Často o sobě tvrdíš, že nerada běháš, ale co si já pamatuji, už jako mladší žákyně ses prosazovala jako skvělá běžkyně. Jak si vzpomínáš na své výkony například na Mladých Běchovicích nebo na Běhu Prahou?

Určitě bych o sobě netvrdila, že jsem byla skvělá běžkyně. V těchto žákovských kategoriích se běhaly kratší tratě, to mi vyhovovalo, jak se to začalo prodlužovat, už mě to tolik nebavilo. Vzpomínám si, že každý závod pro mě byl strašně stresující. Než abych prohrála, radši bych vypustila duši. Za to teď, když se můžu jít jen tak proběhnout do lesa, užívám si to. Žádný závod, žádný stres, jen taková radost z pohybu.

Základ pro sportování získáváme už v dětství. Jak vzpomínáš na své úplné začátky v ŠSK Újezd nad Lesy?

Byl to hlavně běžecký oddíl a já opravdu neběhala moc ráda. Ale byla tam dobrá parta a tréninky mě bavily. Pár let tam dělala trenérku i moje mamka, tak jsem se mohla ulívat z běhání na technických disciplínách a to mě začalo opravdu bavit.

Poměrně dlouho jsi dokázala skloubit atletickou přípravu a tenis. Když se na to podíváš s odstupem, byla ti kombinace dvou sportů ku prospěchu nebo spíš na škodu?

Určitě ku prospěchu. Myslím, že v dětském věku by se určitě nemělo zapomínat na všestrannost. Třeba tenis mi hodně pomohl se sebeovládáním.

Kolik času z tréninku věnuješ běhu teď?

To se liší podle tréninkového období, v závodním maximálně jednou týdně, v přípravném období běháme skoro pořád.

Zbývá ti při tréninku sedmi atletických disciplín čas ještě na něco dalšího? Máš nějaké činnosti od trenérů zakázané?

Vyloženě zakázané nemám nic, ale času na jiné koníčky opravdu moc nezbývá. Mám ráda lyže, volejbal, občas se projedu na in-linech nebo jdu s kamarády lézt na stěnu. No a občas zamířím i do školy .

Trefit se do stávajícího sedmibojařského rekordu přesně na bod, to už je pořádná náhoda a nebo taky pořádná smůla. Co myslíš, podaří se ti letos nějaký bodík přidat?

Mělo by to být v mých silách, ale kdo ví, co bude v létě…

Jaké jsou tvé nejbližší cíle a na co se chystáš v sezóně?

Nejbližším cílem je pětiboj na halovém mistrovství Evropy, ale mám radši venkovní sedmiboj. A v něm bych se chtěla nominovat na mistrovství světa, a také bych nechtěla vynechat ani tradiční vícebojařské mítinky, jako je Götzis, Kladno a Talance.

Držíme palce, jak na halovém mistrovství Evropy, tak pro celou sezónu.

Eliška Klučinová, česká reprezentantka ve víceboji, narozena 14. 4. 1988

Členka tréninkové skupiny Martiny Blažkové na USK Praha, závodící za AC TEPO Kladno.

S atletikou začínala v ŠSK Újezd nad Lesy.

Ziskem 6 268 bodů na kladenském TNT – Fortuna Meetingu 16. 6.2010 vy­rovnala český rekord Zuzany Lajbnerové v sedmiboji z roku 1988.

Osobní rekordy v jednotlivých disciplínách:

Z běžecké kariéry:

V roce 1996 (ve svých osmi letech) poprvé vyhrála svoji kategorii na Mladých Běchovicích. Své vítězství zopakovala v letech 1997, 1998, 1999 a 2000.