Co se děje na podzim s naším tělem?

Všechny živé organismy jsou vybaveny určitými systémy, jak se synchronizovat s přírodou, s přirozenými cykly světla a tmy, tedy dne a noci, ale také ročních období. Hormon, který je zde důležitý, se nazývá melatonin a vzniká v epifýze – šišince mozkové – v době spánku. Existuje přímá spojitost se sítnicí oka. Jestliže jsme vzhůru a svítí slunce, světlo proniká do oka, což složitým systémem způsobí naši bdělost a aktivitu. Pokud víčka zavřeme a spíme, žádné světlo neproniká a začne se tvořit melatonin. Klasické umělé osvětlení obvykle neposkytuje dostatečně plné světelné spektrum a není proto plnou náhradou slunečního záření. Přesto je kvalitní světelná terapie prospěšná především při léčbě depresí v zimních obdobích, či v severských státech.

Melatonin je velmi důležitý pro naše zdraví. Souvisí zejména s našimi biologickými hodinami. V rámci změn délky dne a noci dochází automaticky k fázovým posunům, což se nakonec projeví v rozdílné hladině melatoninu. Je-li tma, je melatoninu hodně a protože melatonin zprostředkovává kvalitní spánek, je normální, že na podzim po přechodu rovnodenností začínáme pociťovat změnu a máme větší potřebu spát. A to je v pořádku. Melatonin také aktivuje imunitní systém. Většina regenerace a boje s nemocemi a zraněními se děje v noci, kdy tělo odpočívá a má prostor na ozdravné procesy. Dokonce i zcela zdraví lidé potřebují v noci regenerovat, jinak časem přijdou chronické nemoci, vleklé únavy a vyčerpání.

Možnosti podzimních aktivit

Sport je činnost, která se váže k době aktivity, přirozeně za denního světla. A naše biologické cykly najednou na podzim registrují, že máme méně času na provedení všech aktivit než v létě. Změna ročních období nemá vliv pouze na cykly bdění a spánku, ale opět přes hormonální řízení se dotýká i emočně-psychických faktorů. A ta změna může přijít subjektivně náhle. Ještě před pár týdny jsme stíhali vstát za světla, jít do práce, odpoledne něco udělat na zahradě a ještě za světla se jít k večeru proběhnout. Měli jsme v sobě načerpané sluníčko z léta, a tak jsme si nemuseli všimnout prvních známek nástupu podzimu.

Nyní nám letní oheň dohořel. Trávíme veškerý čas, kdy je venku světlo, pouze v práci. Docela chápu, že jsme z toho potom podvědomě rozladění a subjektivně máme pocit únavy a nechutě do činnosti, neboť nám něco hlásí, že stejně nemáme dost času ani sil to vše zvládnout ve vhodné době. Pokud ale nepodlehneme podzimním špatným náladám a přesto se zmobilizujeme k aktivnímu pohybu, pak jak známo dojde k vyplavení endorfinů, což jsou hormony slasti, dobré nálady a bolesti tlumící. Ne náhodou mají podobný název jako morfin.

Zdraví především!

Složitá situace nastává, když víme, že imunitu je nutné posilovat aktivním pohybem v přírodě, ale do toho se nám nechce, protože se cítíme slabí a nemocní. Správná cesta je být nejdřív dostatečně zdravými, abychom se mohli aktivně hýbat. Budeme-li trénovat v nemoci, žádnou imunitu neposílíme, naopak se vyčerpáme. Na druhou stranu je psychicky demotivující zůstávat doma a nehýbat se. Osobně doporučuji tak intenzivní pohyb, jak to tělo zvládá. Ale to znamená poslouchat své tělo a citlivě vnímat signály, kdy vám organismus kašlem či rýmou ohlásí: „Tak dnes to bylo na hraně, něco dělej, uprav zátěž nebo neběhej v inverzi.“

Hranice mezi únavou a počínající nemocí, obvykle s dlouho se vlekoucími málo intenzivními příznaky, je těžko rozpoznatelná. Je také otázka, zda je výrazně unavený člověk stále zdravý. Podle světové zdravotnické organizace je zdraví definováno jako stav fyzické i psychické pohody. Pokud nezaměňujeme únavu s obyčejnou leností a pokud není zima, tma a lehká rýma pouze vhodnou výmluvou, proč se nehýbat a raději sedět s milou u krbu, pak můžeme poznat tuto hranici na výkonnosti.

Pokud stále běháme ve stejném tempu a nepadáme po tréninku vyčerpáním, pokud i po náročnějším tréninku ráno normálně vstaneme, pak nebude problém závažný. Pokud se těžko k tréninku dokopeme, absolvujeme ho, jako bychom s sebou nesli desetikilový batoh, po tréninku dokonce ani nemáme dobrou náladu a nebo jsme druhý den unavenější než včera, to už zcela v pořádku není. Ale spousta sportovců i toto překonává, snaží se držet svého plánu kilometrů na tento měsíc a nakonec celý podzim a zimu ustojí bez zjevných známek nemocí. Motivace běžců je někdy velmi silná a pocity uspokojení z absolvování kvalitního zimního tréninku mohou také způsobit nastartování imunity i bez dalších opatření. Ale ne každého tělo má takovou odolnost. Přetěžující se člověk by jen měl vést v partnosti, že takto vyčerpává svůj systém až na hranice použití a ty rezervy, které v těle byly ukryté na případ nemoci, vyčerpává už nyní. Vhodným doplněním tréninku na podzim je tedy dostatečný spánek a kvalitní strava.

Myslete na zásobárny energie

Když se vrátíme ke spánkovému cyklu a melatoninu, rozdíl zimy oproti létu není jen v délce produkce melatoninu, ale taky ve strmosti nástupu jeho produkce večer a strmosti ústupu nad ránem. V létě jsou přechody hladin melatoninu výraznější, v zimě plíživější a mírnější. Celkové množství denního světla v zimním období je taky menší, než když si člověk představí červnová rána. Pomalejší vstávání a delší doba aktivace je tak normální.
Další poznámka k dlouhodobé únavě – biologické cykly se dají znovu „nainstalovat“, ale trvá to. Pokud jsme byli v létě ok, ale zimu předtím jsme regenerovali nedostatečně, pak tato zima bude ještě těžká. Je to víc jak rok, kdy tělo neprošlo kvalitní zimní regenerací. Něco nejde rychleji, než běží příroda…

Podzimní únava teoreticky ustane v prosinci. Tak je to podle cyklů v přírodě, ale problémem je setrvačnost a stále přetrvávající období tmy a zimy. Navíc nastupuje únava a vyčerpání. Podzimní únava se časem přelije do zimní apatie – mimo nadšence zimních sportů a radovánek. Ale pokud jsme dostatečně regenerovali do Vánoc a ještě chvíli po Vánocích, nečeká nás žádná jarní únava a biorytmus i s dobrou náladou se nastartují samy s příchodem jara nejpozději v době jarní rovnodennosti. Podle zkušeností i o pár týdnů dříve.

Stravou proti únavě

V tomto období máme tendenci řešit nedostatek energie něčím sladkým, kávou nebo alkoholem, i když víme, že nám potom bude ještě hůře. Je to dáno tím, že už nemáme z čeho brát, tudíž potřebujeme vnější stimuly, abychom se nastartovali. V dálně-východních zemích to řeší tak, že se člověk zabrzdí a vydrží po několik dnů vynechat zcela úplně jakékoliv sladké, ale denně jí maso – kvalitní čerstvě připravené jídlo s masem, ideálně s přílohou z obiloviny a vařenou zeleninou. Někdy už po týdnu, někdy až po třech zcela zmizí závislost na sladkém a dotyčný má zase své síly zpět.

Podle východní filozofie je teď konečně období, kdy se můžeme bez problémů pustit do kořeněných pokrmů s pálivými a zahřívajícími ingrediencemi – zázvor, skořice, hřebíček, paprika, pepř, chilli. Vynechat bychom měli především mléčné výrobky, protože zchlazují a zahleňují a to na podzim rozhodně nepotřebujeme. A taky není vhodné jíst čerstvé zeleninové saláty a exotické ovoce. Tyto potraviny jsou velmi vhodné v horkém létě, ale teď je potřeba potraviny hodně tepelně upravovat.

PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS BĚHEJ A ZÍSKEJTE DÁREK

KDE KOUPÍTE ČASOPIS BĚHEJ (PŘIBYLA PRODEJNÍ MÍSTA V ÚSTÍ NAD LABEM, OSTRAVĚ A BRNĚ)

STÁHNĚTE SI UKÁZKU LISTOPADOVÉHO BĚHEJ