Směřoval jsi přípravu k sobotnímu mistrovskému závodu?

Vůbec ne. Běžel jsem letos jen jeden závod v běhu do vrchu – Běh na Štěpánku (pozn. redakce – 2. místo) a běželo se mi tam příšerně. Díky tomuto závodu jsem se rozhodl vypustit kvalifikaci na vrchařské mistrovství světa. Vrchy mi poslední dobou moc nešly.

Kvůli špatnému pocitu z Běhu na Štěpánku ses tedy vlastně stal mistrem republiky v běhu do vrchu?

Přesně tak. Na Štěpánku se mi neběželo vůbec dobře a to ještě není žádný extra kopec. Na tu kvalifikaci jsem si prostě nevěřil. Trať na kvalifikaci byla dvakrát delší než Štěpánka a s mnohem větším převýšením. Proto jsem ji vynechal.

Proč si myslíš, že se ti podařilo uspět mezi specialisty vrchaři?

Závod mi sednul a vzhledem k tomu, že se běží po silnici, tak to není úplně ideální závod pro vrchaře. Na Černé hoře se atleti vždycky prosazovali.

Ivo Domanský v reportáži po závodě připomněl tvou vrchařskou minulost. Hovořil o tom, že jsi byl členem juniorského týmu v roce 2003 na mistrovství světa na Aljašce, takže zkušenosti s vrchy máš.

Dřív jsem opravdu vrchy běhal hodně, ale to jsem ještě závodně lyžoval, a běžecky jsem se nijak nepřipravoval. V Liberci jsem při studiu začal běhat s atlety tempové tréninky a vrchy mi přestaly jít. Zkoušel jsem pak ještě několikrát kvalifikaci, nebo mistrovství České republiky v běhu do vrchu v terénu a vždycky jsem vyhořel. Třeba příští rok zase kvalifikaci zkusím.

Jak se rodilo tvé sobotní vítězství?

Černou horu znám a věděl jsem, že je to docela „běžitelný“ kopec. Od začátku se mi běželo docela dobře, a když jsme se od zbytku startovního pole oddělili ve čtyřčlenné skupině, tak jsem začal věřit, že ještě někdo odpadne a budu mít medaili. Po půlce závodu jsme zbyli vpředu s Pechkem a Blahou, těm jsem odskočil asi tři kilometry před cílem, ještě v těch rovinatějších úsecích. Netušil jsem totiž, co se mnou udělá zdejší tvrdý závěr.

Co na ten výsledek říkali lidé kolem tebe?

Myslím, že to bylo pro všechny, včetně mě, docela překvapení. Petr Pechek asi nebyl zrovna ve své kůži, jinak by moje tempo určitě vydržel.

Jakým směrem se teď ubírá tvůj trénink? Co bude vrcholem podzimní sezóny?

Určitě se chystám na Běchovice a ještě bych rád běžel nějaký kvalitní půlmaraton, jen ještě nejsem rozhodnutý kde. Dále se těším na různé podzimní přespoláky, kterých se v Libereckém kraji koná na podzim hodně, a rád je objíždím.

V minulosti jsi překonával zdravotní problémy. Drží teď zdraví?

Během léta bylo vše v pořádku. Během závodní sezóny neběhám tolik kilometrů, takže achilovky, s nimiž jsem míval problémy, zatím drží. Kritická je vždycky zima.

VÝSLEDKY ZÁVODU JANSKÉ LÁZNĚ – ČERNÁ HORA