Jan Hlavi?ka

Od pražského p?lmaratonu to s mým zdravím není valné. Rýma, kašel, bolesti kolen, ?áste?ná ztráta motivace p?i ne p?íliš optimistickém výsledku. Snažím se to porazit, ale nakonec musím n?které tréninky trochu zkrátit. Každý to asi zná: od prvních stovek metr? to jde ztuha. Z nosu vám te?e, po?ád musíte smrkat, konec v nedohlednu. Ten sice p?ijde, ale je tém?? neskute?n? daleko.

Nejh?? se mi zvládají ty dlouhé objemové trati nad 24 km. V?tšinou se b?hem nich za?ne stmívat, ubude b?žc? na cyklostezce na Zbraslav a je z toho regulérní „deka“. Navíc po?así se jakoby zaseklo mezi únorem a b?eznem, a tak kon?ím tréninky promo?ený a prok?ehlý. Návrat k termosce s ?ajem je pravá jarní deprese.

V?d?l jsem, že tahle fáze p?ijde, takže m? to nep?ekvapuje. Stejn? jako každý maraton má své kritické místo n?kde mezi 34. a 38. kilometrem, tak asi moje p?íprava dostala poprvé po?ádn? za uši. Jasn?, že to nevzdám, jen mám n?kdy tendenci polevovat v úsilí. Nicmén? tento pátek mne ?eká po dvou m?sících laktátový test a to teprve bude napínavé ?ekání: Tak jak? Lepší? Horší? Už je mi líp a p?edpov?? po?así je opatrn? optimistická. Takže záv?re?nou fázi si, doufám, užiju ve zdraví a duševní pohod?…

Komentá? Pavla Nováka

Za uplynulých 14 dní došlo k tolika chybám, že v?bec nevím, odkud bych za?al. Ta mén? d?ležitá v?c je, že Honza zkracoval, vynechával, vybrž?oval, zm?nil n?kolik d?ležitých tréninkových jednotek. M?l k tomu d?vod, protože, jak jsem se do?etl z jeho ohlédnutí, bojoval s nachlazením.

Nyní se dozvídám, že Honza bojoval s nachlazením p?ed asi deseti dny. To je v?c, která zaslouží náležitou pozornost a která se musí ?ešit krok za krokem, den po dni. Opakuji stále dokola, když je problém, musíme to ?ešit – hned! Toto jsou situace, které jsou mnohdy d?ležit?jší než všechny tréninkové systémy dohromady, a to jsme tedy tvrd? nezvládli. Ztráty by byly menší, kdybych mohl podle svých zvyklostí psát tréninky maximáln? na týden dop?edu, ale chápu, že to v tomto p?ípad? nelze.

Nejv?tší chybou je, že se Honza snažil i p?i nachlazení absolvovat intenzivní tréninky. Zat?žovat organismus velkou m?rou, když bojuje s nemocí, je obrovské riziko jak z hlediska zdraví, tak z hlediska vývoje sportovní formy. V??ím, že se to v Praze neprojeví (nebo jen minimáln?) a že se nám nakonec poda?í formu dob?e doladit.

Marek Jan?

Trénink podle Hansonplánu pokra?uje. První dubnový týden vyšel výborn?. Podruhé od za?átku ledna jsem stihl všech šest tréninkových dávek. Úterních 6× 1 600 m už nebyl takový boj jako poprvé. I když jsem je odb?hal zase spíše rychleji, zdaleka jsem nebyl druhý a t?etí den tak zdevastovaný jako p?i prvním tréninku tohoto typu. Ivo Domanský mi k tomu napsal, že takto rychle bych to m?l b?hat, kdybych plánoval maraton pod t?i hodiny. Že rozumn?jší je o n?co pomalejší tempo.

Tak jsem další týden trochu zpomalil. I s ohledem na nadcházející p?lmaraton. Každé dva týdny se v ned?li opakuje delší b?h. Na Velikono?ní ned?li p?ipadl v?bec nejdelší trénink za celých 18 týdn?. Délka 26 km není nic moc, ale když to tak Hansonové cht?jí, mají to mít.

Se smíšenými pocity („to je dob?e, že jen 26“ a „to jsem zv?dav, jestli v Praze neodpadnu p?i druhé smy?ce do Libn?“) jsem vyb?hl po lesních cestách kolem Ost?etína. Nakonec z toho byl docela náro?ný kros s p?evýšením podle Garmina kolem 350 m. Pocit „to je dob?e, že jen 26“ to pro tentokrát vyhrál. Regenera?ní b?h druhý den v?bec nebyl logisticky snadný. Pletení pomlázky a rodinný výlet do Kostelce odsunuly trénink na pozdn? ve?erní hodinu. Jinak to ani nešlo, protože pe?ená kachna s ?erveným zelím a špekovými knedlíky v ?estické hospod? byla výborná, a tak trvalo dost dlouho, než jsem byl v b?huschopném sta­vu.

Tak dlouho jsem ?ešil, zda budu v??it plánu a kv?li p?lmaratonu jen vym?ním ?tvrtek za sobotu, až to okolnosti vy?ešily za m?. Celý ?tvrtek je docela hnusn?, prší, a tak pro jistotu neriskuji nachlazení a p?íprava p?echází do teoretické roviny. Prý je p?ed závodem d?ležité hodn? spát. Opravování písemek a uzavírání klasifikace za t?etí ?tvrtletí ale n?jak necht?lo po?kat, a tak jsem ze st?edy na ?tvrtek šel spát o p?l ?tvrté a ze ?tvrtka na pátek ve t?i. To nebylo moc ideální. Ve?er p?ed závodem jen 4 km volného výklusu a dv? sklenky vína s návšt?vou. P?eci jen je to Vina?ský p?lmaraton…

Do Pardubic jsem se opravdu t?šil. Za prvé mám ten závod rád, za druhé výsledky tréninku nazna?ovaly, že bych se nemusel trápit s ?asy p?es hodinu a p?l, za t?etí se z nep?íliš dobré p?edpov?di vyklubalo ideální b?žecké po?así, za ?tvrté jsme byli domluvení s Ivem Domanským, že se kone?n? sejdeme osobn?.

Do závodu jsem šel se dv?ma hlavními cíli. Nenechat se p?edb?hnout o kolo od vít?ze a zab?hnout pokud možno p?esv?d?iv? pod 1:30, tedy nic jako 1:29:57 s jazykem na triku a podobn?. Na p?ekonání osobáku jsem se moc necítil. P?ece jen jsem skoro rok nezávodil. Mám vyzkoušené, že osobáky se mi da?í týden až m?síc po jiném povedeném závod?. Dosavadní maximum na p?lmaraton jsem zab?hl týden po vyda?ené kopcovité patnáctce v Nasavrkách. To mi v sou?asné dob? chybí, tak alespo? doufám, že m? podobným zp?sobem Pardubice nakopnou na maraton.

Závod se mi b?žel velmi p?íjemn?, bez sebemenší krize. Tempo se pohybovalo mezi 4:05–4:15 min/km. Jednotlivé okruhy vycházely ve stabilním, velmi lehce stup?ovaném tempu. Na záv?r mi ješt? zbylo dost sil na finiš, rychlost se dostala hodn? hluboko pod 4:00 min/km. Výsledný ?as 1:28:26 je nakonec m?j druhý nejrychlejší p?lmaraton, o necelou minutu a p?l pomalejší než osobák. Spokojený s výsledkem jsem ?ekal na ned?lní ráno, na zakyselené svaly a bolestivé vstávání ze záchodu (pro? jsou tak nízké, kdo je vymýšlí, ten ur?it? v život? neb?žel maraton). A nic. Jako bych v?bec žádný závod neb?žel. To m? pot?šilo snad ješt? víc než výsledný ?as. I p?es ?asté výpadky musím ?íct, že Hansonplán je vymyšlený docela dob?e. Jak to bude fungovat p?i maratonu, to se ješt? ukáže.

Komentá? Iva Domanského

Do dne D zbývá p?esn? 25 dní a nejv?tší ?ást p?ípravy má Marek za sebou. Že se vyda?il Pardubický p?lmaraton zab?hnutý z plného „hansontréninku“ je dobré, ale ješt? lepší je, že se druhý den cítil v naprosté pohod?. Marek není samoz?ejm? Ivana Sekyrová, aby b?žel p?lmaraton v rámci tréninku 1:16:50 a pak za 14 dní v tom samém tempu ub?hl celou maratonskou tra?, to ur?it? ne, p?esto jsme o kus blíž ke kone?nému výsledku, který m?že být dokonce o dost lepší, než je p?vodní plán.

Fakt, že Hansoni p?edepisují nejdelší trénink „pouze“ 16 mil (asi 26 km), rezonuje p?esn? s mými vlastními zkušenostmi, m?j osobní rekord v délce b?hu v tréninku je totiž 28 km v p?íprav? na Domažlický maraton 1975, který jsem pak dal t?sn? pod 2:50. Opakované kontrolky na 30 a více km nejsou pro kvalitní zab?hnutí maratonu nezbytné, to tvrdím od té doby každému.

Nastávají t?i týdny vylad?ní. Týdny, v nichž se dá ješt? n?co natrénovat, ale také všechno zkazit. Bude te? pot?eba dodržovat striktn? stavbu i skladbu tréninku, abychom mohli v kone?ném hodnocení tento neortodoxní plán odpov?dn? analyzovat.

Jan Hlavi?ka a Marek Jan?, dva kondi?ní b?žci p?ipravující se podle dvou r?zných tréninkových plán? na kv?tnový Volkswagen Maraton Praha. Jejich snažení sledujeme od ledna v našem seriálu.

Tréninky Honzy Hlavi?ky ušil na míru jihlavský maratonec a trenér p?edního ?eského vytrvalce Roberta Krupi?ky Pavel Novák provozující svou maratonskou školu.

Marek Jan? se p?ipravuje podle univerzálního tréninkového plánu brat?í Hanson?. Jeho tréninkovým konzultantem je bývalý vytrvalec a trenér Ivo Domanský.

AKTUALIZOVANÝ TRÉNINKOVÝ PLÁN PAVLA NOVÁKA

TRÉNINKOVÝ DENÍK MARKA JAN?