Délka trati: 10 km

Obtížnost: 3 – střední obtížnost

Povrch: lesní a polní cesty s pískovcovým a štěrkovým podkladem (90%), asfalt (10%) 

Běžecká trasa Knížecí cestou a Suchou Kamenicí je pro autora tohoto textu útěkem z přetechnizovaného světa plného nekonečných kolon aut, houkajících alarmů, pípajících mobilních telefonů a přelidněných supermarketů. Místo toho při běhu slyšíte jen praskání větviček pod nohama, zvuky ptáků a šumění větru v korunách stromů. 

Start je u kostela ve vesnici Arnoltice vzdálené 10 km od Děčína. Vydáme se po silnici směrem k obci Bynovec. 400 metrů mírně stoupáme po silnici, před posledním domem po pravé straně uhneme vpravo na spojovací cestu, která nás po kilometru, kdy nejprve mírně stoupáme a potom naopak mírně klesáme, přivede na křižovatku lesních cest. 

Dáme se vpravo na červeně značenou Knížecí cestu. Je lemovaná precizně opracovanými pískovcovými kvádry, jakýmisi milníky, které vymezovaly v 19. století knížecí trasu z tehdejšího Bünau (Bynov) na Labskou stráň. Tady běžíme lesem po rovině, pak trasa mírně, později více, klesá směrem k obci Labská stráň. 

V okamžiku, kdy máme za sebou tři kilometry běhu, otevírá se před námi krajina v okolí Labské stráně s výraznými pískovcovými útvary na obzoru. 800 metrů běžíme po rovině. Na metě 4. kilometru svádí cesta k odbočení vpravo, my se však stále držíme rovně po červené značce. Klesáme teď výrazně k vyhlídkové terase Belveder, která na vrcholcích pískovcových skal připomíná orlí hnízdo. Máme za sebou polovinu trasy. 

Z Belvederu je nádherný výhled na meandrující Labe a pískovcové skály na jeho protějším břehu. Mají dokonce svá jména, uvádí je informační tabule. Tady je také možné posedět a občerstvit se v místní restauraci nebo u venkovního stánku. 

Potom, co se dostatečně pokocháme, vydáme se na druhou polovinu trasy. Stoupáme půl kilometru do obce Labská stráň, stále po červené, běžíme kolem penzionu Rimi k požární zbrojnici, potom vpravo kolem ní. 

Průběhy obcemi bývají doprovázeny setkáními s přáteli člověka. Potkáváme jen jednoho „voříška“, poslušně reaguje na pokyn „Běž domů“. 

Probíháme okrajovou částí vsi. Cesta nás přivádí k asfaltové silnici vedoucí zpět do Arnoltic. My však před cedulí označující konec obce odbočíme vlevo a stále po červené značce sbíháme do údolí Suché Kamenice. Říčka je po většinu roku vyschlá, odtud tedy její název. 

Přibíháme k rozcestníku. Vydáme se vpravo po modré turistické značce. Cesta mírně stoupá oblastí Arnoltických pískovcových stěn, které jako obři bdí nad technikou běžcova kroku. Přes patu nebo přes špičku? Únava v náročném terénu rozhoduje. Přes patu. 

Mezi osmým a devátým kilometrem se terén stává dosti náročným, semtam je třeba překonat padlý kmen stromu, lávku postavenou z kmenů, zdoláváme i několik prudších výběhů. Stehna jsou už dosti cítit, na pískovcových kamenech dostávají zabrat i kotníky. 

Všechno se však odehrává v krásné skalní scenérii, proto i přes znatelnou únavu nemizí úsměv z běžcovy tváře zalité potem. 

V závěrečném úseku lesem cesta stoupá již jen mírně, i povrch je k běžci po překonání náročného terénu přátelštější, jeho bota teď dopadá na měkkou lesní půdu. 

Poté, co opustíme les, běžíme asfaltovou cestou mezi chalupami Arnoltic zpět k arnoltické návsi, orientačním bodem je vysoká kostelní věž. Pokud nám zbývají síly, můžeme obdivovat architekturu našich předků. Hlavním stavebním prvkem bylo pro stavbu domů dřevo a pískovec, střídají se hrázděné a podstavové chalupy, kdy obvodové trámy prvního podlaží drží všechna horní patra.

Za vynaloženou námahu se můžeme odměnit posezením pod venkovním přístřeškem Arnoltického hostince (otevřeno od jara do podzimu). I ten najdete na návsi. Uzavírá klasický trojúhelník kostel – radnice – hospoda. K doplnění iontů je možné si vybrat mezi kvasnicovými Svijany, Březňákem či značkou Gambrinus, v nabídce je desítka i dvanáctka. 

Trasa Knížecí cestou a Suchou Kamenicí během roku běžci nezevšední. Jiné pohledy nabídne na jaře v období rozkvetlých stromů, za letního večera či prosluněného říjnového dne, kdy podzim zbarví okolní lesy od citrónově žluté přes oranžovou až po temně hnědou.

Mapka trasy Knížecí cesta a Arnoltické stěny