Posluchov byl v režii Kamínkové a Vymazala
Poměrně překvapivým vítězem v běhu na Posluchov se stal Petr Vymazal z SK SALIX Grymov, když se do cíle dostal v čase 34:44 před favority závodu Tomášem Blahou (AK Kroměříž – 35:07) a Davidem Pelíškem (AK Olomouc – 35:10). Petra Kamínková z AK Olomouc dominovala na své tréninkové trati mezi ženami, kde jí na to stačil čas 21:49. Za ní doběhla Jarmila Palíšková (SK SALIX Grymov – 22:07), která porazila i nachlazenou Marii Delingerovou (22:18) ze Šternberka.
Mráz jako v Rusku
Extrémsport Olomouc a SK HANÁ Orienteering připravili již 25. ročník Běhu na Posluchov na klasické trati na Svatém Kopečku u Olomouce. Závod je již třetím v pořadí letošní Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a měří 10 km. Ženy pak na obrátkové trati po silnici v místních lesích běží jen 5 km.
Únorový termín závodu vždy přináší nějaké překvapení způsobené počasím a ani letos tomu nebylo jinak. Ledový podklad, mráz, čerstvý poprašek sněhu a hlavně pak velmi čerstvý severák udělaly ze závodu těžký a nebezpečný kros.
Závodilo se i v těchto těžkých podmínkách
Když vyrazilo 72 běžců včetně 16 žen na trať z přece jen sluncem trošku ohřátého místa startu, netušili ani v nejmenším, co je čeká na trase za peklo. Led a mráz bylo to nejmenší zlo. Největším nepřítelem všech se stal velmi studený vítr, který vlastně celou půlku trati fučel nepříjemně z boku proti vytrvalcům. Ženy to měly přece jen lepší, neboť se otáčely v lese. Jenže muži museli na obrátku v Posluchově překonat téměř dvoukilometrovou otevřenou planinu po ledové plotně, kde jim vítr rozfoukávající čerstvý sníh téměř znemožňoval běžet.
Jak řekl i Petr Vymazal: „Tam to byl nejhorší úsek trati a v podstatě do zpátečního náběhu do lesa jsem se proto raději držel v čelní skupině a nikam nespěchal.“ Vzápětí pak okomentoval i průběh závodu ze svého pohledu: „Nastoupil jsem až v kopcích v druhé části trati a čelo roztrhal. Jenže zezadu se dotáhl Tomáš Blaha, který ani s námi vepředu původně neběžel a dokonce šel přede mě. Já běžel na rozdíl od něho v tretrách, proto jsem měl dostatečnou výhodu v posledním stoupání, kde jsem na ledě mohl využít svého obutí a Tomášovi jsem zase odskočil na dostatečnou vzdálenost, kterou jsem si pak pohlídal až do cíle.“
Petra Kamínková spěchala obsluhovat znavené běžce za bar, a tak neměla moc času na nějakou debatu. Ale se svým výkonem nebyla vůbec spokojená. „Taková zima je na mě už moc,“ konstatovala mezi točením piva. „Nemohla jsem se pořádně rozdýchat a ani rozběhnout. Navíc to dost nepříjemně klouzalo a musela jsem si dávat hlavně při sebězích hodně velký pozor, abych náhodou neskončila po nějakém krkolomném pádu na zemi a něco si ještě neudělala. Ale i tak bych to měla běžet mnohem lépe, ale opravdu se necítím zvlášť moc dobře, tak to nemělo smysl moc pokoušet, raději jsem neriskovala a tréninkově si závod jen odběhla.“
Ostatně je pravda, že velké většině vytrvalců současné mrazy příliš nesvědčí a všichni už netrpělivě vyhlížejí jaro, aby se mohli konečně pořádně opřít do přípravy a dohnat zákonité manko, které vesměs většinou mají díky sibiřskému podnebí, které u nás v poslední době panuje.
Proto se také dnes nikdo moc nepozastavoval nad výkony a každý raději prchal do tepla vyhřátého domova a do horké sprchy, aby dnešní závod běžený v bojových podmínkách, které připravila letošní nečekaně tuhá zima, náhodou nakonec ještě neodležel.