RECENZE: Záměrně mdlý "francouzský blaf"?
Danu Zátopkovou román Běhat, jehož autorem je Francouz Jean Echenoz, dohřál k popsání několika stran kritickými připomínkami s dvojsmyslným titulkem Francouzské blafy. S notnou dávkou sarkasmu, za který se velké dámě československé atletiky předem omlouvám, to pro mne bylo velkou výzvou k přečtení si zmiňovaného díla. A neskrývám notně smíšené pocity.
Román je to vskutku zvláštní. Už jen svým rozsahem necelé stovky stran. Opravdu jde vměstnat rozporuplnost osudu Emila Zátopka, hlavní dějové postavy, na tak málo prostoru? Nebude to jen učesaná a dobového nánosu zbavená biografie naší nedotknutelné legendy?
Přestože autor i vydavatel českého překladu zdůrazňují, že nejde o přesné zmapování doby, sportovních výkonů ani života Emila, u paní Dany nepochodili. Omluvně vysvětlující doslov nezmiňuje, že ochránkyně Emilova dědictví po přečtení překladu odmítla přijít na křest knihy. Dokonce doporučila, aby kniha vůbec v češtině nevyšla. Nedivím se jí, byť možná z jiných než jejích důvodů.
Je symbolické, že jsem román četl za podzimně-šedivého počasí, které ještě umocnilo pocit tuctovosti celého díla. Pan autor a davy jeho obdivovatelů prominou, ale jiná slova mne nenapadají. Není na závadu občasné románové přikrášlení skutečného osudu, člověk by se snad až těšil na odvážnější dějové odbočení. To ale pohříchu nepřichází. Kniha se jen „veze“ na Emilově příběhu.
Retrostyl vyprávění připomíná oslavnou literaturu naší neslavné historie, ve které Emilova hvězda musela prosvěcovat mračna lidské špíny. Naštěstí chybí onen tón biografických týdeníků s umečeným budovatelským vypravěčem. Stejně dobře je dát si do časové souvislosti úspěchy Emila s fakty o pracovních lágrech a politických monstr procesech. Běhá z toho mráz po zádech, ale chvála zahraničnímu autorovi za to!!!
Emilovou největší „chybou“ bylo patrně to, že v českém (československém) prostředí nenašel sobě rovného, který by mu pomohl rozprostřít propagandistické břemeno na více beder a nechat ho normálně žít. Člověku je smutno, když si uvědomí, že Emilovým manažerem byla strana, která mu diktovala kam a kdy má jet závodit a kde má vítězit…
Za tohle všechno patří Echenozovi velký dík. Možná ani nezamýšlel velké dílo, možná jen chtěl šedivě popsat onu smutně šedivou dobu Emilovy zlaté éry. Je-li tomu tak, pak smekám, povedlo se to do puntíku.
Komentáře (Celkem 2)
Aura: 447 | Praha 4
Dav
26.09.2009 10:16:18
…román?! Mám pocit, že rozsahem spíše novelka:-)
Ale jinak víceméně souhlas s recenzí. A kdo četl v doslovu zmiňované
knihy jako „Dana a Emil Zátopkovi vypravují“, „Vítěz maratonský“ od
Kožíka, „Můj trénink a závodění“ Emila Zátopka či Pavlovo „Jak to
tenkrát běžel Zátopek“, nenajde tady nic nového. Pro čtenáře, který
naopak výše zmiňované nemá v malíčku, je Echenozovo dílko útržkovitě
vstupující do hrdinova života, pouze málo srozumitelnou a nečitelnou
mozaikou.Většina kostek chybí, jsou to jednoduše na hromádku shrnuté
události, které postrádají vzájemnou spojitost. Určitá stylová a
literární kvalita nedokáže tento nedostatek nijak eliminovat.
Nejsem schopen posoudit kvalitu překladu, ale některé elementární
češtinské nesrovnalosti v textu vypovídají o práci horkou jehlou.
Svým obsahem nijak nepohoršuje, na Zátopka nevrhá žádný stín, ten totiž
nemůže vzniknout bez přítomnosti světla.
Takže tento literární počin se mi jeví pouze jako promarněná šance.., na
druhou stranu dává místo, příležitost a možná i impuls fundovanější
autorům, aby se chopili tohoto tématu a zpracovali jej lépe. Dílo
objektivně mapující rozporuplný život Emila Zátopka totiž paradoxně
dosud neexistuje.
Docela škoda, zvláště když si představíme, že jméno tohoto velkého
sportovce patří, nebo aspoň jistě patřilo, mezi top ten českých
osobností, které se vybavily, když se řeklo Česká republika.
Aura: 1036 | Vesec u Turnova
Strouhal Zdenek
27.09.2009 20:28:13
Myslim že už napsano dost
administrator 03.04.2010 13:33:03
Danu Zátopkovou román Běhat, jehož autorem je Francouz Jean Echenoz, dohřál k popsání několika stran kritickými připomínkami s dvojsmyslným titulkem Francouzské blafy. S notnou dávkou sarkasmu, za který se velké dámě československé atletiky předem omlouvám, to pro mne bylo velkou výzvou k přečtení si zmiňovaného díla. A neskrývám notně smíšené pocity.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.

