Drama by do věci mohli vnést Tomáš Dlabaja (kdyby nastoupil), protože oproti Orálkovi měl před závodem menší ztrátu na maximum dosažitelných bodů. Ale to, že v průběhu poháru Orálka 3× porazil, neznamená, že by se mu to podařilo v Modřicích také, protože Modřice jsou rovinaté (převýšení asi 10 m na okruh, celkem 3 okruhy) a po pevném povrchu, což Orálkovi vyhovuje. To, že Dlabaja nenastoupil, znamená, že už nemůže dosáhnout maximálního bodového hodnocení, neboť již předtím 3 závody vynechal. To, že Orálek nenastoupil, znamená jen to, že mu do maxima chybí 39 bodů. To už v tomto ročníku může čistě teoreticky překonat jedině Jirka Homoláč.

Ale dost teoretizování nad čísly. Počasí se ukázalo jako příznivé: přestalo pršet a vichřice nepřišla. Pravda, při teplotě okolo 5 °C pofukoval chvílemi ostrý vítr o rychlosti odhadem 11–15 km/hod. Při rozklusu jsem nabyl dojmu, že nejspíše celý závod budeme mít protivítr. Ne že by to nebylo možné, ale prostě to tak nebylo, Byly okamžiky, kdy jsme měli i vítr v zádech (a to jsme ho nepociťovali, protože byl podobně rychlý jako běžci).

Na špici závodu se žádné velké drama nekonalo. Zato v hloubi startovního pole probíhala celá řada malých i velkých dramat. Krátce po startu se kolem mě řítila dopředu doslova vřava běžců (na dlouhé trati jich bylo celkem 198). Po asi 500 metrech se kolem mě ze zadních pozic nezadržitelně sune dopředu malá postavička, červené tričko, Jiřka Kociánová. Je vidět, že se jí letos už od jara daří. Samozřejmě ještě lépe se v dlouhém závodě žen dařilo Ivaně Martincové.

Jirka Homoláč by mohl být spokojený: oba závody vyhrál s velkou rezervou na druhého. Na krátké trati již má v kapse první místo v poháru. Všechny závody, jichž se zúčastnil, vyhrál. „Rovinatější trať mi pasuj lépe než kopcovitá,“ odpověděl na otázku týkající se trati závodu. Přesto však tvrdil, že mu to dneska moc neběželo. Při pohledu nestranného pozorovatele to ale vypadalo úplně jinak. A tak si Jirka z vyhlášení vítězů odnesl kromě jiných pozorností také kyblík malířské barvy od jednoho z místních sponzorů. Bude muset doma vymalovat? Trest, nebo odměna?

Modřičtí pořadatelé si již tradičně zakládají na perfektní organizaci a pohostinnosti, aby se každý závodník na závodě (před i po) cítil dobře. K modřickému folklóru patří čaj a výběr z jídel, mezi nimiž nechybí gulášek, klobásek s hořčicí a pro vegetariány tvrdý sýr. Za pořádáním Modřického poháru stojí dva Jardové – Jarda Pudelka (za silné podpory rodiny) a Jarda Franta, oba členové sportovního klubu Prdlavka SSSR Modřice. Nedalo mi to, abych se na ten podivný název nezeptal. Jardové vysvětlují: „Zkratka SSSR znamená Sdružení střelených sportovců rekreačních.“ A proč Prdlavka? „To jsem kdysi řekl, že nejsem taková prdlavka, abych to neuběhl…“

A tak běžecké klání na placatém místě poblíž soutoku řek Svitavy a Svratky a následného ústí Bobravy do Svratky sice prakticky přineslo rozhodnutí o prvních místech v poháru, ale jinak dost zatočilo pořadím na dalších místech a další „zatočení“ lze očekávat i v posledních dvou závodech. U příštího závodu „Okolo Myslivny“ nastává změna – přesouvá se ze soboty na neděli (22. března 2009)!

Web BBP

Výsledky závodu

pokec Jardy Dvořáčka

Údaje k závodu v termínovce

Fotogalerie