V neděli jsme mohli sledovat jeho radost, když v osobním maratonském rekordu dobíhal do cíle Pražského mezinárodního maratonu. Se zdviženýma rukama finišoval před ženskou vítězkou, Ruskou Julamanovou.

1. Jaký byl tvůj cíl v Pražském maratonu?

Cílem bylo kvalitně potrénovat a ověřit si, zda jsem na tom po dubnové nemoci běžecky už zase dobře. Současně taky udělat si s rodinou pěkný prodloužený víkend v Praze. Oba cíle klaply na jedničku. 

2. Jaký je tvůj osobák na maratonské trati…? 

Udělal jsem si ho dnes. Zatím jsem šel tři velké městské maratony. V roce 2005 Barcelonu v rámci soustředění s nároďákem v Lloret de Mar za 2:34:11 (s číslem 19 jsem skončil 18.). V roce 2007 pak Vídeň za 2:33:34. Nikdy to moc nehrotím a pozvolna si čas posouvám. Ještě nevím, kam se vypravíme na podobný výlet v příštím roce. Je vždy příjemné si proběhnout uzavřená centra měst a pak se někam vrátit v klidu po maratonu. 

3. Jak moc se v rozvržení sil liší maraton, který je součástí triatlonu od sólo maratonu (jako např. Pražského maratonu)

Sólo maraton s několika tisíci startujícími je více kontaktní a je potřeba ho rozběhnout tempem pod 3:30/km, aby člověk zůstal mezi rychlíky. Je to víc o rychlosti. Není to tolik o doplňování energie, tekutin a minerálů. Chybí 6 hodin únavy, a tak je zhruba prvních 25 km hodně v pohodě. Pocity v posledních 12 km se už pak moc neliší. V triatlonu jdu na start ve velmi pokročilém stadiu únavy, a tak je to trochu víc o síle, stravování a rozložení sil. Osobák mám teď u sólo maratonu 2:31:36 a v Ironmanu 2:43:40. 

4. Ti, kdo sledovali maraton v televizi, si jistě všimli poznámky Pavla Faschingbauera, který hovořil o tom, že specialista vytrvalec je schopen odběhnout 2–3 kvalitně odběhnuté maratony ročně. Kolik maratonů, u nichž jsi schopen říci, že to byla dobře odvedená práce, zvládneš za rok ty? 

Loni jsem jich běžel 15 (Vídeň a 14 Ironmanů). Zhruba u poloviny jsem měl pocit z dobře odvedené práce. V tomto se ale dost vymykám normě a nikomu bych něco podobného moc nedoporučoval. Možná bych při omezení počtu startů běhal rychleji, ale zcela přesvědčen o tom nejsem. Dělám to tak, jak mě to baví a živí. 

5. Byl pro tebe Pražský maraton závod, na který ses připravoval o trochu lépe než na ostatní závody? 

O trochu lépe než na ostatní tréninkové (cyklo, běžecké) závody ano. V pátek i v sobotu jsem absolvoval jen tři hodiny lehčího tréninku všech tří disciplín. Nijak jsem na něj ale neladil a ani na trati nenechal vše – čekají mě důležitější závody. 

6. Používáš jinou obuv v případě maratonu, který je součástí triatlonu a u sólo maratonu? 

Ne. Používám stejný model ASICS DS RACER (už více než 10 let). 

7. Bylo vidět, že jsi jako jeden z mála běžel v kompresních podkolenkách… 

Je to skvělá věc nejen pro výkon samotný, ale i pro použití bezprostředně před a hned po závodě. Hodně je zpopularizovala Paula Radcliffová a v triatlonu si už našly celou řadu spokojených uživatelů. Já jsem v nich začal sólo běhy absolvovat letos na jaře a byl z toho osobák na hodinovku, půlmaraton i maraton. 

8. Jak rychle jsi chtěl závod běžet? Byl záměr, běžet s první skupinkou žen a nemuset se starat o tempo? 

Chtěl jsem si trochu zlepšit osobní rekord. To, že jsem skončil za vodiči prvních žen, nebyl záměr a výsledek shodného tempa. Keňský vodič prvních dvou žen mě doběhl na 5. km a na 22. km ho vystřídal vodič 3. ženy Petr Pechek. Ten vydržel až do 30. km, kde už jsem zůstal sám s pozdější vítězkou a s tou jsem se střídal v udávání tempa zhruba po kilometru až do 36. km, kde jsem se jí vzdálil při stíhání jednoho závodníka před námi. V závěru se mi zase přiblížila asi na 8 vteřin. 

9. Co tě v nejbližší době čeká?

Ještě týden tréninku doma a pak odlet na Ironmana do Brazílie. Hned poté Half Ironman ve Vídni, Bigman Praha (xterra triatlon a Ironman ve dvou dnech), něco menšího a Ironman Japonsko. V červenci pak Ironman Švýcarsko a Lake Placid. Nudit se určitě nebudu… Více na www.petrvabrousek.eu. 

10. Prohodil jsi slovo s nasazenými favority tohoto závodu? 

S Afričany jsme toho moc neprodebatovali. Drží se dost při sobě a ani toho moc nenamluví, jen v cíli si stěžovali na velké horko. Jinak pár vět skoro s každým. Zaujal mě Róbert svým plánem běžet půlku za 1:10 a pak že se uvidí – nakonec uviděl zlato v MČR 

11. Na jaké úrovni je pro tebe Pražský maraton? Přece jen jsi člověk hodně zcestovalý, a tak můžeš porovnávat… 

Po všech stránkách plně srovnatelný s Barcelonou nebo Vídní. Je to opravdu závod světové úrovně. 

12. Liší se něčím triatlonová a čistě běžecká atmosféra závodů?(diváci, fanoušci, úroveň…)

Řekl bych, že atmosféra divácká i mezi závodníky je zcela srovnatelná s tou Ironmanskou. Jen při železňácích se závodníci více potkávají už ve dnech před startem a po něm. Jinak ale 5000 maratonců i 2000 Ironmanů vytváří skvělou atmosféru – jeden z důvodů, proč se obojího rád účastním…

S Petrem Vabrouškem rozmlouvala

Silvie Valoušková