Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Ach ta psychika aneb jak zvládat předstartovní stavy

Ach ta psychika aneb jak zvládat předstartovní stavy
foto: Zdenek Krchák

František Holý | 23.09.2010 | přečteno: 8861×

Téma, které je všem profesionálním, ale i hobby sportovcům až moc dobře známé. Hlava i mysl totiž chodí všude s námi a mimo jiné způsobují ty nepříjemné neurotické stavy, kdy sportovec před utkáním, závody, startem ani neví, co dělá, a okolí jen žasne.

Obava, úzkost, strach, ztráta koordinace, zakopáváte, padáte, pak se nemůžete hnout, svaly se v hadry promění a v hlavě chaos, který se střídá s apatií. Navíc se vám chce permanentně zvracet, v puse jak v tavící peci, malá potřeba se s velkou předhání. K tomu studený pot, třes, tepovka na maximu, a to zatím jen tiše sedíte na „vrcholu civilizace“ ve tmě malého záchodku. Ano, to je klasická předstartovní horečka s typickými průvodními jevy.

Pochopit a rozlousknout stav mysli některých sportovců před závody je tvrdým oříškem i pro zkušené psychology a psychiatry. Pokud budu vycházet z obecné definice normality osobnosti, je většina sportovců podivná až „nenormální“, slušně řečeno jiná, než ostatní, „normální“, zdravá populace lidstva. Rozdílem nebývají jen markantní somatické, fyziologické a funkční změny a odlišnosti, ale psychologické i sociologické vnímání, reakce a postoje.

Takovým zásadním rozdílem je vztah a cílená pozitivní motivace ke sportu – týráme tělo, protože nám potom díky endorfinům bude fajn. Za tu dřinu chceme odměnu – vyhrávat, protože pak nám bude dvakrát fajn, umocněno ještě o fenomén úspěšnosti, jedinečnosti, výjimečnosti. To umí udělat z člověka, sportovce euforie z vítězství vlivem zmiňovaných endorfinů a dalších bioopiátů, jako jsou enkefaliny či serotonin.

Sport a tréninky probíhají v rovině uvědomělé a řízené mozkové činnosti a tělo se podřizuje. Fyzická i fyziologická adaptace na zátěž postupuje dle harmonogramu tréninků. Výkonnost sportovce se zvyšuje a upevňuje se také jeho psychika. Roste sebedůvěra i ambice. Ale pak přijdou závody, kdy očekáváme velké fyzické vypětí a obava o výsledek vytváří úzkost, strach a stres, a to už probíhá podle zcela odlišného scénáře, v režii ne zcela koordinované vědomím, s typickou nadprodukcí hormonů adrenalinu a noradrenalinu!

To už určitě znáte. Na jednu stranu je to pozitivní reakce pro vyburcování těla k nadprůměrným výkonům, ale na druhé straně vědomě nezvládnutý stres nás zablokuje a připraví i o průměrný výkon, nebo přivodí „porážku“ již v šatně! Kolik favoritů už tak dopadlo…

Existují sportovci, kteří jsou schopni navodit takové neuropatologické stavy s příznaky i projevy onemocnění, kdy ani specialisté neodhalí, zda jde o skutečně funkční patologickou příčinu, nebo subjektivní psychózu.

Pokud se sportovec umí fyzicky připravit na výkon, stejně tak by měl umět potlačit i nežádoucí psychosomatické reakce. Pokud je sportovec takto labilní, musí být i v tréninku tato oblast trénována formou modelové přípravy na závody, časových fází chování, rozborů a analýzy psychiky.

Nemáte-li výše uvedené možnosti a patříte přitom mezi ty, kteří zápolí před startem se svou psychikou, tady je pár návodů na zvládání předstartovních sta­vů.

  1. Termíny závodů a startů by měly být známy v předstihu. Měly by být zařazeny do ročního tréninkového plánu sportovce s tím, že pokud nebude připraven, zdráv a fit, tak musí být v plánu náhradní řešení a termíny následujících závodů.
  2. Plány i struktura tréninků musí být před závody upraveny a „vyladěny“. Snížením objemu a intenzity zátěže musí dostat sportovec „chuť a hlad“ na konfrontaci výkonu i na ty obávané závody.
  3. Poslední tréninky před závody by měly být koncipovány na relaxaci celého pohybového aparátu a zaměřeny na strategii a taktiku, časové a mezičasové kalkulace, možnosti… Pozor, přání nebývá moudrý rádce. Přeceňování, ale i podceňování mohou mít také psychické následky! Prioritu musí mít aktuální stav výkonnosti – dnes stačí postup, místo v první desítce, rekord počká.
  4. Jezte a pijte to, co obvykle, na co jste zvyklí, lépe je více, ale jen neexperimentujte s jídelníčky ani nápoji.
  5. Důležitý je spánek, pokud nejde usnout, tak nebrat žádné prášky, ale doporučuji trochu piva, které má prokazatelně relaxační, sedativní a hypnotické účinky. Doporučováno je všemi lékaři, tedy kromě psychiatrů na protialkoholních odděleních.
  6. Nebývá od věci připravit si veškeré potřebné i nepotřebné věci den před závody. Máte, nebo si vytvořte, určitý rituál, který se vám osvědčil, a postupujte obdobně. Kniha, film nebo procházka přírodou jsou nejlepší „hypnotika“.
  7. Koncentrace mysli na závody je žádoucí, ale pozor, musí to být vědomě pod kontrolou! Bez zvýšené hladiny adrenalinu a „nabuzení“ se těžko vyhrává.
  8. Před samotným startem se soustřeďte jen a jen na výkon, řádné rozběhání a rozcvičení vás zklidní. Buďte stále v pohybu a v teple, tím kompenzujete hladinu adrenalinu, svlékejte se až těsně před startem. Soupeře nevyhledávejte, uvidíte je na startu a možná i v cíli!? To stačí.
  9. A nezapomeňte, že i když vám bude zle, přímo na zvracení, a i ta malá dušička vás opustila na prvním WC, tak jdete soupeřům ukázat, co umíte, a tu svojí „kůži“ nedávejte lacino!

Anketa

Závodíte? Jak zvládáte předstartovní stres?

Celkem hlasovalo 167 uživatelů.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

fholy 23.09.2010 00:10:42

Téma, které je všem profesionálním ale i hobby sportovcům až moc dobře známé. Hlava i mysl totiž chodí všude s námi a mimo jiné způsobují ty nepříjemné neurotické stavy, kdy sportovec před utkáním, závody, startem ani neví, co dělá a okolí jen žasne.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.