Jak jsi pojal letošní přípravu? Zařadil jsi do ní něco speciálního?

„Vyloženě nového jsem nezařadil nic. Za ta léta tréninku už máme s trenérem vysledovaný nějaký model přípravy, který funguje a není potřeba ho měnit. Každý rok naběhám o trochu víc kilometrů, snažíme se je i zrychlit, ale jádro tréninku zůstává stejné. Snad jedinou novinkou je, že jsem vydržel zdravý až do března, což se mi v předchozích sezónách nedařilo, tak snad se mi to podaří někde prodat."

Vede tě pořád trenér Jan Šebelka?

„Trenéra jsem neměnil, nemám důvod. Honza mě zná, a když se něco nevyvíjí tak, jak má, dokáže zareagovat a trénink přizpůsobit. Stejně tak já dokážu poznat, když přestřelí."

Trénuješ sám, nebo s někým?

„Teď už zase sám. V začátku přípravy se ke mně připojil na nějaké tréninky liberecký Robert Heczko, což bylo super. Mnohem líp mi to utíkalo a tréninky mě víc bavily. Bohužel ho rozbolela noha, musel odvolat svoje jarní starty a zároveň já jsem přišel o parťáka. Škoda pro mě, i jeho slušně rozběhlé zimní přípravy."

Byl jsi někde na soustředění?

„Trénoval jsem týden v Turecku, byla to tak trochu i dovolená. Únik z těch libereckých plískanic a odpočinek od zaběhlé rutiny. Natrénoval jsem toho tam ale docela dost a v celkem slušné intenzitě. Podařilo se mi dokončit trénink, který jsem měl v plánu už několikrát dříve a vždycky jsem si na něm vylámal zuby."

Na jakou týdenní kilometráž ses tam dostal?

„Naběhal jsem tam asi 190 km v šesti tréninkových dnech. Ten sedmý byl výletní."

Co si myslíš o strategii ČASu, který zpřísnil limity oproti IAAF a vyhlásil je (pro maratonce) poměrně pozdě?

„Ty limity jsou v pořádku. Máme dost sportovců, kteří tam pojedou s vyššími ambicemi, než jen zúčastnit se. Ani za těch 2:15 bychom tam díru do světa neudělali. To, že limity je možné plnit až v letošním roce pro maraton už tak v pořádku není. Stejně se ale tomu limitu nikdo z nás loni nepřiblížil. Kdyby ano, třeba by strategie svazu byla jiná."

Trénuješ na čas 2:15?

„Trénuji tak, abych byl lepší než loni. Na nějaký konkrétní čas se trénuje těžko. Jasně, že zvládnu běžet v tempu na 2:15 15, 20, 30 a třeba i víc kilometrů, ale celý maraton jsem vážně nezkoušel a už ani zkoušet nebudu (úsměv). Ani by to z tréninkového hlediska nedávalo smysl."

Takže cesta do Ria vede spíš přes B-limit, případně evropský půlmaraton? A stačil by pro Rio jen půlmaratonský B-limit nebo jak vlastně chápat vyhlášená nominační kritéria?

„Věřím, že za úplně ideálních podmínek jsem schopný běžet na čas někde mezi 2:16 a 2:17 a byl bych moc rád, kdyby se mi do toho časového rozmezí podařilo v Praze strefit. Kvalifikovat se budu snažit přes ty B limity, půlmaraton a maraton. Jestli to bude stačit, nevím. V nominačních kritériích to úplně jasné není."

Jak vidíš šance dalších Čechů?

„A limit podle mě nezaběhne nikdo, ty dva B limity by teoreticky někdo mohl dát."

V jakém závodě se o limit pokusíš ty?

„Zkusím půlmaratony v Praze a v Pardubicích, maraton v Praze."

Plánuješ případně i nějaký „záložní“ závod?

„Žádný záložní plán nemám. Buď to vyjde, nebo ne."

Pořád platí, že běháš v čistě amatérských podmínkách a normálně na plný úvazek pracuješ? Máš nějakou podporu – svazovou, komerční či jinou?

„Dostal jsem loni v práci na rok volnější podmínky, abych se mohl zkusit lépe připravit a pokusit se o kvalifikaci na OH. Mám flexibilní pracovní dobu, část své práce dělám ve firmě, část doma. Úvazek mám stále stejný, ale nemusím sedět osm hodin v kanceláři, díky čemuž zvládám trénovat dvoufázově, a je to i úleva pro moje záda. Jsem moc rád za tu možnost. Co se materiální podpory týče, mám od sponzorů vše, co pro splnění limitu potřebuji (úsměv). I za to jsem opravdu vděčný."

Myslíš, že kdybys byl profesionální sportovec, že by se tvoje výkonnost zvýšila?

„Skoro určitě by mě běhání na plný úvazek posunulo zase o kus dál, ale o jak velký stejně nezjistíme. Určitě by to nebylo o tolik, abych se mohl běháním živit a konkurovat africkým běžcům. Tím, že nejsem a ani nikdy nebudu konkurenceschopný alespoň na evropské úrovni, nemá pro mě smysl obětovávat běhání víc než doposud. Už nejsem nejmladší a žijeme jenom jednou (úsměv)."

Co by pro tebe účast na olympiádě znamenala?

„Byla by to samozřejmě obrovská odměna za všechnu tu dřinu. Není to ale pro mě celý můj svět. Dokážu žít s tím, že se na olympiádu v Riu podívám v televizi (úsměv)."

Podle zjištění redakce na Českém atletickém svazu bohužel není možné kvalifikovat se pro olympijský maraton splněním B-limitů v roce 2016, jak uvádí Vít Pavlišta v rozhovoru. Do nominace pro maraton na OH mohou být navrženi jen vytrvalci, kteří splní A limit (u mužů 2:15:00). Období pro plnění limitů skončí 8. května.