V čem je obtížnost závodu, o němž vrchaři říkají, že společně s Horským během na Lysou horu patří k tomu nejtěžšímu, co se u nás v horách běhá?

Přijíždí sem vždy velmi silná a početná konkurence běžců. Běží se krásnou přírodou. Postupně se vystřídají všechny povrchy. Asfalt, luční cesta, lesní šotolinové cesty a v závěru náročný horský chodník s množstvím kamenů a podmáčenými úseky. Z vrcholu jsou přitom nádherné rozhledy a při pohledu do údolí má člověk skvělý pocit, že něco dokázal. To je odměna za to, že se vyšplháte až na vrchol, v tom je závod atraktivní i pro běžce nižší výkonnosti, kteří nemyslí na vítězství. Je nutné se z vrcholu pěšky vrátit ke svým věcem a dále sejít do místa, kde na závodníky čeká autobus. Při špatném počasí to může být pro závodníky velmi náročné.

Znáte dobře místo konání závodu. Zkuste je přiblížit těm, kteří na Králickém Sněžníku ještě nebyli.

Králický Sněžník je nejvyšší vrchol Pardubického kraje. Je to národní přírodní rezervace. Vrchol leží v nadmořské výšce 1 424 metrů ve stejnojmenném pohoří, a jde o dvanáctý nejvyšší vrchol českých hor. Z české strany je tento vrchol velmi těžko přístupný. Pro motorová vozidla není přístupný vůbec. Z toho vyplývá, jak velmi náročné je tento závod na Králickém Sněžníku zorganizovat.

Poradíte nováčkům závodu, jak jej běžet? Jak si rozvrhnout síly?

Závod nelze rozběhnout na nějaké naplánované tempo. Střídají se povrchy, mění se členitost trati. Je nutné se řídit pocity. V úvodu závodu je nutné běžet s rezervou. Závodník stále musí myslet na závěrečné pětikilometrové tvrdé stoupání, kde rychle mohou dojít síly. Poslední kilometry jsou extrémní nejen stoupáním, ale také kamenitým podkladem. Rychlost běhu zde klesá z původních například 4 minut na kilometr na 6–7 minut na kilometr a uplatní se především síla v nohou. Nutná je i dobrá vytrvalost závodníka, zátěž trvá více než hodinu a navíc se neustále stupňuje. To vše znamená dobře se připravit, nejít tento závod bez vhodného tréninku. Pokud si běžec netroufá na celou trať, není žádná ostuda absolvovat kratší variantu. Absolvuje obtížnější polovinu závodu, dostane se také na vrchol Králického Sněžníku a bude z toho mít určitě dobrý pocit.

Závod se koná koncem srpna. Mohl by být takový běh do vrchu dobrou přípravou pro podzimní rovinaté závody?

Jako jednorázový závod určitě. Je to dobrá prověrka vytrvalosti a odolnosti závodníka. Běhy do vrchu jsou ale specifickou disciplínou, rychlost závodníka při běhu do vrchu je mnohem nižší, než při rovinatém závodě na silnici. Z hlediska tempové rychlosti, kterou je nutné natrénovat pro rychlý a rovinatý závod nelze ale očekávat velký přínos.

Máte již zajištěn start některých předních vrchařů?

Na závod takovéto úrovně je zvykem, že přijede špička českých běžců a běžkyň do vrchu. Již několik let se závodu účastní i hodně běžců z Polska.

Jak se snažíte motivovat kondiční běžce?

Snažíme se na závod přilákat jak běžce špičkové úrovně, pro něž jsou vypsány zajímavé finanční ceny, tak i běžce hobíky, které lákáme na skvělou tombolu, dobré občerstvení a špičkový kulturní program. A samozřejmě všichni, i rodinní příslušníci, kteří si netroufnou běžet až na vrchol Kralického Sněžníku, jsou zváni do krásné přírody.

Je třeba pro uskutečnění nějakých výjimečných povolení?

Na tento specifický závod vedený v Národní přírodní rezervaci musí být vystaveno několik povolení. S žádostmi začínáme již v lednu. Potřebujeme povolení Ministerstva životního prostředí, bez tohoto povolení by závod nemohl vůbec proběhnout. Také se musíme obrátit na Lesy ČR, odbor životního prostředí Králíky, odbor životního prostředí Pardubického kraje a CHKO Jeseníky.

Jak velký je pořadatelský tým v období příprav a kolik lidí se podílí na organizaci v den konání závodu?

V období příprav, které začínají skončením předešlého ročníku, závod postupně připravuje tým o 12 lidech. Při samotném závodě pak pracuje 50 lidí.

Provedli jste pro letošní 12. ročník nějaké změny oproti minulým létům?

V letošním roce jsou dvě významné změny. Přidali jsme finanční ceny do absolutního pořadí, a to u mužů do 15. místa a u žen do 10. místa. Druhou změnou je, že kategorie mužů E nad 70 let se na žádost samotných běžců vrátila na hlavní trať 13 km. A jako každý rok opět obměňujeme kulturní program.

V roce 2008 byl závod mistrovstvím světa v běhu do vrchu veteránů. Troufli byste si i na MS mužů a žen? V čem jsou podle vás přednosti organizačního tý­mu?

Myslím, že veteránské mistrovství světa v běhu do vrchu v roce 2008 bylo v dosavadní historii MS jednoznačně nejhezčím mistrovstvím světa. O MS mužů a žen jsme vážně uvažovali pro rok 2013 spolu s Maratonstavem, který pořádá MS veteránů v roce 2013. Jednání ztroskotalo na pro nás neakceptovatelných finančních požadavcích ze strany WMRA (Světové asociace běhů do vrchu) a nezájmu Českého atletického svazu. A v čem jsou přednosti organizačního týmu? Jednoznačně v ochotě jak dobrovolných pracovníků, tak zaměstnanců firmy ale i běžců Českotřebovského běžeckého klubu připravit krásný závod.

Děkujeme ing. Aleši Stránskému a Martině Menšíkové z pořadatelského týmu Iscarexu, jejichž názory, tipy a rady se objevily v některých odpovědích.

WEB ZÁVODU

ON-LINE PŘIHLÁŠKA K ZÁVODU

ÚDAJE O ZÁVODĚ V TERMÍNOVCE NA BEHY.CZ