BĚH PRO MANAŽERY: K vytrvalcům patří i rychlost

Rychlé rovinky ovšem mají i svá rizika. Ke zranění přijdete daleko snáz než při pomalém výklusu. Rychlé úseky nikdy neběháme bez rozcvičení. Začneme nejméně pěti, ale ještě lépe desetiminutovým rozklusáním a s tím spojeným zahřáním se. Následuje důkladné rozcvičení, při kterém rozhýbeme všechny důležité svalové skupiny a klouby.

Užitečnou součástí rozcvičení je strečink, kterému věnujeme některý samostatný díl. I bez strečinku se ale dá důkladně rozpohybovat. Zavzpomínáme na školní léta a z paměti vylovíme sadu prostocviků, při kterých jsme se kdysi nudili v hodinách tělocviku. Teď už ale víme, že cvičíme pro sebe a cvičení nebudeme šidit.

Po rozcvičení se teprve můžeme pustit do rovinek. Najdeme si rovný hladký úsek s pevným podkladem. Měli bychom mít možnost běžet rovně a uvolněně alespoň 60 metrů. Do plné rychlosti se rozbíháme pozvolna a na konci nikdy prudce nebrzdíme. Vždy dobíháme setrvačností téměř do klidu. Důležité je, abychom ani při snaze o maximální rychlost nebyli křečovití. Celé tělo by mělo zůstat uvolněné, žádná partie nesmí být zaťatá. Dosáhnout správného uvolnění nebude zpočátku snadné. Cesta k uvolnění celého těla vede přes uvolnění obličejových svalů. Při běhu musíte cítit, jak se vám třesou tváře.

Tělo je vzpřímené, hlava se nepředklání ani nezaklání, oči sledují terén dvacet třicet metrů vpředu. I když možná na dlouhých tratích došlapujete na patu, teď vám postačí špičky. Při krátkém rychlém běhu se pata vůbec nemusí dotýkat podložky. Špičkoví vytrvalci takovýmto stylem běží celý maraton, protože tak šetří při každém kroku cenné zlomky vteřiny. My to však jen zkoušíme nyní na rychlých rovinkách, abychom na rozdíl pata-špička upozornili. Jinak obzvláště těžším běžcům radíme došlapovat klasicky na patu a zhoupnout se do špičky.

Paže zůstávají ohnuté v lokti přibližně v úhlu devadesát stupňů, kolem boků je vedeme rovnoběžně se směrem běhu. Pohybují se jen paže. Ramena se nekývají. Ruce jsou zaťaté v pěst, ale nikdy ne křečovitě, vždy jen lehce a volně.

Jak je vidět, během krátkého úseku si musíme pohlídat ohromné množství detailů. Pravděpodobně je nezvládneme ani za měsíc ani za dva. Učit se běhat rychle, uvolněně a stylově bychom měli po celý svůj běžecký život. Ale věřte, že se nám to bohatě vrátí. Příště si povíme něco o běžecké abecedě.

Dotazník manažera:

Martin Hanusek
Product&Services Manager
Syconix a.s.

Proč jste začal běhat?
Běhání jsem neměl nikdy rád, ale pozvali mne do Himálají a tak jsem začal zlepšovat fyzickou kondici. Do Himálají jsem nejel ale běh mi zůstal. Tomu jsem propadnul.

Jak dlouho už běháte?
14 měsíců.

Oblíbená trasa?
Mám několik oblíbených tras a záleží na počasí, ale hlavně na ročním období. Ale asi nejraději mám u Dobříše běh po hřebenech Brd.

Kolik měsíčně naběháte?
Teď mám velké potíže s kolenem a tak od konce července neběhám. Před tím to bylo cca 250 km.

Máte svůj čas na běhání?
Snažím se ho najít. Když se stane, že z nějakých důvodů prostě nemůžu běhat v normální hodinu, běžím i v 10 večer.

Hobík nebo závoďák?
Hobík, ale baví mne dlouhé tratě. Maratony. Ty bych chtěl běhat, ale ne pro výsledek. Jen pro sebe. Takže hobík.

Sprinter nebo vytrvalec?
Vytrvalec.

Běháte s nebo bez sporttesteru?
Mám Garmin Forerunner 305. Kdyby se mu chudíkovi něco stalo, asi bych si ho zase koupil.

Výkon, na který jste hrdý?
21 km za 1:43:46 – byl to první půlmaraton a vůbec jsem nevěděl do čeho jdu.

Tajný běžecký cíl?
100 km

Oblíbená značka běžecké obuvi?
Nemám vyhraněnou značku. Mám širokou nohu a tak si hledám široké boty.

Je běh zdravý sport?
Celkově asi ano, na klouby to moc zdravé asi nebude. Rozhodně mně se objevily potíže s koleny půl roku po tom, co jsem začal běhat. Ale třeba je to stářím.

Doporučil byste běh dalším manažerům?
Doporučil, člověk si vyčistí hlavu. Aspoň na mě to tak funguje.