Celer léčí klouby

U všech druhů celeru, které jsou na našem trhu dostupné, můžeme zpracovávat nať i bulvu. Nať je pro nás – běžce obzvláště zajímavá a potřebná. Obsahuje vysoké množství sodíku a inzulínu. Vysoký obsah organického sodíku napomáhá našemu tělu udržovat v rozpustném stavu anorganický vápník a tělo tak snáze alespoň některé přebytky vyloučí dříve, než se z nich stanou usazeniny v našich kloubech nebo cévách. Celer tak účinně napomáhá k čištění našeho pohybového aparátu. Mimoto nať obsahuje vysoké množství vitamínu C, B-komplex, vitamíny A, K a E, draslík, hořčík, chróm, vápník, železo, zinek a jód – a to vše v té nejlepší (organické) formě a ve velmi vysokých dávkách.

Celerová bulva obsahuje oproti nati pouze stopové množství sodíku a zhruba jen polovinu draslíku, železa a křemíku. Obsah sacharidů je však cca čtyřnásobný. Celer je rovněž bohatým zdrojem organického chloridu sodného (soli).

Hlavním zdrojem výrazné celerové vůně je velké množství obsažených éterických olejů. Tyto látky působí jako ochranný štít proti škůdcům pro rostlinu samotnou v době jejího růstu. Stejné účinky mají tyto látky pro náš organizmus. Působí antibakteriálně a antimykoticky na sliznice v ústech, žaludku a střevech a jsou rovněž účinnou dezinfekcí ledvin a močových cest (celer je uznáván jako přírodní diuretikum – prostředek podporující tvorbu moči).

Nejzdravější je pro nás celer syrový. Můžeme ho konzumovat v salátech, nať přidávat pro okrasu do polévky, vyrábět celerovou šťávu. Komu vadí výrazné aroma, radím použít kombinaci s mrkví, která tento typický projev poněkud zmírní. Celer můžeme přidávat i do různých omáček, dresingů, polévek, marinád na pečení masa. Můžeme ho péci spolu s masem, smažit obalený v těstíčku nebo podusit s jinou zeleninou.

Pokud chcete celer uchovávat (nejenom celer, i jinou zeleninu a bylinky), nejšetrnější způsob je sušení. Zelenina si tak zachová až 80% objemu svých účinných látek.

Celerový salát s mrkví
2 bulvy celeru
4 velké mrkve
šťáva z citronu
1 lžíce olivového oleje
mořská sůl

Zeleninu nastrouháme, pokapeme citrónovou šťávou, mírně osolíme a omastíme olejem.

Domácí „vegeta“ do polévky

Usušíme celerovou nať, rozdrolíme na jemné kousky a promícháme se solí. Zkuste dát tuto směs na stůl do slánky a solit si s tím polévku nebo brambory. Takto upravená sůl dobře chutná a velmi krásně voní.

Celerová remuláda
1 středně velký celer
3 lžíce oleje
1 lžíce vinného octa
pepř
sůl
na špičku nože cukr
2 lžíce hořčice (druh zvolte podle chuti, můžete experimentovat)

Syrový celer oloupeme a nakrájíme na nudličky tenké jako sirky. Přidáme ostatní ingredience, promícháme a remuláda je hotová. Lepší je jíst ji až druhý den, celer hezky změkne. Pokud chcete, můžete přidat i majonézu na zjemnění.

Pozor! Celer do remulády nestrouhejte. Je to sice lákavé, jednodušší, ale chuť je pak docela jiná.

Celer jako příloha k masu
2 středně velké celery
1 citrón
2 kostky cukru
cca 80 g másla
sůl

Celer nakrájíme na velké kostky (cca 2 cm). V kastrůlku rozpustíme máslo, přidáme celer, pak cukr, sůl a zakapeme šťávou z citrónu. Nepodléváme! Dusíme na velmi mírném ohni do měkka. Cukr trochu zkaramelizuje a nabalí se na celer. Dejte pozor, ať si to nepřipálíte.

Dobrou podzimní chuť.

Na závěr bychom vám rádi oznámili, že ze správných odpovědí na kvízové otázky, které se objevovaly v některých článcích o vaření, byl vybrán výherce Radek Šebánek. Gratulujeme. Odměnu v podobě společného výběhu a účasti na tradičním posezení „Svatomartinská husa“ získal za správnou odpověď na otázku: „Co to je koprvátko?“. Pro ty, kteří to nevědí, je to poklička na hrnec.