Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Vápník 1. - Proč má rád kyselé prostředí?

Vápník 1. - Proč má rád kyselé prostředí?
foto: archiv

Martina Vystrčilová | 19.06.2011 | přečteno: 17694×

Všichni známe historky o únavových zlomeninách, osteoporóze a odvápnění kostí. Může za to vápník? A proč? Je možné, že bychom ho měli nedostatek? Nejprve si přečtěte základní zákonitosti o chování vápníku v těle. Ve druhém díle příští týden nabídneme praktické rady, jak na křeče a další běžecké potíže.

Udávané optimální množství vápníku pro tělo je asi 1 gram na den pro průměrného člověka. Toto množství se zvyšuje v případech zvýšené potřeby – růst, kojení, zvýšená svalová činnost – i srdeční, větší psychické vypětí nebo po menopauze. V podstatě všude tam, kde je potřeba fungování nervů, svalů, hormonů a kostí. Vápník je obsažen i v potu a výrazným pocením, tedy při běhu, se navíc částečně vyplavuje.

Když se podíváme na obsah vápníku v potravinách, snadno pochopíme, proč výživoví poradci a pediatři upozorňují na fakt, že většina české populace trpí vápníkovou podvýživou. „Navíc existuje spousta důvodů, proč se vápník, třeba že ho do těla dostaneme, nevstřebá,“ vysvětlují.

Vápník se začíná zpracovávat už v žaludku, díky kyselině chlorovodíkové. Není-li jí dostatek, je vhodné žaludku pomoci jinou, mírnější kyselinou, například citrónem. Do krve se vápník vstřebává z tenkého střeva, přičemž tam má rád taky kyselé prostředí. V krvi se už ale chová zásaditě a naopak kompenzuje nárazové okyselení.

Pijme mléko, jezme sýry?

Nejlepší způsob zakyselení ve střevě se vytváří trávením laktózy, neboli mléčného cukru, který je obsažen právě v mléčných výrobcích. Takže nemáte-li alergii na mléko, vyberte si nejlépe některé z tvrdých sýrů, obsah minerálu je u nich nejvyšší, kolem 700–900 mg/100 g. Naopak v mléce, nízkotučných jogurtech a tvarohu je pouze kolem 10 –150 mg. ¨

Odtučněné mléčné výrobky bych nedoporučovala ani z toho důvodu, že vápník mimo mírné zakyselení potřebuje pro své vstřebávání také přiměřené množství tuku. Přesněji řečeno – mastné kyseliny, které rozkladem tuků vznikají.

Charakter mléka a mléčných výrobků je ve své podstatě studený a vlhký, jinak řečeno – přebytek mléka tvoří hleny a zchlazuje organismus – což někteří aktéři nočního hýření po ránu využívají pro pocit zchlazení žáhy a zavlhčení. Pokud se ale nepije po litrech, tak to s vápníkem mnoho společného nemá.

Když nechcete konzumovat mléko nebo pokud máte rýmu a nepotřebujete další zahlenění, sáhněte například po rybách – nejlépe po těch, které se jí i s kostrou – tedy sardinky a šproty. Tady jsou výjimečně doporučovány i konzervy. Nemalou výhodou rybiček je i fakt, že do těla dostanete i další minerály v dobře vyváženém poměru – vápník s fosforem, vitamín D a mastné kyseliny.

Dejte ale pozor na datum výroby. Úspěšný lidový léčitel páter František Ferda, který zemřel v devadesátých letech, sardinky také doporučoval, ale ke všem konzervám říkal: „Starší než rok nekonzumujte, jsou zchemizované!“ – tím myslel, že přirozený rozklad živin díky konzervaci změní charakter biologického využití a v těle nám pak jsou ony rybičky prakticky k ničemu.

Kyselé na jiný způsob

Není potřeba laktózy, střevo nastimulujeme kyselostí i pomocí zeleniny. Čerstvé saláty, ovocné a zeleninové šťávy jsou v létě ideální náhradou. Dokonce se některá zelenina může pochlubit slušným obsahem vápníku. Samozřejmě, vegetariáni musí sníst zeleniny hodně, aby dohnali třeba jen 10 dkg ementálu. Špenát, brokolice a růžičková kapusta vedou tabulky s obsahem maximálně 100–200 mg/100 g.

Tady je třeba se zmínit o jednom vědeckém paradoxu. Většina výzkumů, lékařů a výživářů tvrdí: „Pozor na oxaláty, znemožňují trávení vápníku, proto je třeba jíst zeleninu a sýry odděleně.“ Ale co je to ten oxalát?

Někdy jej můžeme najít pod pojmem kyselina šťavelová, nebo její sůl – šťavelan vápenatý. Už název napovídá, že obsahuje vápník. Ona šťavelová kyselina, která je obsažena v zelenině a ovoci, si totiž při trávení přitáhne vápník k sobě a nepustí jej do oběhu. Proto jíst šťavelany s vápníkem se nedoporučuje.

A teď hádanka – kde najdeme oxalátů nejvíce? Třeba právě ve špenátu, v rebarboře (zde nejvíce), rybízu, angreštu, rajčatech a mnoha a mnoha dalších. Je tedy vůbec možné, aby vegetariáni vstřebali vápník?

Jenomže do boje nastupují jiné výzkumy. Například doktor Walker, který tvrdí, že kyselina šťavelová omezuje vstřebávání vápníku až po tepelné úpravě! V čerstvých potravinách a salátech, podle něj, ničemu nebrání. Naopak doporučuje konzumaci takovéto zeleniny jako vápník podporující.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

mvystrcil 30.01.2013 10:37:53

Všichni známe historky o únavových zlomeninách, osteoporóze a odvápnění kostí. Může za to vápník? A proč? Je možné, že bychom ho měli nedostatek? Nejprve si přečtěte základní zákonitosti o chování vápníku v těle. Ve druhém díle příští týden nabídneme praktické rady, jak na křeče a další běžecké potíže.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.