Do jaké doby společně vbíháme?
Běžím chladným večerem podzimní krajinou a uvnitř se raduji. Běh sice po pauze není moc o lehkosti a dynamitu v nohách, o to více dává příležitost vnímat své okolí a své nitro. Pohyb mi chyběl. Ona lehkost duše, kterou přináší. Radost z každé „letové“ fáze, kdy se aspoň na chvilinku odpoutáváme od země a každodenních starostí.
Jak nastupuje chlad a den se krátí, společné výběhy opět lákají. Ve skupině se lehčeji překoná lenost, nechuť se hýbat, strach ze tmy a samoty. Dnes nás vyběhlo osm. Tempo se střídá mezi pomalým a ještě pomalejším. Hovor a smích brzo utichá, parta se trhá, jakoby se chtěl každý zachumlat do svého běžeckého pelíšku.
Podzim vše kolem nás přeměnil v malířskou paletu a zapadající slunce všemu ještě přidalo na sytosti. Příjemně se dýchá, je cítit vlhko a vůni tlejícího listí.
Rychlejší běžci jsou daleko přede mnou, ti pomalejší spočívají v družném hovoru daleko za mnou. Okolo se míhají zahrádky, kde jejich opatrovníci chystají vše na zimu. Vybavuji si, jak ráno spolu soupeřilo léto se zimou, rozuměj hřejivé sluneční paprsky s jinovatkou.
Mám čas na sebe a přemítám.
Každá změna ročního období je těžká a bolestivá. Současně však přináší naději. To méně krásné z předešlého období se stává historií a těšíme se na příjemné z toho nadcházejícího. Proč se tedy bránit něčemu, co se stejně má udát?
Čas za nás vše vyřeší. Přikryje rány, v mysli nechá jen to hezké, co nás obohatí pro dnešek a budoucnost. Netřeba myslet na to, co bylo, ani se bát toho, co přijde. „Nyní a zde“ přináší úlevu a radost z každičkého detailu.
Jaké bude to nové období?
Komentáře (Celkem 5)
Radek Narovec
16.10.2011 17:27:48
Běžím chladným večerem podzimní krajinou a uvnitř se raduji. Běh sice
po pauze není moc o lehkosti a dynamitu v nohách, o to více dává
příležitost vnímat své okolí a své nitro. Pohyb mi chyběl. Ona lehkost
duše, kterou přináší. Radost z každé „letové“ fáze, kdy se aspoň
na chvilinku odpoutáváme od země a každodenních starostí.
Odkaz na článek
|
 offline statistiky |
Aura: -134 | Praha - New York
Komsomolec
16.10.2011 18:40:27
Je velký rozdíl, běhám-li v zimě v Kalifornii, v jižní Itálii nebo
v Čechách. Docela bych i řekl, že pro dost mých běžeckých přátel je
právě zima „tím pravým běžeckým obdobím“. Mnoho silničních
cyklistů přechází na cyklokros a v zimě je jejich výkonnost výborná.
Jen to nechce podlehnout poraženeckým náladám. Odpočívat většinou
člověk odpočívá v době zimních chřipek a angín a to, myslím,
i docela stačí 
Kolikrát to vyjde i na 2× 14 dní nemoci a rekonvalescence. Můj
neskutečný obdiv ale patří těm (teď si připomínám jednoho známého
kolegu), který dnes a denně dojíždí do práce, za každého počasí a
ročního období: 45km tam, 45km zpátky, budíček 4:00h, odjezd do 4:30h,
začátek směny 5:59h. Nic z profi-sportovního života, a nejen v tomto
případě, můj obdiv nepřekoná.
|
offline statistiky 1239. |
Aura: 135 | Chýně
Radek Narovec
18.10.2011 21:07:33
>> kat, 18. 10. 2011 16:10:12
Ty mi stejně vždycky mlčky utečeš
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.