22. Marathon des Sables (2) – Příprava

Místo mého pobytu a zam?stnání, m?sto Al Ain, oáza obklopená kolem dokola samou pouští, je ideálním místem pro p?ípravu na pouštní maraton.

Za?ali jsme od kratších vzdáleností. Prvé b?hy pouští byly 7 km s lehou?kým batohem (do 3 kg) s pitím. Bylo t?eba si zvyknout na odlišný zp?sob b?hu v písku, do n?hož se bo?í nohy. Zvládnout techniku b?hu do prudkého kopce duny i dol?. Bylo t?eba si zvyknout na námahu vykonávanou p?i teplotách 40–50 °C. Délky b?h? jsme postupn? prodlužovali až na 40 km. Od okamžiku, kdy jsem b?hala 30 km, jsem za?ala pomalu zvyšovat zát?ž v batohu až na 13 kg.

Vždycky, když jsem si myslela, že už vím o poušti hodn?, se ale n?co stalo a já za?ínala od za?átku. Písek v botách, píse?né bou?e, silný vítr, puchý?e, pokrývající celé plosky nohou, špatná orientace v poušti p?i 40km b?hu … vše jsem musela p?ekonávat systémem pokus – omyl. To, že jsem p?išla o pár neht? už b?hem tréninku, ale musím zmínit. Nebo? to byl další m?j d?vod op?t sednout k PC a hledat rady. Tak jsem narazila i na stránky behej.com.

Co p?itom ?lov?k prožívá

N?kdy bolest. Nezbývá, než jít p?es bolest. První puchý?e ?lov?k vnímá tak, že si ?íká, a? už praskne. B?žela jsem jednou v nových botách Oasics a po 23 km jsem m?la úpln? odrovnané nohy, puchý?e do krve po cele plosce v?etn? paty na obou nohách. Zbývalo mi dalších 7 km, tak to byl boj. Pak už to ?lov?k prost? p?íšt? p?ijme.

Hovory sama se sebou. Co ?lov?ka napadne, když se potí p?i tréninku v krajin? s velbloudy okolo a s dunami, které m?ní barvy i tvar p?i každém tréninku a p?i každé zm?n? postavení slunce. D?ti, které mávaly z farem, p?átelští lidé, kte?í zastavovali a zvali nás na ?aj a my jen mávali a b?želi dál s úsm?vem v duši.

Vzpomínám, jak jsem na jednom 30km tréninku p?edb?hla o dost své p?átele, a místní farmá?, který si myslel, že je to závod, na m? volal: „jsi nejlepší“ a arabské „mabruk!“ (výborn?, gratuluji). Na téhle štrece jsem uvid?la farmu, která byla opušt?ná (prost? na m? volala!), a dnes ji vlastním, byla mi darována a od jiného zdejšího kamaráda jsem k ní dostala velblouda.

Pouš?, duny a velbloudi

Pouš? rozhodn? není mrtvá krajina. Nev??ili byste, kolik rostlinných a živo?išných druh? zde uvidíte. Jednou je to omamn? vonící pouštní rmen (podobný našemu he?mánku), jindy m?žete pozorovat p?i námluvách agamy (ješt?rky), zástupce drobných živo?ich?.

Ob?as potkáte karavanu s velbloudy. Já se jich nebojím a oni to vycítí. Jeden z nich se se mnou sp?átelil. Rád si pokládal hlavu na mou, bylo to moc dojemné, takovéto pozdravení velbloud? není ?asté, je to d?v?ra a to bylo moc hezké.

P?íprava se chýlí ke konci

Sedm m?síc? rychle ub?hlo. S p?ípravou jsme mohli být spokojeni. Na r?zné obtíže, které pouš? p?ináší, jsme si zvykli, a? už je to písek v botách, puchý?e nebo horko.

A tu nastala situace, která m?la všechno zm?nit. Všechno naše úsilí zhatit…

Pokra?ování za týden

P?edchozí díl

(1) (2) (3)

Oficiální stránky Marathon des Sables
Video o Marathon des Sables z roku 2006