Ivo, právě jsi odeslal několik set výtisků své tištěné Termínovky závodů předplatitelům. Kolikátý ročník termínovky jsi vlastně již připravil?

Nebudeš mi to věřit, ale termínovky běžeckých závodů připravuji od roku 1975. Termínovku si zájemci mohou objednat na mailu SOBZ: behymimodrahu@seznam.cz a bude také k dostání na vybraných běžeckých závodech v Čechách i na Moravě.

Které nové závody tě v plánu letošního roku zaujaly? Které naopak zmizely ze scény?

Novinky tvoří osm až deset procent obsahu Termínovky 2008 a nemohu se proto zmínit o všech. Hodně se letos vytáhla především Plzeň, kde bychom nutně potřebovali zvýšit počet běžců na úroveň ostatních měst srovnatelné velikosti. Už čtvrtého května bude mít premiéru Plzeňský půlmaraton, který bude součástí oslav 63. výročí osvobození západočeské metropole spojeneckými vojsky. 

Podle sdělení plzeňského běžce a organizátora závodu Romana Sladkého bude letošní trať rychlá, rovinatá. A oceňuji také iniciativu dalšího známého borce z Plzně Vlastíka Šroubka, jehož červencový projekt Zátopkův zlatý týden nám připomene helsinskou olympiádu 1952, kde během týdne získal Emil Zátopek tři zlaté medaile. V Plzni se podobně poběží během 7 dní desítka a pětka na dráze a na závěr maraton.

Kolik máš letos v termínovce závodů? Oproti letům minulým sleduješ spíše úbytek závodů nebo právě naopak?

Přesně jsem to nespočítal, klidně to přenechám někomu zvědavějšímu. Ale protože Termínovka má stejný rozsah jako loňská, odhaduji počet zařazených závodů na 800. Upřímně řečeno, při větším počtu bychom museli změnit způsob vazby publikace a tím by se tisk prodražil. Mimo Termínovku se koná přibližně stovka dalších závodů, které buď vznikají spontánně během sezóny nebo si z různých důvodů nepřejí rozsáhlejší propagaci.

Víme o tobě, že máš přehled i o zahraničních závodních kalendářích, jak počet závodů v ČR hodnotíš?

Počet našich závodů patří v poměru k velikosti republiky k největším v Evropě. Historicky se to vyvíjelo tak, že se u nás vždy našel organizátor, ktery pořádal nízkonákladový závod pro kamarády, aby nemuseli jezdit daleko, než aby vznikal tlak na organizaci velkých akcí. Třeba mnohem větší Polsko má sotva polovinu běžeckých závodů ve srovnání s Českem.

Jak se bude podle tebe domácí závodní scéna vyvíjet? Čekáš, že se bude nabídka závodů měnit? Co bude hlavním motivem těchto změn?

Ve srovnání s jinými sporty mají naše běhy většinou mnohem delší tradici, od které se vše odvíjí. Proto nepředpokládám nějaké rychlé a drastické změny. Těžko se u nás podaří uspořádat další maraton, který by mohl konkurovat PIMu. Já vždycky říkám, že PIM jsme nutně potřebovali, ale kdyby byly všechny závody jako PIM, tak bych se asi pověsil. 

Naše běžecká scéna je nejvíc zajímavá tím, jak je různorodá. A bude-li se měnit, tak to bude podle mého názoru pomalu a nenápadně. V posledních letech se zvýšil počet běžců asi o desetinu, noví běžci začínají do poměrně konstantních poměrů přinášet nové myšlenky a názory, což bylo a je hnacím motorem pokroku.

Jak vnímáš internet, považuješ je za konkurenci tištěné termínovky? Ptám se i s ohledem na starší věkové ročníky závodníků.

Internet je nejrychlejší sdělovací prostředek a jeho význam pro propagaci čehokoli je nezastupitelný. Na síti se dnes dá najít úplně všechno během několika minut přes vyhledávače. V našem konkrétním případě pomáhají servery jako jsou behej.com/behy.cz rozšířit informaci o běhu a běžeckých závodech i mezi lidi, kteří by se k tištěným zdrojům pro jejich malý počet nikdy nedostali. 

Na druhé straně si myslím, že internet nikdy tištěné slovo nevytlačí, tak jako televize nezničila rozhlas. Problémem tištěných informací nesporně je, že jsou finančně náročnější, naopak pro ně mluví prostý fakt, že s monitorem by se nám v posteli špatně usínalo. Pro tištěnou Termínovku hovoří také věkové složení na našich bězích, kde je vysoký počet starších veteránů, kteří nejsou a už nikdy nebudou on line.

A na závěr: jaké vidíš šance našich nejlepších běžců dostat se do Pekingu?

Reálné šance má podle mne pouze maratonkyně Anna Pichrtová, skvělé by bylo, kdyby překvapil někdo další.

Za rozhovor děkuje

Radek Narovec