Závodní běžecká taktika na jakékoliv trati, a tedy i na trati maratonské, musí stát na pevných základech vybudovaných cíleným běžeckým tréninkem. Úmyslně říkám běžeckým tréninkem, protože můžete být výborně trénovaným fotbalistou, hokejistou či tenistou, a přesto nejste dobře připraveni na maraton.
Odkaz na článek

Stejně pokorně jak přistupuji k maratonské trati, přistupuji i k nazorům běžce, který má maratonské tempo o minutu rychlejší jako já. Smekám, čtu a přemýšlím…, Díky Pavle

Hezky clanek a moc dobre nacasovany. Beh na umisteni se me ale netyka, budu teda bezet na urcity cas. Zajimal by me ale nazor jestli se i v tomto pripade oplati v maratonu bezet s nejakou mirne rychlejsi skupinkou. U desitky nebo pulM je to vyhodny, se skupinkou se bezi rychlej a i kdyz je to mirne nad moznosti a dojde k poklesu tempa, tak vysledek je lepsi nez bezet solo. U maratonu bych se toho ale docela bal, jake s tim mate zkusenosti?

Slavo, toť otázka. Sice běhám tužku proti tobě, ale aspoň něco se pokusím nastínit.

Na mém posledním maratonu v Bratislavě (2008) „překvapivě“ okolo Petržalky foukalo. Běžel jsem pohodlně ve spolupracující skupině (plus minus stejný cílový čas). Pak se to v jistém okamžiku během pár set metrů potrhalo a každý běžel sám, najednou tepy hore – tempo dole… Takže za mě můžu říct, že raději nastoupím i do mírně rychlejší skupinky než vytrpět vítr sólo. Pak ovšem záleží, jak mám moc velké oči, abych to neběžel na totálně jiný čas (to je už selhání taktiky, nikoli zisk z ní).

>> forest, 19. 04. 2011 12:53:13

Kdyz jsi ty bezel svuj posledni maraton, tak ja bezel svuj prvni. ;)

Ono to asi tak nejak bude, kdyz se naskytne vhodna skupinka je dobre spolupracovat, ale predem si to clovek nenaplanuje. Proste se to nejak na zavode vyvine. Zas aspon ze u maratonu ma clovek cas si to promyslet. Na 1km na draze toho moc nenapremejslis.

>> SlavoK, 19. 04. 2011 17:01:56

Já jsem se do takové skupinky přimotal v Ostravě v roce 2008, až do 25 km jsme běželi cca 4:30/km. Zajímavé na tom bylo to, že jsem si připadal jak někde u piva, prostě chlapi pusy nezavřeli. Na 25 km padla věta, že by se snad taky mohlo začít běžet a během chvilky jsem běžel sám!!! Nicméně do cíle jsem to už nějak doběhl a byl z toho OR, který platí dodnes. A věřím tomu, že pokud bych se s nimi za těch 25 km nevyvezl, takový čas bych nezaběhl.

>> Pavel S., 19. 04. 2011 17:19:00

Já jsem při závodech spíše „vlk samotář“ a většinou běžím zcela osamoceně, výjimkou snad byl jen loňský Visegrad maraton, který jsem skoro celý běžel s kamarádem, avšak ani s ním jsem moc nepovídal, protože při běhu závodním tempem moc povídat nedokážu nebo nechci.

Rovnoměrným tempem občas závody běhám, avšak u maratonu jsem největší zlepšení měl vícekrát při nerovnoměrném tem­pu.

Me se spolecný běh spolupracujících běžců ve skupině vyplatil vloni na podzim v Budapěšti. Silný vítr na nábřežích Dunaje se dál ustát do cca 30km. Pak jsem neuvisel a zbytek si parádně protrpěl sám.

Obecně mám při maratonu problém běžet ve skupině. I naposled v Paříži jsem buď předbíhal, nebo v závěru byl předbíhán…

Určitě to moc pomůže, v některých případech spolupráce nebo poctivý „hák“ může přinést pozoruhodný výkonnostní posun.

Já mám zkušenosti především z kratších tratí, ale myslím, že obecná koncepce je přenositelná.

Když pominu variantu větru, kdy se vždycky vyplatí běžet v mírně rychlejší skupině než sólo, tak myslím, že když se běží na čas, tak běh ve skupince je dobrý především pro nevyběhané závodníky. Pokud totiž vím, kolik a jak jsem trénoval a na co mám a mám srovnaný běžecký styl, nepotřebuji skupinku, protože ta mne bude buď brzdit, anebo poběží moc rychle, prostě mne bude rozhazovat z tempa. Jenže pokud nejsem vyběhaný, úplně přesně nevím, kde mám limity, je to o tom, abych se spíš hecnul, nepřemýšlel a jen se v nějaké skupince zavěsil, vypnul a nechal se skupinkou „vést“, srovnal vlastní nerovnoměrné tempo s pravděpodobněji rovnoměrným tempem (snad :) ) zkušenějších běžců…

Jinak k článku. Rady zkušeného běžce Pavlova formátu se hodí vždy. Díky za ně.

dobra a vhodna skupinka sa da dopredu zaplatit

alebo ako to holky poznaju a praktikuju, zorganizovat za modre oci

myslim ze su 2 situacie – pokial je vietor, treba sa schovavat v skupine, akurat ked sa kazdy schovava, kto ten vietor vpredu rozraza ?, citil by som sa ze sa prizivujem zadarmo, ako cyklista co nikdy nejde tahat spicu.

pokial nie je vietor, tak treba zobrat do uvahy rovnomernost a pravidelnost bezeckeho rytmu, krokov a psychicku relaxaciu. Pokial v skupine musim neustale davat pozor na nohy dryhych, stracam psychicku energiu, pokial musim menit krok aby som do niekoho nekopol alebo do mna niekto nedrgol a nestupil mi na nohu, tak stracam okrem psychickych sil aj sily fyzicke a stracam ekonomiku behu, svoj rytmus. dalej v skupine je problem na obcesrtvovackach, bitka o pohare (najnovsia moda – pohare nie su pripravene), nutnost zrychlit ku stolu alebo zostat odstrceny stratit cas a potom s usilym skupinu dobiehat.

vsimol som si na niektorych maratonocjh, najme medzi eleitnymi zenami, ze niektore maratonkyne naschval bezia asi 10–20 metrov za veducou skupinou aby sa im nik neplietol pod nohy a nemuseli davat pozor a menit rytmus, je sranda ako expert komentator presviedca divakov ze ta bezkyna nevladze a zo skupiny odpadla.

>> rudo, 19. 04. 2011 23:23:26

Vystihol si niektore podstatne nevyhody skupiny. Potreba sustredit sa na ostatnych bezcov. Obcas nutnost neprirodzene skratit alebo predlzit krok, pribrzdit aby som sa vyhol kolizii. Zalezi potom na vsetkych clenoch skupiny nakolko su skuseni a ohladuplny. Ja sa neskusenost snazim nahradit ohladuplnostou ale obavam sa, ze niekedy som tiez na obtiaz. No a zase obcasny kopanec zozadu do nohy tiez nie je prijemny a niekedy mi vytlacanie v zatackach pride dost nezmyselne.

Obcerstvovacky – nestava sa, ze by neboli pripraveny, ale proste sa k tomu stolu v plnej rychlosti vseci nedostaneme. Za chrbat si clovek nevidi a tomu pred sebou myslienky neprecita, takze tam je to niekedy neprijemne.

>> Luckyboy, 19. 04. 2011 23:03:57

Neviem jak to je s tou vybehanostou, ja som od zaciatku behania mal myslim dost dobre vyvinuty zmysel pre optimalne tempo. Nie ze by sa mi nestavalo ze zavod prepalim. Ale to nie je ani tak tym, ze by som si nevedel urcit spravne tempo, ale skor tym, ze mam velke oci a aj ked dostavam z podvedomia signaly, ze bezim prirychlo tak ich ignorujem. Nikdy sa mi to neosvedcilo. Naopak sa mi niekolkokrat osvedciclo bezat podla podvedomia, aj ked som si pred zavodom myslel, ze budem bezat pomalsie. Nakoniec z toho boli necakane rychle osobaky.

>> SlavoK, 20. 04. 2011 09:59:11

Není na to univerzální odpověď. Já mám dobré časy obvykle ze závodů, které jsou nějakým způsobem „kontaktní“ = běhá se na více okruhů, vyskytla se tam skupinka běžců s podobnou výkonností té mé.

Závody na dráze nebo na tratích, kde se dá dobře sledovat čas běhám spíš podle sebe, ale i tak využívám při předbíhání „efekt skupinky“, i když v menší míře. Prostě já bych se sám u delšího závodu běženého jen sólo nebyl schopný tak hecnout. Když běžím s někým nebo ve skupince, prostě jakoby přenechám nekomfortní pocit z tempa na hranici možností na něm a ne na své psychice :). Čili pro mne je ten efekt spíše psychického rázu než fyzického.

Pro mě má význam skupinka v maratonu, že se v ní lépe drží tempo, ale hlavně rychleji ubíhá trať i čas (jinak se mně čas v maratonu vleče nekonečně, natož by to bylo v ultra…). I když během závodu vystřídám víc skupinek (postupně pomalejších), má to psychologický význam.

>> rudo, 19. 04. 2011 23:23:26

Kdybych běžel 10–20 m za skupinou, také bych už omluvil o odpadnutí. Stává se mi to často na občerstvovačkách, kde moc a dlouho piju. Taková mezera až za vzdušnými víry skupiny se těžko stahuje a vyžaduje velké zvýšení usilí a právě rozhození vlastního rytmu, navíc když něco šplouchá v žaludku a jednomu by se hodilo na chviličku zvolnit. Abych mohl nechat mozek vypnutý, viděl na cestu a nemusel se bát kontaktu s cizí nohou, stačí 2m. 5m už je moc i na maraton. Na desítce, na dráze obzvlášť, se snažím i délku a frekvenci kroku sjednotit s „vodičem“. Všechny mé osobáky jsou s touto nedobrovolnou pomocí neplacených a kvalitnějších běžců, a že jich je, často nadpoloviční většina Do cizí boty jsem za 5 let kopnul jen jednou, a to vodiče dobrovolného, naštěstí bez pádu (Milan možná bude vědět, B25 v r.2009).

Jsem pro maratonskou variantu: ±2s/km blízko ideálnímu tempu střídat co nejdéle ve skupině, v horším případě jen drze uviset. Po 2/3 tratě už bude jasné, jestli byl odhad tempa (zvolený vodič) správný.

>> rk, 20. 04. 2011 14:08:47

hm, lenze stale hovoris o tom ze by si tych 10–20 metrov chcel naspat dotiahnut a preto menis tempo, tie bezkyne tak bezali cely cas = rovnaka medzera 10–20 metrov.

este som sa stretol s dalsim faktorom – v teple sa pridava salave teplo z ludskych tiel = v skupine je ovela teplejsie, a kazdy 1 stupen o ktory je bezcovi chladnejsie ako superom hra velku ulohu pocas maratonu, menej pitia mensia strata vody a tym aj mensia strata soli-mineralov atd.

podla mna takych 15 metrov za skupinou sa uz ochladi naspat na okolitu teplotu.

navyse ked bezi sam za skupinou, lahku kopiruje optimalnu modru ciaru, lahko bezi v tieni stromov na jednej strane atd

>> rudo, 20. 04. 2011 14:20:31

Otázkou je, byl ten 10–20m odstup záměrný? Pomohl jim v pořadí, v dosaženém čase? Nevím, ale zaujalo mě to.

Sálavé teplo lidských těl, ano. Co třeba vydýchaný vzduch? Asi také neměřitelné. Co naopak částečný stín, který vrhají běžci v nízko ležícím pozdně ranním slunci? Stín stromů a budov vyhledá i celá skupina.

Horko je častý problém. Všichni to vědí, přesto jen zlomek běžců volí bílou barvu oblečení, aby co nejvíce eliminovali přímé slunce.

Méně pití, lepší komfort zažívání, ale hustější krev, omezené ochlazování a ztráta výkonu. Za hodinu vypiju bez pozvracení max.0,7 l tekutin, ale při aerobním prahu a 25°C na slunci ztratím za hodinu celý litr. Pokud budou v těle chybět litry dva, zastaví mě to. Běžec maratonu za 2:05 pít prakticky nemusí, jen svlaží ústa a polívá si hlavu. U maratonu na úrovni 4 hodin ztráta vody a přehřátí postihne spoustu běžců (např, při pití 0,1 l / 5km ). Vyplavení solí velkým množstvím vody se dá zmírnit iontovýmí nápoji a solnými tabletami.

>> rk, 20. 04. 2011 15:35:28

Běžec maratonu za 2:05 pít prakticky nemusí, jen svlaží ústa a polívá si hlavu. U maratonu na úrovni 4 hodin ztráta vody a přehřátí postihne spoustu běžců (např, při pití 0,1 l / 5km ).

Tohle je sice v praxi pravda, ale tvoje zduvodneni je dost scesne. Cim rychlej bezis, tim vic tepla vytvaris, tim vic se potis. Jenomze kdyz se vic potis tak pot steka, neodparuje se a tim padem te min chladi a potis se jeste vic. Mas ale o polovinu mene casu na doplnovani tekutin, krome toho je musis doplnovat ve vyssi rychlosti a hlavne ve vyssi intenzite zatizeni, to znamena, ze cely organizmus ma mnohem vic prace s dychanim, prohanenim krve cevami napinanim svalu. O to min ma rezerv na spacovavani iontaku. Ze ve vysledku vic 4h maratoncku konci dehydrataci nez 2h maratoncu, je zpusobeno tim ze jsou mnohem hur pripraveni. Kdyby to bylo tim ze jim maraton trva dele, tak by zberaci maratonu davno vyhynuli.

>> SlavoK, 20. 04. 2011 16:39:47

2h maratonec má jistě méně času na občerstvování a jeho zužitkování než 4 hodinový. Zase neběží přes poledne 

To srovnání směřovalo k tomu, že pomalejší běžec si taktickým plánem: méně pití = méně zbytečného pocení a ztrát solí ( příspěvek č.15 ) moc nepomůže. Ta čísla ohledně příjmu a úbytku za hodinu jsou pokusně vyzkoušená na sobě samotném. Nejen dlouhé běhy, ale hlavně spotřeba tekutin a úbytky váhy při dlouhém triatlonu a 12-ti hodinovkách na kole.

Pokud poběžím závod trvající 2:05 bude můj úbytek vody podobný vitězi světového maratonu. Vypité občerstvení, tipnu 0,5l, víc nestihnu vypít a vstřebat. On asi o chloupek víc, potože opravdu běží, ale ne násobně. K mé smůle uběhnu za 2:05 jen 26 km, ne 42,2 km jako ON, vítěz, třeba i autor článku Pavel Baběrád (39?).

Omlouvám se za odbočení, ale litr vody ztratím i jako 4 hodinový divák na trati, který se ani nepohne z místa.

>> rk, 20. 04. 2011 17:38:04

tiez to podla mna zavisi od potreby bezca, ja za 3,5hod behu vypijem cca. 0,3L vody bez nejakych nasledkov. viac proste do seba nedam

>> rk, 20. 04. 2011 17:38:04

V prispevku #15 ale rudo pise, ze kdyz je bezec v chladnejsim prostredi – mimo skupinu – tak nepotrebuje tolik pit protoze se mim prehriva…

A jinak, preci kdyz bezis 2h pomalej tak vypotis min, nez kdyz bezis 2h rychlej. A nejmene vypotis kdyz se budes jen divat. Co s tyce ubytku vody v porovnani mezi tebou a Mutaiem, tak to je prave to co jsem psal – on je mnohem lepe pripraveny. Kdyby ale Mutai bezel maraton s tebou za 3:30 tak ma spotrebu vody jeste mensi, jsem si jistej ze mimo extremnich teplot by to zvladnul i bez obcerstveni.

>> SlavoK, 20. 04. 2011 21:03:30

dik, presne o to islo, ak je mimo skupinu len o 2 stupne mensia teplota a dostanem menej salaveho tepla a navyse ak su vsetci v bielom tak len odrazaju slnko na mna ako zrkadla, tak skupina ma prehrieva a bezim v skupoine akoby v uplne inom pocasi.

takze sa musim viac potit tym padom aj viac pit a tym stracam soli kedze vsetko sa nahradit neda.

cim pomalsi bezec tym viac tym vsetkym trpi, kedze je prehrievany 4H a nie 2H.

cela skupina sa do tiene na kraji cesty neschova.

Tie zeny bezali umyselne 10–20 metrov za skupinou, boli to africanky, z jedneho maratonu si pamatam ze tak stabilne drzali poziciu asi 30km a potom sa skupina rozpadla sama od seba a odpadlicky zacali odchadzat dozadu az kym skupina neexistovala a ocitli sa na pozicii medzi prvymi troma, nepamatam ako to cele dopadlo.

Ide tiez o to ze odstup 20 metrov znamena ze dobehnes na obcerstvovacku ked su uz vsetci prec a tak ti nik nezavadzia a jasne vidis svoju flasu atd – ostatne flase vacsinou uz boli zobrane.

>> milan, 18. 04. 2011 22:00:25

Milane, děkuji! Jak vidím, tak z té minuty stále ukrajuješ. Za chvíli to bude i jen půlminuta a možná i míň…

>> kanovsky, 19. 04. 2011 18:23:22

„Vlk samotář " není při maratonu žádná výhra. Na druhou stranu než se "brzdit“ v nějaké skupině běžců (když ještě pominu, že ve skupině se musí umět běhat), tak je opravdu lepší běžet sám.