TRASA V PRAZE: Zkuste tři v jednom

Když ukážu některé fotografie, neuvěříte, že jste ještě pořád v Praze. Nebudu popisovat každou zatáčku a křižovatku samostatně, ono dvacetkrát zopakovat „zahneme doleva“, párkrát proložené nečekanou změnou „zahneme doprava“ by asi odradilo i ty nejtrpělivější čtenáře.  

Ale podrobná mapka s několika okomentovanými obrázky bude myslím bohatě stačit. Navíc Chuchelský háj, kam se tentokrát vypravíme, není zase až tak velký, aby zbloudilý běžec během pár minut nenarazil na stopy civilizace, ať se vydá kterýmkoli směrem.

Jak tedy začít? Zkusíme to třeba na startu Jiříkova okruhu. Jiříkův okruh začíná na asfaltové cestě, vedoucí pod Barrandovským mostem směrem k Chuchli a pěšák se k němu nejlépe dostane z tramvajové zastávky Hlubočepy. Od zastávky stačí vyrazit pár kroků směrem k Barrandovu a projít podchodem pod železniční tratí.

Otrlí automobilisté zde najdou i místo k zaparkování. Já bych ovšem váhal, zda svého plechového miláčka nenechat raději na méně opuštěném místě. Místní bezdomovci jsou poměrně šikovní a trocha toho železného šrotu se vždycky hodí.

Protože nás ihned po startu čeká výběh do více než stovky schodů, zkusíme se zachovat tak, jako bychom šli na skutečný závod. Kilometr rozklusání na asfaltovém chodníku pod Barrandovskou skálou nikoho nezabije a dalších pár minut rozcvičení určitě také ne.  

Až vyběhneme schody a proběhneme kolem kdysi slavných Teras, čeká nás dlouhé ale rovnoměrné stoupání. I když je provoz na zdejší silnici minimální, snažme se zůstat na chodníku. Z Barrandovské ulice vběhneme vzhůru proti jednosměrce do Filmařské a za zatáčkou nás čeká kritické místo, nenápadné schody mezi zahradou poslední vilky a oplocením nového bytového komplexu. Pokud schody mineme a doběhneme až na Kříženeckého náměstí, nezbývá nám než vrátit se padesát metrů zpět a hledat znovu.

Pak už jen kopírujeme pěšinu vedoucí kolem zadní strany oplocení barrandovských ateliérů a krajem lesa během pěti minut dorazíme na širokou cestu, vedoucí k Chuchelskému háji. S polem po pravé a lesem po levé ruce vběhneme doprostřed trasy dalšího závodu, Slivenecké saně, abychom vzápětí protli startovní čáru Běhu Kerteamu.

Na konci úvodní dlouhé asfaltové rovinky, v místě kde se trať prudce zalomí vlevo do lesa, je také další ideální místo k zaparkování, snadno dostupné od Slivence. Okruh Kerteamu má jednu obrovskou výhodu. Zvolím-li na předposlední křižovatce delší trať, jedno kolečko bude měřit přesně tři kilometry a to mi dovoluje spolehlivě dávkovat denní i týdenní kilometráž, pravidelně střídat rychlé úseky s výklusem a ve spojení s několika ostrými kopečky poskytuje všechno, co potřebuji při svém běžeckém tréninku.

Většina mých pravidelných výběhů proto končí právě tady. Tentokrát ovšem neskončíme v Chuchelském háji, ale vrátíme se zpět do výchozího bodu. Nejlépe nám k tomu poslouží závěrečná část trasy Jiříkova okruhu. Výborným orientačním bodem pro nás bude lesní ZOO, ke které nás spolehlivě zavede několik ukazatelů, rozmístěných na křižovatkách lesních cest.  

Seběhneme klesající asfaltkou mezi klecemi a na stromech uvidíme zřetelné značení naučné stezky Barrandovské skály – Chuchelský háj. Snad nebude příliš vadit, že naučnou stezku budeme absolvovat v protisměru. Po strmém klesání se dostaneme ven z lesa a pak už jen seběhneme na asfaltový chodník, který nás dovede zpět do výchozího bodu pod Barrandovským mostem.

Polykači kilometrů budou možná trochu zklamáni. Pokud si trať neprodloužíme o pár okruhů v Chuchelském háji, měřila naše dnešní trasa pouhých 9 kilometrů. Snadno by se dala nastavit, když podchodem pod Jižní spojkou vyběhneme na asfaltku podél Vltavy.

K železničnímu Branickému mostu (možná známějšímu jako Most inteligence) jsou to skoro přesně dva kilometry a bez větších komplikací můžeme doběhnout až k modřanskému jezu, což nám i se zpáteční cestou prodlouží výběh skoro na dvojnásobek, ale mám-li být upřímný, branický břeh Vltavy se mi pro dlouhý běh po rovině zdá mnohem atraktivnější.  

I když jsem trať popsal jako uzavřený okruh se startem pod Barrandovským mostem, nikde není psáno, že si z dnešní trasy nemůžete vybrat je určitou část a vyhnout se tak namáhavým stoupáním a někdy trochu riskantním seběhům. Pro ty, kdo se rozhodnou vyzkoušet některý ze závodů na vlastní kůži dodávám, že Jiříkův okruh letos najdeme v termínovce 25. března, běh Kerteamu pak o Velikonocích v sobotu dopoledne (letos tedy 7. dubna) a Sliveneckou saň ve druhé polovině srpna.

Bohužel při snaze zdokumentovat trasu jsem měl možnost přesvědčit se, že obyvatelé místních mostních konstrukcí občas bývají nedůtkliví. Jeden z nich se mě snažil od své ložnice zahnat kamenem. Naštěstí kámen byl jen malý a muška vychýlená. Tímto se omlouvám, pokud jsem ve snaze najít nejlepší místo pro záběr vstoupil dotyčnému pánovi bez ohlášení do bytu.

Plán trasy v MapMyRun

Miroslav Kratochvíl