„Vybrat deset žen ze sto sedmdesáti nebylo vůbec  jednoduché“, říká organizátorka projektu Anne Scheuner-Descloux a jako důkaz ukazuje část ze srolované nástěnné tabule, kde jsou malým písmem vytištěné údaje o všech přihlášených. Cílem bylo vybrat ženy napříč možným spektrem co se týče věku, zaměstnání, místa bydliště, běžecké pokročilosti a cílů.

Z deseti vybraných žen pochází polovina z Prahy, dalšími zastoupenými městy jsou České Budějovice, Boskovice, Brno, Plzeň a Šumperk. Polovina má v plánu běžet půlmaraton, druhá polovina celý maraton. Každá z žen si navíc v průběhu prvních dvou týdnů určí ještě svůj osobní cíl, který chce, kromě uběhnutí daného závodu, splnit. Na závěr bude vyhlášena vítězka. Hodnotit se bude nejen míra dosažení vlastního cíle, ale také jeho zvolená obtížnost.

Během krátkého představení každá z účastnic svůj osobní cíl nastínila, nicméně oficiální znění bude uveřejněno později. Dvě ženy se z prvního setkání musely omluvit, ale dalších osm se v krátkosti představuje:

Vysoká štíhlá Veronika Hanušová (47 let) z Prahy má zrakovou vadu, která jí dovoluje trénovat bez vodiče pouze na širokých cestách, které dobře zná. Jejím cílem je půlmaraton a motivací pro účast v programu je mimo jiné i podpora charitativních aktivit Světlo pro svět.

Hanka Trnečková (19 let), studentka žurnalistiky v Olomouci, původem z Boskovic nikdy neběhala a jejím cílem je maraton.

Studentka pedagogické fakulty Lada Kršnáková (21 let) ze Šumperka se chce účastí na půlmaratonu motivovat ke zlepšení dlouhých běhů, které musí plnit v rámci studia na fakultě tělesné výchovy a sportu.

Pro Pavlínu Folovskou (32 let), manažerku z Prahy, je uběhnutí maratonu vedle zdolání osmitisícovky životní výzvou.

Programátorka Anna Rývová (39 let) občas běhá, ale jejím hlavním sportem jsou šachy. Tomuto zájmu věnuje hodně času a ani v rámci přípravy na půlmaraton, který si zvolila jako svůj cíl, se svého koníčku nehodlá vzdát.

Nejstarší účastnicí je restaurátorka na volné noze Milena Nečásková (56 let) jejímž cílem je půlmaraton. Má dvě děti a do svých padesáti let vůbec nesportovala. Pak objevila běh a sama to komentuje slovy: „Bylo to jedno z překvapení mého života – že já můžu běhat!“ Od té doby běhá dvakrát týdně.

Původně orientační běžkyně Irena Ellis (29 let) z Plzně, která studuje a zároveň pracuje jako galerijní pedagožka, za posledních několik let v důsledku psychických potíží přibrala 30 kilogramů. Jejím cílem je, kromě uběhnutí maratonu, podle jejích vlastních slov „vrátit se do své vlastní kůže“.

Martina Bumbová (40 let), toho času na rodičovské dovolené, je matkou čtyř dětí. Celý život nesportovala, běhat začala před půl rokem a za cíl si zvolila celý maraton.

Po představení účastnic následovalo měření (výška, váha, tělesné složení) a poté fyzický test (dvanáctiminu­tovka). V dalším týdnu bude následovat konečné stanovení osobního cíle, sestavení tréninkového plánu a zahájení přípravy.

Již tedy známe ostře sledovanou skupinku. Ale ani další více než tři stovky běžkyň zapojených do projektu se na trase závodu neztratí. Od ostatních závodnic je poznáme podle odlišného dresu a speciálního startovního čísla. Hervis 1/2Maraton Praha se běží 27. března a Volkswagen Maraton Praha pak 9. května. Konečné vyhlášení projektu proběhne 20. května.

VÍCE O PROJEKTU WOMEN’S CHALLENGE ČTĚTE NA WEBU PRAGUE INTERNATIONAL MARATHONU