Pěknej článek, moje první a jediná myšlenka, když jsem před třemi lety totálně na hadry doběhl do cíle svýho prvního půlmaratonu (a zároveň prvního závodu vůbec) byla, že ten celej maraton za šest tejdnů nemůžu dát ani náhodou, no a šest tejdnů na to jsem ho dal a to narozdíl od půlmaratonu v naprostym klidu a pohodě 

Jako vždy skvělý článek.
Přeju hezký běh

Jo jo, všechno je jednou poprvé.

Drzim palce vsem prvnickam… Uzijte si to, stoji to rozhodne za to. jak 1/2M tak M… :)
V(d)ecny zacatecnik, 12:)

Taky držím palce! Loni byl PIM půlmaraton mým prvním závodem (hmm a mimochodem i vůbec prvním během po cca 25 letech; po 1500m na gymplu a prvním vůbec na nějakou delší vzdálenost). Doběhl jsem do cíle pod 2 hodiny neuvěřitelným způsobem vyřízený. Neměl jsem běžecké boty, zničil si prsty na nohou, ale ty boty jsem si hned koupil a dal se do 6-týdenní přípravy na maraton. Ta docela taky bolela, ale po těch pár týdnech jsem už běhal 30km vzdálenosti tak, že jsem je uběhl rychlejším tempem než ten můj první půlmaraton. A po dalším půlroce, kdy už si jen třeba běhám delší běhy, a když si to dám trošku rychleji, tak je 1/2M za 1:29.
Takže jen s chutí do toho! Chce to jen začít 

… já akorát nemůžu pochopit, proč se pořád rozebírá téma „můj 1. závod 1/2 maraton“ nebo „maraton za 6 týdnů“ apod. Nestačilo by těm, co zrovna začínají, třeba dát závod na 10 km, pořádně potrénovat a nenásilně se dostat i na takové tratě, jaké jsou půlmaraton a maraton? Taky jsem před 4 roky po víc jak 25-leté pauze začal a když jsem se ve 2. roce tréninku postavil na start půlmaratonu, tak jsem neměl pochybnosti, že ho dokončím 

>> Amater, 22. 3. 2010 13:24:14

Taky to tak cítím, ale nechtěl jsem tady to souznění rušit. Pokud se už někdo chce postavit na start je určitě lepší absolvovat nějaké kratší běhy ( popřípadě i nesoutěžní běh)a postupně natahovat. A ne hned jít na maraton atp. Jen můj názor. Dokonce na podobné téma byl i na jednom serveru dobrý článek, který vyvolal hodně nevole a nesouhlasu, ale myslím, že na tom něco je.

>> seal, 22. 3. 2010 20:06:15

Přidám se k těm, kteří staví otazník nad dnešní stále běžnější zvyklost volit si jako první běžecký cíl půlmaratón nebo dokonce maratón. Nechci se vracet nostalgicky do minulosti, kdy bývalo zvykem vzhlížet k maratónu a vůbec dlouhým distancím s respektem, ba úctou. Bez dlouhodobé solidní přípravy byl start na dlouhých tratích nemyslitelný. Držím palce všem začátečníkům a nechci jim kalit radost z dosaženého cíle. Leč téma jak se stát opravdovým maratóncem, byť jen amatérským, by stálo za širší diskusi.

>> seal, 22. 3. 2010 20:06:15

Jako racionální úvaha z pohledu zkušeného běžce je to samozřejmě bezchybný a s odstupem tří let s tím nemůžu nesouhlasit, ale člověk začátečník neuvažuje vždy jen racionálně, z pohledu běžce, který má svůj začátek ještě v živé paměti, můžu říct, že desítka nebo jiná kratší vzdálenost by pro mě tenkrát nebyla takovou motivací, abych kvůli tomu vstával v pět ráno a dřel ve tmě, mrazu, sněhu a dešti, zatímco 1/2maraton a následně maraton takovou motivací byly.

>> seal, 22. 3. 2010 20:06:15

No kdyz ty kratsi behy beha clovek v treninku, tak co da zavod navic? Co da navic desetikilometrovy zavod, kdyz tech deset kilometru beha clovek v treninku?
Obecne o motivaci zacatecniku bezet (pul)maraton velice dobre napsala Peggy: http://runon.blog.cz/1001 … ikovy-duse

Pro ty, co tu diskutují „proč první závod půlmaraton-maraton“, přidám možná na vysvětlenou svůj loňský příběh. Nikdy jsem neběžel víc než maraton a přihlásil jsem se na 24 hodin. Každý „rozumný“ by mi řekl, ať nejdřív zkusím šest nebo dvanáct, ale proč rovnou 24. Protože to byla výzva. Proto chápu, proč to budou zkoušet, že je to bude bolet (jako mě bolelo těch 150km) a že budou v cíli strašně šťastní (jako já) a budou si říkat už nikdy a nebude to pravda (jako asi u mě, už taky váhám). MOC všem držím palce, ať vám to vyjde.

>> EvženGe, 24. 3. 2010 09:31:21

No není úplně stejný běžet z nuly maraton a nebo mít naběháno a vrhnout se na něco ultra. Jinak samozřejmě taky všem držím palce…v sobotu nashledanou:-)

>> jsyrovat, 22. 3. 2010 12:04:21

No tak to klobouk dolů, ale vy jste sportoval jinak, ne? Protože absolutně netrénovaný člověk by to pod 2 hod. dát nemohl, dle mého názoru. Já sice trénuju, pořádně až poslední měsíc (no jo, hodinky začaly neúprosně tikat:-)), boty mám a Váš premiérový čas považuju za vítězství:-))

Pokud se za pár dnů se postavíte na start svého prvního půlmaratonu, pocítíte stejné pocity, jako jsem měla loni já. Stála jsem na startu v chumlu ostatních závodníků celá roztřesená a vyděšená, možná trochu i natěšená, ale hlavně hodně nejistá. Nedokázala jsem si ani pět minut před zazněním startovního výstřelu představit, že poběžím a že závod dokončím.