Poradna - Běh v terénu vs. po rovině
Martina | 20. 03. 2007 | Shlédnuto: 596×
Dobrý den,
Běhám ve zvlněném terénu, skoro vůbec po rovině. Loni jsem se zúčastnila PIM a byla jsem překvapená, jak mi rovina dala zabrat. Měla jsem dojem, že si není kde odpočinout. Je to tím, že jsem si zvykla, že vyběhnu kopec a pak můžu cestou dolů odpočívat?
A ještě drobnost, která mi nejde do hlavy. V knize „Od joggingu....“ jsem se dočetla, že se běhá přes patu. Běhali takto i etiopští maratonci, kteří běhali bosi?
Děkuju.
Reklama
Ahoj Martino, rovina na PIMu ti možná dalazabrat proto, že zvyklá z běhu do kopce na určitou sílu vkládanou do běhu, jsi tempo mírně přepálila, ato pak dá maraton zabrat každému. Jinak je spíše trénování ve zvlněném terénu pro běžce výhoda, než nevýhoda. Pokud jde o správný běžecký styl. Ono nejde o to běhat vysloveně přes patu. Ten styl vypadá, že dopadáš z vnější strany mírně, ale opravdu mírně na patu, jak nohu v dopředném pohybu překlápíš, tak jí i překlápíš v příčné ose tak, že se pak odrážíš z palcové hrany. Etiopští i jiní bosí maratonci tak běhali a běhají, jinak by si zlámali prsty.
Kdo je Miloš Škorpil
- ultramaratonec a kondiční trenér
- absolovoval desítky maratonů
- úspěšně se zúčastnil slavného Spartathlonu
- dvojnásobný mistr ČR v běhu na 24 hodin (1991 a 1999)
- čtvrtý na mistrovství světa v běhu na 24 hodin (1992), šestý v
běhu na 48 hodin (2000)
- je držitelem českého rekordu v dálkovém etapovém běhu
výkonem 1368 km za 16 dní, jako první běžec oběhl Českou
republiku
- jako první doběhl z Prahy do Vídně, za 34 hodin a 10 minut
- zdolal trať Praha-Sněžka
- je několikrát zapsán v české knize rekordů, například
ojedinělým indoor triatlonem za 24 hodin (75 km běh 75 km
veslařský trenažér + 75 km cyklistický trenažér)
- pracuje i jako trenér běžeckých klubů PIM
- autor knihy "7+1 krok k (nejen) manažerské kondici"