okolí bydliště nedaleko Českých Budějovic. Terén je tam
různorodý, což mi plně vyhovuje. V Praze jsem si oblíbil cyklostezku
podél Vltavy směrem do Modřan.
Kolik měsíčně naběháte?
V průměru asi 150 km.
Máte svůj čas na běhání?
Během týdne vybíhám nejčastěji okolo 19. hodiny večer a pak
samozřejmě o víkendech.
Hobík nebo závoďák?
V okamžiku, kdy mám na sobě startovní číslo, tak
závoďák.
Sprinter nebo vytrvalec?
Jednoznačně vytrvalec.
Běháte s nebo bez sporttesteru?
Jak kdy. Při tréninku sporttester používám, ale na závody si ho
neberu.
Výkon, na který jste hrdý?
Asi nejvíce spokojený jsem byl minulý rok se zaběhnutím
1/2maratonu v Linci za 1:23 hod a po absolvování Pilman triatlonu ve Žďáru
nad Sázavou.
Tajný běžecký cíl?
Doufám, že se mi jednou podaří zvládnout maraton v rámci
Železného muže.
Oblíbená značka běžecké obuvi?
Asics.
Je běh zdravý sport?
Myslím, že velice výstižný je v tomto smyslu komentář profesora
Pirka, podle něhož sice neexistuje důkaz o tom, že by sport prodlužoval
lidský věk, ale určitě prodlouží jeho aktivní část. Takže sportovec
může i v 60 letech vést pestrý a plnohodnotný život. To je moje
motivace.
Proč byste doporučil běh ostatním manažerům?
Osobně mi běh přijde jako nejméně časově náročná aktivita,
které se lze věnovat téměř kdykoliv a kdekoliv. Člověk při něm přijde
na jiné myšlenky, a když se přidají ještě přátelé nebo kolegové
z práce, jsou zážitky z běhu o to větší.
Komentáře (Celkem 3)
Schestauber
04.03.2009 10:00:39
Rád bych rozvinul diskuzi na toto zajímavé téma a přidal pár svých
zkušeností.
Naprosto souhlasím s autorem článku (kromě vhodného povrchu a
přiměřených bot zaleží ovšem i na stylu běhu) a souhlasím
i s Martinem Kosobudem zvláště ohledně citace názorů profesora Pirka,
který je také příkladem, jak si lze udržet velmi dobrou výkonnost i po
šedesátce (je vítězem Velké Kunratické nad 60 let v loňském roce).
Ale abych se představil: běhal jsem závodně od 13 let do 33 za Slávii
Praha střední tratě, dnes je 57 a kromě Běchovic, Kunratic ap. běhám
pravidelně v rámci PIM 1/2M a maraton. Měsíční kilometráž se pohybuje
kolem 200 km/měs. Tělesné parametry 183/73. Zdravotní problémy (musím
zaťukat): žádné. Na všech výše zmíněných akcích a v pražské Lize
100 se setkávám se spoustou podobných fandů běhu, které obdivuji.
Namátkou uvádím sedmdesátníka Hlušičku (loni třetí ve své kategorii na
VK), kterého se mi podařilo teprve vloni těsně porazit. A to jsem se
ještě nezmínil o superveteránech jako je např. Míla Smrčka, který ve
svých 54 letech vyhrál po desáté kategorii veteránů VK s téměř
2 min. náskokem (přesněji 1:43) před kolikrát daleko mladšími běžci.
A co 84letý veterán Horáček, který běžel VK po šedesáté? Ostatně
osmdesátníků je na těchto akcích více. Pomyslný klobouk před nimi
smekám až na zem.
Myslím, že by stálo za to udělat s těmito veterány o jejich
zkušenostech rozhovory do např. běhej.com.
Aura: 157 | Manětín
Kydy
04.03.2009 23:14:40
>> Schestauber, 4. 3. 2009 10:00:39
…a já tímto smekám před Štefanem a jeho vůlí, pílí a
kilometráží ohledně jeho tréniku na dlouhé běhy. Je to živý důkaz
platnosti teorií uvedených v článku. Doufám, že se na mě nezlobíš ![]()
a další dodatek: i mě bylo předvídáno a v některých případech snad
i závistivě přáno, že moje klouby jsou už teď v čudu… nějak to
nechci brát na vědomí.
Schestauber
05.03.2009 09:59:02
Ještě bych chtěl upřesnit otázku zdravotního stavu pravidelně
trénujících běžců. Domnívám se, že díky celoročnímu pobytu
většinou venku (vyjímkou jsou tréninky v hale a tělocvičnách) jsme
otužilejší a ev. nachlazení mají lehčí průběh. Konkrétně, co se
týče mě, na nemocenské jsem za posledních 30 let byl jednou (před
7 lety) a to jsem přehnal trénink na maraton a chytla mě záda. Od té doby
každý den cvičím posilovací cviky na záda a břicho a musím zaklepat –
je to dobrý. Před tím (co si vzpomínám) jsem marodil pouze s nataženým
svalem na nártu, který jsem si způsobil při pochodu s Tachova na Duklu –
organizoval to tenkrát Ivo Domanský a Evžen Ge) a to tak, že jsme po 43 km
etapě šli tancovat a ujel nám poslední autobus a my jsme šlapali cca
10 zpět a druhý den nás čekala další, podobná etapa.
Co se týče kloubů, tak ty mě nikdy nedělaly problémy. Což taky radši
rychle zaklepu. Snad je to i genama a sedavým zaměstnáním při kterém si
člověk odpočine. I když výtahy a jezdící schody raději nepoužívám a
do práce a z práce se rád projdu jak to jde (odmítl jsem nabídku
kolegyně, abych s ní jezdil autem, když máme společnou cestu).
administrator 03.04.2010 13:32:47
Mýty panující kolem běhu se daří zlomit jen velmi těžko a pomalu. Jedním z nejúpornějších je tvrzení, že běh vám dříve nebo později nenapravitelně zničí klouby. Samozvaní experti vám zkušeným okem přidělí tři, nejvýš pět let, aniž by při tom museli vstát od půllitru. S rozmachem veteránského hnutí ale roste počet lidí, kteří pravidelně běhají čtyřicet a více let a jejich klouby pořád slouží. Jak je to možné? Kde udělali experti ve svých prognózách chybu? OBSAHUJE ROZHOVOR S BĚHAJÍCÍM MANAŽEREM
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.
