Poradna - WC pri maratonu
Aleš Skřeček | 14. 11. 2006 | Shlédnuto: 849×
Ahoj Miloši, asi blbý dotaz, ale nikde jsem se nedočetl, jak je to s WC při maratonu. Bohužel, tahle věc mě dost znepokojuje. Již teď, když mám zápas ve fotbale, nebo jdu běhat, tak se mi střeva dají do pohybu, že min. 3x musím jít než vůbec vyběhnu a to min 4 hodiny předem nic nejím ( asi to bude nervozitou, co když mě to chytí na hřišti nebo při běhu, co potom nervozita při maratonu). Navíc, když už se mi to občas stalo, v přírodě jsem si s tím docela poradil, ale co třeba při maratonu v ulicích města? Jsou po trase nějaké „kadibudky“ nebo se musí odskočit někde do příkopu a co diváci podél trati (ti by z toho asi měli srandu), navíc když by to byl Pražský maraton ? Předem děkuji za odpověď
Reklama
Ahoj Aleši, nejdříve rozeberu první část tvého dotazu týkající se toho zda je či není blbý. Rozhodně si nemyslím, že by byl blbý, tenhle problém řešíme při závodě a hlavně maratonu někdy všichni. Ale o tom nyní nechci mluvit spíš mi jde o to slovíčko „blbý“. Když pokládáš dotaz s tímto dodatkem a je jedno kdy, sám už vyjadřuješ určitou nedůvěru sám v sebe a to nemáš určitě zapotřebí. Odnauč se to a bude se ti životem lépe proplouvat. Nyní se vrátím zpět k tomu na co si se hlavně ptal. Naštěstí si jsou organizátoři maratonů většinou tohoto problému vědomi a tak na všech maratónech jsou na trati instalovány přenosná WC. Většinou už je máš označeny i na plánu trasy, aby se běžci nemuseli zbytečně nervovat kam to položí. Jinak ale pokud to na člověka přijde někde mimo, tak jenom kouká po vhodném parku či zákoutí a jedná. Při Spartathlonu, když už jsem při průběhu Athénami musel už asi po třetí odbíhat do strany abych si ulevil, naštěstí jen na malou, tak mě napadlo: „Jak to dělají holky?“ Odpověď přišla v zápětí, když přede mnou běžící žena zapadla za první strom.
Kdo je Miloš Škorpil
- ultramaratonec a kondiční trenér
- absolovoval desítky maratonů
- úspěšně se zúčastnil slavného Spartathlonu
- dvojnásobný mistr ČR v běhu na 24 hodin (1991 a 1999)
- čtvrtý na mistrovství světa v běhu na 24 hodin (1992), šestý v
běhu na 48 hodin (2000)
- je držitelem českého rekordu v dálkovém etapovém běhu
výkonem 1368 km za 16 dní, jako první běžec oběhl Českou
republiku
- jako první doběhl z Prahy do Vídně, za 34 hodin a 10 minut
- zdolal trať Praha-Sněžka
- je několikrát zapsán v české knize rekordů, například
ojedinělým indoor triatlonem za 24 hodin (75 km běh 75 km
veslařský trenažér + 75 km cyklistický trenažér)
- pracuje i jako trenér běžeckých klubů PIM
- autor knihy "7+1 krok k (nejen) manažerské kondici"