Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ROZHOVOR: Moc se mluví o běžeckých pomůckách, ne o pohybu samotném

ROZHOVOR: Moc se mluví o běžeckých pomůckách, ne o pohybu samotném
foto: archiv behej.com

Radek Narovec | 29.05.2011 | přečteno: 7999×

Nové číslo časopisu Běhej se skoro celé točí kolem obyčejného běhání v přírodě. Zbyla nám spousta materiálů navíc, které by ale neměly zapadnout. Jedním z nich je rozhovor s autorem nového webu o přirozeném běhání. Letos 32letý filmový režisér Jan Dufek z Prahy má na běhání vyhraněný pohled a nebojí se jej obhájit.

Na květnovém maratonském expu bylo jasně patrné, kolik lidí dnes prodává běžecké věci, aniž by sami běhali, nebo je aspoň vyzkoušeli. Je přirozený běh (nebo jakkoliv jej nazveme) reakcí na přehnanost vstupu komerce do běhu?

Určitě ne. To čemu se dnes říká v některých kruzích „přirozený běh“, je přece jen základ, fundament jakéhokoli běhu. Je to jako motor a auto. Není oddělitelný od nějakého „jiného“ typu běhu. Na druhou stranu je pravda, že ve světle obrovské a invazivní komercionalizace se o tomhle základu čím dál tím víc mluví. Je to asi přirozené, že ve chvíli, kdy se čím dál víc rozevírají nůžky mezi světem prodeje „pomůcek“ a pohybem samotným, objevují se tendence jednotlivé póly oddělovat a pojmenovávat. Ale v základu je to stále jedno a to samé.

Když se vráím k analogii s autem, vypadá to, jako bychom se v posledních letech moc zabývali tím, jak dobře nám v autě hrají repráky a jakou vůni vybrat do autoosvěžovače a najednou nám začíná docházet, že hlavní je motor a kola – bez kterých nikam nedojedeme – a obracíme svou pozornost k nim.

Je přirozený běh doménou měst?

Asi v určitém smyslu ano. Ale spíš to souvisí s viditelností extrémů. Těžko se budu „vracet k přírodě“, pokud žiji na vesnici – to lze pouze z pohledu města. Podobně je nějaká „umělost“ současného běžeckého světa víc vidět v aglomeracích, kde jsme obklopeni reklamou na „pomůcky“ a tlakem na výkon, a proto je možné se vůči tomuto trendu vyhraňovat.

Považuješ přirozený běh za vyšší fázi běžecké „kariéry“ nebo jen jednu z jeho větví? Zrovna ty nemáš dlouhou běžeckou minulost, že?

Tady asi narážíme na problém slova kariéra. Je tisíc přístupů k běhu a tísíc možných cest kudy se ubírat. Někdo klade na první místo výkony, někdo se snaží udržet tělo v pohybu, někdo hubne a někdo běhá zkrátka proto, že ho to baví, že mu to přináší specifický druh uspokojení.

Pokud bychom se pokusili definovat esenci „přirozeného“ přístupu k běhu jako: „prostě se proběhnout, nezávisle na čase, objemu kilometrů, výkonu; pocítit spojení s tělem a pohybem, který je pro něj přirozený; užít si volnosti a svobody, kterou běh nabízí“, pak pro někoho to může být jádrem běžeckého života, pro někoho jiného odpočinkem mezi závoděním a pro někoho, kdo je zaměřen výhradně na zvyšování výkonu, to může být něco zcela nezajímavého a neefektivního.

Ale mám pocit – založený na rozhovorech s běžci a čtení běžeckých zápisků všude možně, že není možné dlouhodobě běhat a nenarazit na základ, esenci běhu, tedy to, o čem dnes mluvíme jako o „přirozeném běhu“. Dokonce mám pocit, že čím déle člověk běhá, tím víc se stává běžcem „z podstaty“, a je u toho vlastně jedno, jestli k tomu navíc závodí, prodává boty nebo trénuje na osobní rekord na maratonu.

Když pozoruji generaci starších běžců, kterým je přes šedesát let, je krásně vidět jedna věc: mají stejný základ, jádro, běžeckou přirozenost, ale vyrostli v jiném prostředí, v jiných podmínkách, a tak běhají v jiném oblečení, používají jiné vybavení, jinou terminologii. A i když asi stále řeší „za kolik něco zaběhnou“, motivace už je někde jinde. A právě tahle motivace – ta která je společná nám všem, co běháme, ať už ji vidíme, nebo ne – je vlastně to čemu se dnes říká „přirozené běhání“.

Pokud to řeknu ještě jinak: není „přirozených“ a „nepřirozených“ běžců: jsou jen lidé, kteří si více nebo méně uvědomují podstatu běhu, jeho esenci a to, jak je v nás všech přirozeně vrostlý. Takže by se vlastně dalo odpovědět: „přirozený běh“ není vyšším stupněm běžecké kariéry, ale jeho základem.

Proč běhá přirozený běžec? Má nějaký hlubší cíl? Kdyby komercializace a uspěchanost společnosti ustala, přestane i on běhat?

Čím déle mluvím s různými běžci, tím matnější mi připadá důvod, proč běhají. Ten „hlubší cíl“ je totiž asi přítomný jen za běhu a i když jsem se sám mnohokrát snažil (a snažím a budu snažit) ho popsat a předat, zůstávají z něj jen cucky. Ale odpověď na tuhle otázku (a vlastně i ty další) souvisí s tím, že není přirozených a nepřirozených běž­ců.

Kdyby ustala uspěchanost a komerční tlak, byli bychom všichni „přirození běžci“, čímž bychom vlastně zmizeli, protože by nebylo vůči čemu se vyhranit!

Komentáře (Celkem 68)

Nalezené položky: 69 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další Poslední
avatar

Celkem 300 km
Minulý měsíc 0 km
maraton: 3:45:00

Zdeněkz76 muž 31.05.2011 16:23:11

>> jmaselnik, 31. 05. 2011 15:40:35

Nerad bych tu roznášel drby a taky jsem se tě nechtěl nijak dotknout. Je to zkušenost staršího data, kdy tady přistálo spousta nových značek a ač se ti to může zdát jako nesmysl, tak jsou lidi značkama posedlý. Taky si myslím, že mezi echt cyklistama se to fakt tolik neřeší. Prostě někdo jezdí a někdo nakupuje…

Motto: Když mi vydrží forma, zúčastním se amaterského maratonu v Sao Paulu! (Emil Nádeníček)
avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 31.05.2011 17:37:35

>> jmaselnik, 31. 05. 2011 15:40:35

Mezi cyklisty, co po léta letoucí závodí, se technika řeší spíš na úrovni „profesní“ – co je dobré, co drží, co se vyplatí koupit, co ne, a kde také levně nakoupit. Setkal jsem se na závodech i s tím, že „kdo nejezdí karbony, nemá tu co dělat“. A zažil jsem i okamžiky, kdy „závodník“ po vjezdu do cíle přede všemi rozšlapal svého Wiliera na Duře, že prý na takové herce, co nejezdí, jel naposledy. Tupé klapnutí dveří u jeho Porsche Cayenne dosvědčilo, že to asi myslel vážně :-) Pravdou zůstává, že i cena techniky (což neznamená nutně vyšší kvalitu) ukazuje na sociální postavení majitele, a to je v Čechách odedávna problém. Závist a pohrdání druhými je strašná věc. Největší lahůdkou jsou ale silničáři jezdící v top amatérské formě na kole do 15 tisíc i níž, kteří v kopcích a vůbec v závodech míjejí borce s technikou, kterou by jim mohli závidět i profíci, rychlostí TGV ;-) Běh je v tomhle osvobozující – stačí trenýrky, triko a chuť.

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Celkem 3392 km
Minulý měsíc 0 km

jmaselnik muž 31.05.2011 21:30:38

>> Zdeněkz76, 31. 05. 2011 16:23:11

ale to není o cyklistech, je to o lidech jako takových. Procento snobů i blbů je přibližně stejné v každé dostatečně velké skupině lidí, tedy i cyklistů i běžců. Jenom holt kola jsou trochu dražší.

Mou snahou o objektivní vidění jsou stejně jako snobští cyklisté srandovní i snobští běžci v mizuno wave creation řešící problémy v běhu při tempu 7:00.

Vždycky je to v konkrétních lidech, nikdy v konkrétní disciplíně, ta sebou jenom nese občas srandovní priority.

Já jsem třeba jako kluk na kole za pár kaček nechápal tlusťochy na super strojích, kterým jsem dával. Dneska jsem tlustej, mám fakt prima kolo a závidím mladým na „plečkách“ nohy, srdce a plíce, když dávají oni mně :-). Je to jenom o optice, nic víc.

A ještě faktická: jak tady tuším Martino psala o přírodních cyklistech a despektu k „lesklým“ oblečkům. Je to jenom o funkčnosti. V dobrých šortkách s kvalitní vložkou se sedí úplně jinak, uplý dres ze super materiálu jednak větrá, druhak nepustí mouchu ani včelu pod triko, třeťak je většinou barevný a tím pádem dobře viditelný pro řidiče. Kdo trochu jezdí, hledá cesty k pohodlí a ty přes plandavé kraťasy a trika z bavlny zkrátka nevedou.

avatar

Slaný

Celkem 3535 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:30:08 (2010)
maraton: 3:37:21 (2010)

EdCable muž 03.06.2011 18:38:51

>> datlos, 29. 05. 2011 21:16:09

„Nebo možná by pro začátek stačily bioboty.“

Myslis neco takoveho?: http://www.urban-shop.cz/…onopi/d-720/

Motto: "Sometimes, I guess there just aren't enough rocks."
avatar

Brno

10 km: 0:36:12 (1999)
maraton: 3:06:00 (2000)

martin76 muž 03.06.2011 18:49:17

>> jmaselnik, 31. 05. 2011 21:30:38

presne tak, navic esteticky dojem z „cyklisty“ s nohavicemi v ponozkach a v hokejove prilbe je nic moc i pro nejvetsi ignoranty…:)

Motto: i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergillia v originále
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 03.06.2011 18:56:50

>> jmaselnik, 31. 05. 2011 21:30:38

Lesklouni jsou naprosto jasní. Nikdo normální by se neoblíkl do černého, když je 30 stupňů bez mráčku. U nás na Vysočině tihlé týpkoví tráví rodinné dovolené: Jejich manželky vždycky někde vzadu zoufale tlačí kolo …

Motto: No toto!
avatar

Čelákovice

Celkem 22125,06 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:50 (2011)
půlmaraton: 1:32:39 (2011)
maraton: 3:23:50 (2011)

Láďa S. muž 03.06.2011 19:07:49

>> pam65, 03. 06. 2011 18:56:50

já jim říkám papoušci

Motto: Teprve se zabíhám...
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 03.06.2011 19:18:44

>> Láďa S., 03. 06. 2011 19:07:49

No, pestrost, pokud je myšlena jako viditelnost, je chvályhodná.

Jo, a ještě jeden jev: supr kolo a hadry, ale pedály bez jakýchkoli klipsen.

Motto: No toto!
avatar

Praha 4

Celkem 3885 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:28 (2016)
půlmaraton: 1:32:45 (2014)
maraton: 3:17:37 (2016)

datlos muž 03.06.2011 19:25:06

>> EdCable, 03. 06. 2011 18:38:51

Týjo, tak bioboty existujou. A nevypadaj špatně.

Motto: Don´t panic!
Nalezené položky: 69 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.