Čerstvá vítězka druhého ročníku projektu PIM Women's Challenge. „Ocenili jsme její maratonský výkon i to, jak přenáší nadšení na své děti, do rodiny. A taky se nebojí otevřeně popsat své zážitky,“ chválí ji mentor projektu, běžecký expert Miloš Škorpil.

Zájem žen o běh a závody stoupá, PIM maraton jich běželo letos o 66 víc než loni, půlmaraton zaznamenal dokonce 25% nárůst ženských startovních čísel. Podobně i blížící se Mattoni Grand Prix, nabízející už běh na 5 (už 1468 přihlášených) a také na 10 kilometrů (382 startovních čísel). Mnohé účastnice inspirovala právě Women's Challenge.

Za odměnu radost z běhu i auto

„Líbí se mi, že nabízí program pro všechny ženy bez ohledu na věk či kondici,“ říká vítězka, která pracuje v nemocniční základně v Hradci Králové, kde se připravují třeba polní nemocnice pro Afghánistán. Kdysi výsadkářka a tenistka, která se nebojí přiznat, že „časem změnila životní styl a na mou štíhlou postavu se nalepilo pětadvacet kilo nadváhy.“

Stále má ráda vepřové koleno i čokoládu, ale občas si ji může dopřát bez zbytečných obav. Běhá, má plán i cíl – a jde za ním.

„Hlavní bylo odhodlání jít do toho, nebát se a vytrvat. Znám spousty lidiček, co jsou na tom fyzicky mnohem lépe než já, ale maraton nikdy neběželi a možná je ani nenapadlo nad tím uvažovat.“ Proto se přihlásila k „ženské výzvě“. Začala pravidelně běhat.

Stejně jako stovky dalších žen. Z nich odborná porota PIM vybrala dvanáctku nejzajímavějších žen nejrůznějších typů (jejich vizitky najdete na www.pim.cz). Manažerky i učitelky, z města i vesnice, krátce po škole či těsně před důchodem. Všechny dostaly další zvláštní péči.

A vítězka teď za odměnu za své snažení ještě na čtyři měsíce zapůjčený vůz Volkswagen Jeta. Hned do něj naložila celou rodinku a vyrazila na dovolenou do Chorvatska. „Chci si ho taky užít, jezdit takovým novým autem je pro mě splnění dalšího snu,“ těší se Stanislava Schvachová.

„Chtěla jsem si splnit svůj sen, uběhnout půlmaratón a někdy později i maraton. Přišlo mi jako skvělá příležitost, jak mít možnost trénovat pod vedením osobního trenéra a v kolektivu. Znám se, sama bych po nějaké době asi přestala a mávla nad tím rukou,“ vzpomíná na začátky.

Přiznává, že až po jmenování do vybrané dvanáctky žen to vzala vážně. „Pravidelný trénink pětkrát týdně – v mrazech, ve sněhu, za tmy, s bolestí v krku, s obavami, že to nikdy nemůžu dát. S neskutečným nadšením, že já to přeci musím dát (!). S myšlenkami na holky, které teď zrovna taky někde pobíhají, na trenéra Miloše, že ho nemůžu zklamat.“

I když pocity se v mnoha okamžicích přelévaly. „Běhala jsem se smutkem v srdci, že jsem byla zase poslední. Za chvíli s nadšením, že už nejsem úplně poslední. No, kdo by tohle nechtěl zažít?,“ usmívá se.

Jak shodit 25 kilo a běžet maraton

S tréninkem podle plánů známého odborníka Škorpila začala v únoru. „Fyzička se zlepšovala, ale nedařilo se mi hubnout podle očekávání,“ vypráví. Pomohly až rady další z účastnic projektu.

Největším zážitkem se pro ni stal první společný trénink vybrané dvanáctky žen v hale na Strahově, měření časů i vyprávění životních osudů. A pak březnový Hervis půlmaratón. „Mnoho z nás takovou vzdálenost a v takové atmosféře běželo poprvé.“ Cílová radost propukla, když ji nad hlavou blikal čas 2:25:45. Maraton pak zvládla za 4:50:14.

„Jenže potom nastalo klidnější období a já zase víc jedla,“ připouští. „Kila přibývala, úsměv z tváře se ztrácel. Poznala jsem, že to bez běhání nepůjde. Začínám nanovo,“ hlásí.

V létě dala dva triatlony, další dva půlmaratóny, vrátila se k tenisu a orientačnímu běhu. V září chce zkusit Monacký půlmaratón anebo dokonce znovu maraton ve Slatiňanech. Doma v Přelouči se chystá na podzim organizovat vlastní verzi Women's Challenge a získat místní ženy a dívky ke společnému běhání.

„Holky, ničeho se nebojte, pojďte do toho s námi! A nezapomeňte, čím těžší začátek, tím krásnější to bude v cíli,“ burcuje. Sama pak sní další sportovní sny – legendární horský Jungfrau maraton a ironmana. „Někdy jednou…“