Rok 2008: Běžecké "Čekání na Godota"
Štěstím – ale bohužel někdy také prokletím – atletiky možno nazvat, že je sportem exaktně měřitelným. V atletice nic neokecáte, nemůžete se vymlouvat na rozhodčí (možná s výjimkou chůze, ale ta je tak specifická, že ji někteří ani za atletiku nepovažují), ani na fanatické prostředí nebo nepřízeň diváků na cizích stadionech. Tady je start, tady je sektor – hic Rhodos - takže prosím, běhej, skákej, házej a vrhej. Čas a centimetry nelžou. A nastavují nám zrcadlo.
České rekordy ve vytrvalostních bězích jsou více než fousaté. V atletických soutěžích moskevské olympiády v roce 1980 zaběhl Jiří Sýkora 5000 m na dráze za 13:24,99 a tento čas dosud nikdo nezlepšil. Stejným letopočtem je datován rekord v hodinovce (Ivan Uvizl 20 144,2 m).
Budiž, na dráze se dlouhé tratě moc neběhají, takže možná proto se nikdo nepokusil překonat vůbec nejstarší platný český rekord na 25 000 m, který vytvořil před 52 lety Emil Zátopek na stadionu v Houšťce, ani nikdo nezlepšil výkon na 30 000 m, kde je stále uvedeno jméno Pavla Kantorka a vročení 1962. Z tohoto úhlu pohledu je vlastně docela „čerstvá“ poslední změna v rekordních protokolech, kterou učinil Jan Pešava právě před deseti lety, když zlepšil Sýkorův rekord na 10 000 m na dnes platných 27:47,9. Honza Pešava byl posledním českým běžcem, který se dokázal prosadit na evropských šampionátech a promluvit do pořadí v evropských tabulkách.
Ročenka Atletické výkony vychází tak dlouho, co pomatuji. Letošním tabulkám vévodí na 5 000 m Milan Kocourek s časem 14:23,71 – je tedy téměř přesně o minutu pomalejší 28 let starého Sýkorova rekordu. Následují Štefko 14:29,03, Kreisinger 14:32,65 a na čtvrtém místě je jediná skutečná naděje českého vytrvalostního běhu – letos teprve 18letý Jakub Živec z Lovosic s výkonem 14:37,49 min. Z hlediska běhů mimo dráhu a do vrchu lze jen litovat, že reprezentační povinnosti a soutěže družstev na dráze nedovolují tomuto talentu alternovat i v těchto disciplínách.
Alarmující je situace na desítce. Srovnávací metodou dospějeme k závěru, že jen země řazené mezi evropské atletické trpaslíky mají v čele tabulek čas horší než Česká republika – a to nás stále zachraňuje již více než 40letý Róbert Štefko, který na červencovém mistrovství republiky v Táboře běžel desítku za 30:14,16 a tento vytrvalec je jediný, kdo u nás během právě končícího roku desítku uběhl pod 31 minut!!!!
Návštěvníci tohoto serveru se ovšem více než o dráhové disciplíny zajímají o maraton. Bohužel, i tady by se dalo říci s klasikem: Zanechte vší naděje, kdo sem vstupujete! Osobně nevidím mezi našimi běžci a běžkyněmi nikoho, kdo by měl předpoklady v nedaleké budoucnosti navázat na slavnou generaci 70. a 80. let, kdy jsme mohli vybírat ze šesti maratonců s osobními rekordy kolem 2:15, ale ani na našeho posledního skutečně velkého maratonce Karla Davida! V čele tabulek jsou běžci, kteří již dávno překročili třicítku a při vší úctě k jejich nasazení v podmínkách, které mají občas daleko k profesionálním, se jim již pravděpodobně nepodaří realizovat smělé sny. Přitom jak Pavel Faschingbauer, tak i Pavel Novák jsou běžci, které musíme pro jejich osobní vlastnosti jen a jen obdivovat.
Pokud můžeme mít radost ze stále se zvětšujícího počtu žen na startu běžeckých závodů, nelze to ani náhodou tvrdit o výkonnosti české běžecké špičky. Český rekord na 5 000 m vytvořila kdysi dávno (přesně v roce 1988) Monika Hamhalterová – Deverová, tehdy byl čas 15:44,11 kvalitní i v mezinárodním měřítku.
Jenže od té doby uplynulo 20 let a dnešní generace má problémy běžet pětku pod 17 minut. A ještě dále jsou dnešní atletky od rekordního času Aleny Peterkové na 10 000 m (32:27,65 min. běžela v roce 2000). Navíc jako přes kopírák mohu napsat, co jsem uvedl u mužů: Kamínková, Klimešová i Sekyrová již oslavily životní jubileum, od kterého je lze nazývat veteránkami, a sotva své časy budou dále schopné zlepšovat. Pouze Ivana Sekyrová využila startu světových běžkyň na ostravské Zlaté tretře k vytvoření nového českého rekordu v hodinovce (16 422 m). Ale není to trochu málo?
Zdá se, že také osobní maratonský rekord Aleny Peterkové 2:27:00 (1996) je současnými běžkyněmi nepřekonatelný. Na pět minut se mu před lety přiblížila Anna Pichrtová, ale to je vše. S časy kolem 2:40 se dnes ve světě vyhrávají pouze třetitřídní maratony. A mladší talentované atletky raději běhají dráhu nebo v nejhorším případě vrchy, než by podstoupily náročnou maratonskou dřinu.
Malou útěchou je, že v podobné situaci nejsme v Evropě sami. Bohatší státy to řeší příchodem běžců z arabských zemí nebo z Afriky. My takové možnosti nemáme, a tak nezbývá, než „čekat na Godota“.
50 nejlepších českých maratonců roku 2008
50 nejlepších českých maratonkyň roku 2008
Komentáře (Celkem 5)
Ivo Domanský 02.01.2009 17:46:03
>> telkar, 2. 1. 2009 15:21:25
Ano, jistě, s tímto časem Peter skončil na 3. místě při Hornické desítce 1. listopadu. Jednalo se však o výkon v běhu na silnici a můj materiál se zabýval převážně situací v běžeckých disciplínách na dráze (s výjimkou maratonu, samozřejmě). Myslel jsem, že to z textu celkem přesvědčivě vyplývá. Přesto dík za komentář, jsem rád, že se aspoň několik čtenářů o tuto problematiku hlouběji zajímá.
pavel42195
03.01.2009 14:07:06
Pravdivé a realistické. Berme to ale optimisticky. Český vytrvalostní běžecký sport je v krizi, ale vzpomeňme, kde byl začátkem devadesátých let desetiboj, kde byli naši lyžaři-klasici po odchodu generace Květy Jeriové. Pak ale přišel Robert Změlík, za ním Tomáš Dvořák a Roman Šebrle. U lyžařů Katka Neumannová, Martin Koukal, Lukáš Bauer a derou se další. I situace v běžeckém sportu bude lepší a možná se dočkáme druhého Zátopka. Buďte trpělivý, možná už někde trénuje, je mu třeba 15 let a ještě ho nikdo nezná.
Aura: 11 | SABZO Praha
Tomáš
Miřejovský
03.01.2009 14:58:29
Článek je realistický. Nicméně pokud se naše špička už léta slušně umísťuje v nejrůznějších závodech na silnici a v terénu v zahraničí včetně různých tzv.městských běhů včetně maratónů (např.Pichrtová v USA) tak přestože jde o méně významné závody nemusíme hořekovat nad tím, že naši borci nelámou národní rekordy ani nevyhrávají mezinárodní šampionáty a OH. Český vytrvalostní sport v žádné krizi není. Jen holt nemáme momentálně Zátopka, Davida, Pešavu nebo Peterkovou. Krize je příliš silné slovo.
administrator 03.04.2010 13:32:42
Štěstím – ale bohužel někdy také prokletím – atletiky možno nazvat, že je sportem exaktně měřitelným. V atletice nic neokecáte, nemůžete se vymlouvat na rozhodčí (možná s výjimkou chůze, ale ta je tak specifická, že ji někteří ani za atletiku nepovažují), ani na fanatické prostředí nebo nepřízeň diváků na cizích stadionech. Tady je start, tady je sektor – hic Rhodos - takže prosím, běhej, skákej, házej a vrhej. Čas a centimetry nelžou. A nastavují nám zrcadlo.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.

