PRAŽSKÝ MARATON: Jak skloubit práci a trénink
Zdravím vás ve čtyřicátém třetím tréninkovém dni přípravy na Pražský maraton pod vedením Miloše Škorpila a jeho skvělé knihy „Maraton za 100 dní“. Po běžeckém víkendu na Vysočině se cítím báječně a po radách trenéra a Franty Holého jsem připraven se s úsměvem vrhnout do dalších běžeckých tréninkových dní. A vy, milí čtenáři, můžete být při tom. Jdeme na to!
Neděle 16. 3.
Po probuzení do druhého dne na Vysočině krapek krápalo. Dali jsme si
zdravou a vydatnou snídani a za hoďku a půl jsme ve skupině s ostatními
běžci a jednou běžkyní Lenkou pod vedením Franty Holého vyběhli
k osmikilometrovému úseku krásnou krajinou v okolí Chytrova. Franta nám
ukázal pár správných cviků na uvolnění kloubů a svalů a také
protahovacích cviků v terénu. Franto, díky, ať to běhá!
Pondělí 17. 3.
Dnes jsem si dal volníčko a myslím, že po běžeckém víkendu si ho
zasloužím. Volno jsem využil nejen k regeneraci, ale také k vyřízení
osobních věcí. A hlavně k hledání práce, po víc jak půlročním
pracovním půstu, zaviněném mým nešťastným zraněním. To je
naštěstí pryč.
Úterý 18. 3.
Po týdenní odmlce zaviněné bolestmi kolena jsem se vrhnul do schodů u nás
v domě. Schody jsem seběhl a vyšel, zase seběhl a vyšel a naposledy
seběhl. Dole jsem procvičoval cviky na rozhýbání těla a po sklapovačkách
jsem dal kvalitní strečink. Dopoledne jsem vystřídal běh ve fítku za
běhání v terénu a s úsměvem jsem vyběhl do Modřanské rokle. Běžel
jsem k vodní nádrži a ještě nějaký ten kousek za ni do dosti slušného
kopečka, pak jsem se protáhl a rozcvičil. Potom jsem běžel nazpátek. Za
tuhletu dobu jsem uběhl osm kilometrů v čase někde kolem 80 minut, takže
v klídečku. Odpoledne jsem měl úspěšný pracovní pohovor s běžcem
Vláďou Novákem, kterého tímto zdravím.
Středa 19. 3.
Ráno jsem dal schody, bylo jich 330, po nich sklapovačky a strečink.
Dopoledne jsem se odebral směr fítko, kde jsem si nastavil na běžeckém
trenažéru 100 minut a uběhl je v poklidném tempíčku pro odstranění
laktátu ze svalové hmoty. Po doběhnutí jsem si dal bazén 2× 30 min a
nezapomněl jsem mezitím na pár minut skočit do sauny. Cítím se velmi
dobře. Zítra je můj první pracovní den po zranění, jsem v očekávání,
jak to dopadne.
Čtvrtek 20. 3.
Po ránu vynechávám schody a s úsměvem vyrážím směr Slapy do práce.
Trochu jsem měl obavy, abych zase nespadl ze střechy, naštěstí střecha
byla hotová a tak jsem se vrhl s ostatními řemeslníky do stavění
kamenného plotu. Byla to dobrá posilovna nejen pro ruce, ale hlavně pro
záda, které to zvládly v pohodovém klidu. Navečer se vracím domů. Po
dobře odvedené práci jsem strašně unaven, takže místo tréninku ulehám a
usínám. Probouzím se pozdě v noci, nakroutím budíka a zase usínám.
Pátek 21. 3.
Moc se mi vstávat nechce, bolí mě celý člověk. Ale nedá se nic dělat,
říkám si, hola hola práce volá. Vynechávám schodíky a vyrážím směr
do práce. Opět je na programu kamenný plot, dílo nám jde od ruky, jen to
počasí nepřeje. Trochu sněží a je chlad, ale sem tam na nás mrkne
sluníčko. Navečer přijíždím po pracovní posilovně domů, unaven, ale
šťasten, že záda nebolí, což je výborné zjištění.
Po velkém sebepřemlouvání vyrážím do Modřanské rokle na menší běh,
cca 70 minut stylem jogging, abych trochu protáhl nohy. Již zítra mě čeká
další závod a dal jsem si za cíl nedoběhnout poslední.
Sobota 22. 3.
Šimráním mne probouzí paprsky sluníčka, vstává se mi báječně. A jak
by ne, když svítí Oskar a nepadá sníh. Po snídani vyrážím na můj
třetí závod do Chuchle, kde mě čeká Martin (Oslík) na zastávce,
nabírám ho a vyrážíme směr Chuchelský háj. Po odebrání startovacího
čísla se jdeme proběhnutím zahřát, dáváme jedno kolo tratě, abych se
náhodou neztratil jako na Vysočině, až mi všichni utečou. Dáváme
abecedu, rozcvičení, strečink a hurá na start.
Jak to vypadalo z mého pohledu v závodě v Pražské Chuchli, se dozvíte
na mých stránkách www.buldok-tym.estranky.cz Teď
snad jen to, že jsem doběhl třetí od konce, ale byl to boj a sáhl jsem si
na dno svých sil. Splnil jsem si ale to, s čím jsem do závodu šel,
nedoběhnout poslední.
Příští víkend mám před sebou předmaratonský test: po boku trenéra Miloše Škorpila a Lenky Balíkové se pokusím uběhnout Pražský půlmaraton, tedy 21 km. Takovou dlouhou trasu jsem v životě neuběhl a budu rád za povzbuzení během závodu nejen mého Buldok-týmu, ale i ostatních lidiček. Přijďte i vy začátečníci, kteří jste na tom stejně jako já a společnými silami tento závod zdoláme!
Pokud chcete pomoci lidem, kteří využívají centra Paraple, není nic
jednoduššího než zaslat nějakou tu kačku pro lidičky s poraněnou
míchou a stát se tak členem Buldok-týmu.
Účet centra Paraple 10006–18831021/0100 a za své jméno připište
Buldok-tým, abych vás s radostí mohl přidat do mého Buldok-týmu.
Buldok
www.buldok-tym.estranky.cz
Buldok konečně maká a přestává mít roupy, to je první, co mne napadne při čtení jeho řádek. Navíc potvrzuje to, co někteří komentátoři naznačovali, že jeho „nezřízené" a neřiditelné tréninkové úsilí je dáno i tím, že nechodí do práce. Jsem moc rád za to, že se mu podařilo najít práci a že nyní je pro něj běh tím, čím má být, tedy prostředkem k odpočinku a „zrovnovážení“ toho, co nám přinášejí běžné dny, tedy i prostředkem k regeneraci.
Ano, ano, možná se při pomyšlení toho, že se Buldok připravuje na zdolání maratonu podivíte, že zde mluvím o regeneraci, ale je to tak. Běh v té podobě, jak ho naštěstí chápe většina těch, kteří přicházejí na behej.com a jak by na něj měl po svém úraze nahlížet i Buldok, je především prostředkem k regeneraci a získání dobré kondice.
Je samozřejmě i prostředkem k získání řady dobrých přátel, což ostatně Buldok už poznal v Chytrově a určitě pozná v sobotu i při pražském půlmaratonu. Jinak já osobně chystám pro ty, co poběží se mnou, malé překvapení, možná jim z toho pak bude zvonit trošku v uších :), ale je fakt, že tyhle běhy si žádají trošku toho povzbuzení na trati. Běžci ve druhé půlce startovního pole ho potřebují o to více, čím déle se na trati pohybují, a tak se kromě svých oveček budu snažit zatáhnout do závodu i diváky. No uvidíme, jak se mi to povede.
Pokud se zrovna v sobotu nechystáte vyrazit na trať, ale jen se přijít podívat na ty, co se s těmi 21 095 metry jdou popasovat, zkuste vymyslet nějaký nový fígl, jak jim tu dřinu zpříjemnit. Nenechávejte to jen na kapelách, které budou podél trati, každý dobrý nápad běžci a běžkyně ocení a vy si tak jako oni odnesete domů dobrý pocit, že jste byli součástí něčeho velkého.
Těším se na Buldoka, těším se na Lenku, těším se na všechny, kteří se rozhodnou běžet s námi, ale těším se i na ty, kteří přijdou originálně povzbudit.
Miloš Škorpil
Buldok Tým tvoří: Zdenek Buldok, Porcelan delux, Rostislav Tomeš, Blanka Živná, Lenka Lasková, Soňa Otavová, Zora Hackerová, Behej.com sro, Peter Kovalík, Ivo Peterka, Hana Taslerová, Kateřina Gališová, Tomáš Vorlíček, Vladimír Novák.
Na seriálu o přípravě Buldoka na maraton se podílejí:
STŘECHY Boháč & Marek
Komentáře (Celkem 1)
Aura: 41
ipeterka
27.03.2008 10:07:46
Zdeňku, Modřanská rokle je na běhání super – taky jsem tam
běhával, když jsem v Modřanech bydlel.
Miloši, kde bude sraz tvé skupiny před půlmaratonem? Sice si optimisticky
plánuji lepší čas, ale rád bych se potkal s lidmi, kteří poběží
v tvé skupině.
administrator 03.04.2010 13:32:25
Zdravím vás ve čtyřicátém třetím tréninkovém dni přípravy na Pražský maraton pod vedením Miloše Škorpila a jeho skvělé knihy „Maraton za 100 dní“. Po běžeckém víkendu na Vysočině se cítím báječně a po radách trenéra a Franty Holého jsem připraven se s úsměvem vrhnout do dalších běžeckých tréninkových dní. A vy, milí čtenáři, můžete být při tom. Jdeme na to!
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.

