Radostické bahno nejrychleji probrodil Dlabaja
Téměř jarní slunce přivítalo společně s teplým jižním větrem účastníky čtvrtého závodu Brněnského běžeckého poháru v Radosticích, malé obci nedaleko Brna, kde tradičně koncem ledna pořádá Pavel Ptáček společně s Jindrou Martincem, místním Sokolem a obecním úřadem Radostickou nerezovou desítku.
Technické zabezpečení, jako vždy v tomto seriálu, zajišťovala parta obětavců kolem duchovního otce celé soutěže, Jardy Dvořáčka, a jako obvykle, skvěle.
Trať zdejšího závodu je vždy velmi náročná, také ji připravují orientační běžci, ale letos kvůli náhlému oteplení po měsíci mrazů, byla přímo drsná. Sluníčko rozpustilo na povrchu sníh a led, jenže pod touto tenkou vrstvou vody a bláta zůstal zmrzlý podklad, díky kterému se některé části trati postupně měnily v jedno nebezpečné bahnité kaliště.
Místy se běžci, zejména ve druhém závodě mužů, doslova brodili blátem, než aby běželi. Výběh místní téměř sjezdovky, který si mužské kategorie vyšláply třikrát, tomu nasadil korunu. Stovky párů nohou, jež kopec zbrázdily, jej uvedly skoro do stavu bahenní klouzačky.
V dětských kategoriích se objevilo poměrně málo závodníků, ti navíc běhali jen na silničním okruhu obcí. V prvním vrcholu dopoledne se postavilo na start 113 žen, juniorek, dorostenek, juniorů a dorostenců.
Jako obvykle se zcela sólově v tomto závodě rozklusal Jirka Homoláč, aby se dobře rozehřál před závodem mužů, ale v absolutním pořadí žen se od začátku schylovalo k senzaci, která se jmenuje v letošní zimě Michaela Šaršonová. Je teprve dorostenka, bývalá fotbalistka a běžela dnes svůj druhý delší závod. Naprosto lehce zvítězila s půlminutovým náskokem před domácí Ivanou Martincovou a orientační běžkyní Blankou Jiráňovou.
Těžkou trať mužů v délce 9,6 km jednoznačně ovládl orientační běžec Tomáš Dlabaja, který nikým neohrožován ve speciálních tretrách lehce zdolával i nejtěžší úseky na trati a neustále zvětšoval odstup od tvrdě bojující dvojice Dan Orálek a Jirka Homoláč. Danova zkušenost a zejména bojovnost se nakonec projevila, když šestivteřinovým rozdílem porazil Jirku v závěrečném seběhu.
Mužů nakonec doběhlo do cíle dle výsledkové listiny jen 193, ačkoliv se jich postavilo na start 204. Někdy je opravdu rozumnější nepřeceňovat své síly, a když to nejde, raději se ctí odstoupit, než si něco udělat a pak toho litovat třeba půl sezóny.
Vítězka žen Michaela Šaršonová při vyhlášení vítězů řekla: „Terén mi nevadil, jen v zatáčkách to hodně klouzalo, ale běžela jsem naplno. Byl to dnes teprve můj druhý závod a pořád se učím, tak uvidíme, co přenesou další starty a jak to půjde v létě,“ dodala ještě závěrem skromná a nenápadná dívka, která rozhodně může v budoucnosti pořádně pročeřit stojaté vody našich vytrvalkyň.
Ivana Martincová se sebou rozhodně spokojená nebyla: „To bylo utrpení. Klouzalo to, odrazit se nešlo a navíc jsem v této fázi přípravy hodně tuhá, tak jsem se strašně trápila. Příště to snad už bude lepší.“ To Blanka Jiráňová byla dost překvapená: „Já mám jako orientační běžkyně takové terény ráda. Jsem na ně zvyklá a navíc jsem se vhodně obula, takže jsem na rozdíl od jiných mohla běžet.“
Ostatně i čtvrtá v cíli byla orienťačka Adéla Jakobová a čest atletek zachraňovala až pátým místem Katka Doubková.
První tři muži se smíchem ukázali zablácené zadní části těla a celkem sdílně se pustili do rozhovoru.
„Já jsem byl dost odpočatý, měl dobrou obuv a takový terén mi dokonale sedí. Navíc jsem ten kopec neběžel naplno, snažil jsem se vše udržet ve frekvenci a chtěl jsem i třetí kolo stupňovat. To už se mi sice nepodařilo, protože jsem trochu ztuhl, ale jinak se běželo docela dobře,“ komentoval svůj výkon Tomáš Dlabaja.
I Dan Orálek byl se svým výkonem vcelku spokojen: „Já to v kopcích opravdu neumím, a že to klouzalo, no to snad nám všem. Ale na Tomáše v terénu bych nestačil, snad jedině na silnici a v tempovém závodě. Nakonec i Jirku jsem po kopci doběhl vždy až nahoře na rovinách a utrhl ho pak až v seběhu závěrečného kola.“
Rozesmátý Jiří Homoláč si s ničím hlavu moc nelámal: „Juniory jsem si odklusal a pak jsem chtěl zkusit běžet s Danem. V kopci jsem se mu od druhého kola pokaždé utrhl, měl jsem v plánu toto na něj zkusit, ale on mě dotáhl v tom bahně a v lese nahoře a pak z kopce jsem už na něj nestačil. Tam je zatím o hodně lepší.“
Také někteří veteráni na stará kolena obuli tretry a vyplatilo se to. Čtyřicátníky díky tomu vyhrál Milan Holický, neboť nový suverén této kategorie, fotbalista Pavel Kratochvíl si nevzal ani kopačky, mezi padesátiletými dominoval Franta Kolínek před Láďou Špacírem, zkušeně si to také rozdali v tretrách, jen Jirka Kaňa mezi šedesátníky mohl běžet, v čem chtěl, tak této kategorii náš bývalý maratónský reprezentant dominuje.
Po bleskovém vyhlášení vítězů jednotlivých kategorií, které mohlo opět po delším čase proběhnout venku, se rozesmátá a dobře bavící běžecká parta pomalu rozcházela k autům s tím, že v příštím závodě v Kanicích si to celé zopakují znovu, tentokrát v lese a s přáním, aby ze sebe nemuseli seškrabávat hory bláta jako dnes v Radosticích, jinak hraniční obcí přírodního parku Bobrava, kam vás mohou přilákat i třeba na cyklistický výlet, do nepříznivými zásahy civilizace téměř nedotčené krajiny, kolem údolí stejnojmenné řeky, nádherné přírodní scenérie, jimiž je i radost se také jen tak proběhnout.
Podrobnosti o závodě v termínovce
Fotografie ze sobotního závodu
Radostická desítka očima Jaroslava Dvořáčka
Web Brněnského běžeckého poháru
