Před pár dny vyšla tvá první kniha Jak na triatlon. Co tě vedlo k tomu jí napsat?

„Veškerý obsah knihy je tvořen články především pro běžce a triatlety, které jsem v různých médiích publikoval v průběhu několika uplynulých let. Své si tam najdou také plavci a cyklisté, kteří by si triatlon rádi vyzkoušeli. Impuls vzešel od Tomáše Dimtera z Mladé Fronty, kde mají zájem o mou sportovní autobiografii a také ucelenou systematickou “kuchařku” pro začínající triatlety. Na obou knihách už také souběžně pracujeme a snad budou během několika málo let na trhu také.“

Z názvu knihy by se dalo usuzovat, že je určena především pro začátečníky, je to tak? Nebo si v ní něco najdou i zkušení a ostřílení borci?

„Určitě tam toho hodně najdou i ostřílení borci. Stačí nalistovat příslušnou kapitolu. Do každé jsem se snažil napumpovat co nejvíce svých zkušeností.“

Na co se v knize můžeme těšit? Mají čtenáři možnost získat knihu i s tvým podpisem?

„Na praktické návody jak začít s triatlonem pro plavce, běžce, cyklistu i ty, kteří dosud nesportovali nebo se věnovali úplně jinému sportu. Spoustu tipů a rad i pro běžce, kteří o triatlonu vůbec neuvažují. Návod na přípravu na krátký, střední i dlouhý triatlon, včetně ukázky konkrétního tréninkového plánu. Speciální kapitoly k depům, duatlonu, aquatlonu, zimnímu i terénnímu triatlonu. Něco o depech, posilování, výživě, regeneraci, návratu k tréninku po nemoci či zranění. Články vznikaly pode poptávky různých médií a tady jich je většina pohromadě. Zájemci o podepsanou knihu už mají prvních 50 ks doma. Další kolečko rozesílání podepsaných knih proběhne na mém Facebooku po doplnění skladu po 6. dubnu. Případně je možné poslat objednávku na petr@vabrousek.cz.“

Máš na svém kontě obrovské množství závodů. Máš přehled, kolik jich celkově bylo?

Přesné statistiky mám jen u těch delších. Bylo jich zatím 343 (176 Ironmanů, 34 tříčtvrtečních (4–120–30), 71 půlželezňáků, 16 cyklistických maratonů, 35 běžeckých maratonů a 11 ultramaratonů. Jinak sportuji bez přestávky od svých deseti let a při dávce zhruba 50 závodů ročně to bude odhadem něco kolem 1 600 závodů. Nedokončil jsem jen dva nebo tři z nich."

Určitě si vzpomínáš na svůj první triatlon, maraton, ultra…

"První závod už si nepamatuji, podle dobových fotek to byl nějaký krátký dětský běh, ke kterému jsem byl donucen rodiči ještě před přerodem lenivýho dítěte ve sportovce.

První veslařský byl někdo kolem 10 let a určitě to bylo zpočátku neslavné.

První velký běžecký v roce 1988 na Machové, kdy tamní desítku startoval osobně Emil Zátopek a dodnes mám doma od něj podepsané startovní číslo. Doběhl jsem poslední. Jediný běžec za mnou zkolaboval kousek před cílem (bylo asi 35 °C). Byl to můj první běh nad 5 km.

První triatlon v srpnu 1989 v Otrokovicich na Štěrkáči. Odplaval jsem to kraulem s prsovym kopem (plavec – samouk), ale veslarsky dynamit v nohách vše dohnal na kole a v běhu.

První maraton na MČR v Otrokovicích v roce 1991, v 18 letech. V malých botách jsem tehdy držel Alenu Peterkovou asi 25 km. Posledních 8 km jsem “doběhl” v bráchových polobotkách. Byl to můj první běh nad 15 km.

První Ironman na jaře 1999 v Austrálii. Skončil jsem sedmý a hned se kvalifikoval v PROFI kategorii na MS na Havaji.

První horské ultra ze Zbyňkem Cyprou na B7 v roce 2012. Někdo přeznačil trať a my se z čela závodu museli vracet 3,5 km zpět na druhý vrchol. Ztratili jsme stovky pozic a asi 35 minut. V cíli jsme byli druzí o devět minut.

První 100km ultra na Antarktidě na podzim 2013. Vyhrál jsem ho v traťovém rekordu.

První vícedenní ultra byl Marathon Des Sables 2016. Věřil jsem si na top 10, ale stupňující dehydratace byla silnější a skončil jsem 21."

Jaký závod je tvá srdcovka?

„Téměř každý. Srdcovkou ho dělají hlavně pořadatelé, soupeři a trať. Pokud bych měl vybrat jeden, tak Ironman v Kapském městě v roce 2000. Tam jsem také vyhrál svůj první závod na Ironman distancích.“

Dokáže tě s tvými zkušenostmi ještě něco překvapit?

„Určitě ano. Vždy, když jsem v minulosti tvrdil opak, hned v dalším závodě se objevila nová nepříjemná komplikace. Na Ironmanu v Utahu jsem kdysi měl besedu pro místní Ironmany den před závodem. Tam jsem pravil, že výhoda tolika závodních zářezů je to, že už mě nemůže nic překvapit. O pár hodin později jsem si schoval baterku od el. řazení, aby ji v depu někdo neukradl. Druhý den jsem ji zapoměl zacvaknout a zjistil to až po kilometrovém sjezdu z depa… Detailní popis toho, co následovalo, by přesáhl rozsah tohoto rozhovoru, ale ve zkratce mě to stálo asi 15 minut a místo možného útoku na vítězství jsem byl ve finále šťastný za 8. místo.“

Jakou máš životně-sportovní filozofii?

„Sport je ideální součástí našich životů. Ale vždy by to měla být především zábava. Uživejte si pohyb a spalujte při něm stres z práce a ze života. Nevytvářejte si rozhodně další na kole nebo při běhu…“