„Pokud je správný závodník, tak by se neměla nechat odrazovat kvalitou kvalifikačních limitů. Beru jako její klad, že se chtěla letos pokusit o jeho splnění (pozn.red.: Český atletický svaz vyžadoval čas 2:33:30). Jen by maratonské limity neměly být měněny skokově, protože tím působí nyní ‚antimotivačně‘. Jet na šampionát je velkou motivací k dalším větším cílům,“ říká trenérka Pastorové a česká rekordmanka v maratonu časem 2:25:19 z Bostonu 1994.

Mimochodem tímto časem by v neděli skončila jako patnáctá mezi muži a soutěž žen by vyhrála před africkými gazelami…

Pastorová, 36letá běžkyně MK Seitl Ostrava, si nyní od maratonu „odpočine“. V kopcích… Láká ji totiž mistrovství světa vrchařů v Bulharsku. A pochopitelně bude i pilovat rychlost na dráze. Nedělním osobákem však její maratonské ambice nekončí, shoduje se se svou trenérkou.

„Maraton mě stále láká, láká mě další zlepšení. Mám před sebou vzor v mé trenérce. Nefandím si, že bych dosáhla stejných časů jako ona. Když však poslouchám její zážitky z různých soutěží, fascinuje mě to. Cíl v podobě konkrétního maratonského času však nemám. Baví mě trénink, zlepšovat se, musím však také zvážit rodinné povinnosti.“

Tandem dvou P do přípravy na nedělní start zahrnul vysokohorské soustředění i následný krátký odpočinek s rodinou u moře. „Vyrazili jsme před závodem na sedmidenní dovolenou na italské pobřeží, abych si zvykla na teplo. Paradoxně mi ale i přes ten pobyt u moře teplo při závodě vadilo,“ posteskla si Pastorová.

A jak tréninková souhra obou skvělých vytrvalkyň vypadá v praxi? „Vídáme se pravidelně dvakrát až třikrát týdně, zbytek tréninků, které mi píše, odběhám sama,“ popisuje matka tří synů, jež se věnuje běhání natolik, že se musí obejít bez výhod stálého pracovního úvazku. „Byli jsme spolu na soustředění ve Vysokých Tatrách, vídáme se tedy poměrně intenzívně a já to tak i potřebuji, protože jsem se do běžeckého tréninku opřela teprve nedávno, tak nemám zažitou celou řadu tréninkových prvků včetně techniky běhu.“

„Potřebuji vědět, co dělám špatně, právě techniku vnímám jako hodně podstatnou pro zrychlení. Náklon, frekvence, práce rukama, to vše mi kontroluje a upravuje. Dala mi také jednoduchou radu: Uvolni tělo a mysl a makej.“

Sama trenérka radí zaměřit se v přípravě na rychlost, ať už bude cíl Pastorové jakýkoliv. „Musí se zrychlovat, ať už by dala přednost půlmaratonu, běhu do vrchu nebo třeba desítce na dráze. Větší šanci prosadit se by asi prozatím mohla mít v běhu do vrchu – nominovat se a zřejmě mít lepší umístění než na mistrovství Evropy či světa v maratonu, ale i tam by její posun zastavila rychlost a v terénu i technika.“

Pastorové přísluší pátá příčka v žebříčku českých vytrvalkyň a dost možná si po započtení výkonu z Prahy ještě polepší. Odborníci jí rozhodně věří. Skvělý maratonec a trenér Pavel Novák poukazuje na to, že náhlé oteplení a vysoká vlhkost mohly Petru v neděli obrat o dobré dvě minuty. „Petra je navíc velká bojovnice. V Praze vypadala odhodlaně a soustředěně i poté, co již bylo jasné, že limit nedá. Rozhodně se neodvažuji tvrdit, že by pro ni měl být nový osobák stropem!“

Škoda, že jsme v neděli neviděli souboj dvou veteránek. Ivana Sekyrová dokázala loni v boji o Londýnskou olympiádu vyšvihnout excelentní výkon 2:34:21. Letos se ale zaměřuje na kratší distance. Peterková zdůrazňuje, že věk-nevěk by vzájemné duely pomohly oběma závodnicím.

„Po 35. roce je už těžší se zlepšovat. Sportovec musí dát do tréninku více, aby dosáhl stejné výkonnosti jako ten mladší. Ale zlepšovat se dá. A souboje našich nejlepších, a třeba i těch, u kterých je předpoklad, že by se ještě mohly vrátit a mít kvalitní úroveň, by byly nejen zajímavé, ale mohly by výkony posouvat. Umím si představit třeba i souboj Sekyrová – Pastorová v Moskvě. Vždyť by si mohly i pomoct a spolupracovat na zaběhnutí osobních rekordů a posunutí svého maxima.“

A to si ještě představte, kdyby se do hry vrátila jiná výtečná vytrvalkyně. Anna Pichrtová (dnes již Straková) se vrací do závodění po mateřské pauze, dává však přednost „své“ disciplíně – dlouhým horským běhům. Není pochyb, že i s tréninkovým mankem by na silnici zdatně proháněla české mladice!