Při běhu mi permanentně teče z nosu, takže na dýchání nosem můžu zapomenout

Na mě je ten článek příliš složitý. Jsem jen hloupý plž.

http://behyaostatni.blog. … i.blog.cz/

Po precteni clanku mne hned napadla analogie s potapeci, kdy se zkusenym potapecum pod vodou snizuje tepova frekvence a klesa spotreba vzduchu. I kdyz u nich je to do znacne miry dano psychikou a schopnosti se uvolnit a efektivne se pod vodou pohybovat. Snizovani tepove frekvence se objevuje predevsim u nadechovych potapecu, jako soucast prizpusobeni na nedostatek kysliku.
Ja osobne tuto treninkovu metodu povazuju za dost okrajovou. Verim, ze muze zlepsit schopnost tolerance laktatu a zlepsit jeho odbouravani, prip. zefektivnit vymenu plynu v plicich. Ale nutnost vyrazne zredukovat intenzitu treninku zase omezuje rozvoj jinych schopnosti (silove, specificke tempove,…). Navic to klade znacne naroky na vuli, kdy se clovek udrzuje v mirne hypoxii (i kdyz poskozeni mozku asi nehrozi, protoze ani u nadechovych potapecu nebylo, pokud vim, vyznamne poskozeni pozorovano) a muze z toho byt prave ta neprijemna bolest hlavy. Ja osobne si myslim, ze tuto metodu je rozumne aplikovat rekneme kazdy 4.-5. trenink. Pokud vubec.
Tot muj osobni nazor.

Mám za to, že článek nebyl zcela pochopen. Já tomu rozumím takto: Smyslem dýchání nosem není omezit množství vdechovaného vzduchu, ale zlepšit jeho využití, nejspíš mj. proto, že je ten vzduch lépe upraven. Tedy o hypoxii se rozhodně nejedná. Prostě způsob nádechu a výdechu (při výdechu mírný přetlak) umožňuje lepší okysličení krve v plicích.

Já osobně jsem na sobě zjistil, že dýcháním nosem udýchám maratonské až půlmaratonské tempo, ale pak si už trochu pomáhám ústy. Vydechuji jenom ústy, protože také trpím na hlen v nose a ten bych stále posouval tam a zpět a nosní dírka by byla plná, a tedy téměř neprůchodná.

>> pecjan, 28. 4. 2008 11:52:12

Měl jsem sice podobný problém, ale začal jsem s tím, že jsem běhal s kapesníkem v ruce a cca každý padesátý výdech smrkal a ten nos si časem zvykl, takže se frekvence smrkání výrazně snížila … .

Přiznám se, ve shodě se Šnekem, že ten výklad je pro mne, laika, asi příliš „vědecký“. Prostě tomu moc nerozumím. Např. věta „Běžecká skupina, která při běhu upřednostňovala výdechovou fázi, lépe odbourávala laktát než ostatní skupiny, které např. upřednostňovaly nádechovou fázi.“ Mohl by mi, prosím, někdo srozumitelně a prakticky vysvětlit, co to znamená upřednostňovat nádechovou nebo výdechovou fázi?

Dýchání nosem v tréninku a jeho účinnost zkouší řada výkonnostních běžců. Jako příklad uvádím program týdenního tréninkového experimentu Jakimova, který sledoval možnosti dýchání nosem u běžců poměrně vysoké výkonnosti a porovnával jejich výsledky s běžci, kteří absolvovali stejný program, ale dýchali ústy.

Odkaz na článek

>> Hokki, 17. 12. 2008 03:09:00

jo, to by me taky zajimalo ja to pochopil tak, ze ted uprednostnuju nadechovou fazi. nadechuju se treba na sest kroku a vydechuju na dva. tak bych to videl, ze to bude s uprednostnenim vydechove faze naopak. pletu se?

taky nudlím při běhu, přesto se nadechuju nosem.....a vydechuju pusou.....já se to soustředím a v podstatě si v duchu říkám: nádech- výdech…a najednou jsme uběhla už 5 km:-P

ale nedělám to z nějakého vědeckho důvodu, jen je přeci běžné nadechovat nosem, ne?

je jasný, že pak ke konci, když už ubývá sil a potřebuji dodejchat zalapám po kyslíku i pusou…

V životě by mě nenapadlo, že se dá upřednostnit výdech před nádechem.....:-), ale budiž. Zasvěcenější mi to jistě rádi vysvětlí…:).

Osobně při běhu už dech moc nekontroluju a vlastně si ani nevybavím, jestli dýchám nosem, nebo pusou..... Nicméně je dost zajímavé to snížení tepovky při nacvičení a praktikování dýchání nosem. To by čistě teoreticky znamenalo – začnu dýchat nosem – snížím tepovku – můžu zrychlit a dosáhnout lepších časů.

>> Dick Richards, 26. 05. 2010 13:38:11

Já si teda myslím, že upřednostňování výdechu před vdechem je technika dýchání, kdy vydechuješ vědomě silou, nádech jde pak sám. Pokud se potápíš, tak ani není jiná možnost, protože vzduch se do pusy má tendenci vhánět, ale vydechovat musí člověk s námahou. Používám to i při běhu jako prevenci píchání v boku a funguje to dobře.

>> leontynka, 27. 05. 2010 16:48:25

Díky, vyzkouším to a uvidíme, co to se mnou při běhu provede. Včera a předevčírem jsem se navíc zaměřil na dýchání nosem – viz.toto téma – a musím říct, že je to docela náročné. Včera jsem měl kopcovatou 9-ti km trať a byl jsem sakra rád, že posledních 500m z kopce dýchám pusou. Je to teda nezvyk a jsem zvědav, jaké to bude mít dopady na můj výkon. Zatím je mi to spíš nepříjemné..... včetně zde zmiňovaných nudlí, ale ty jsem naštěstí zvyklý „upřednostňováním výdechu“ rychle odstraňovat......