Příběhy běžeckých značek 4: Adidas - Od bačkor k medailovým tretrám
Pohádka začíná v malém městečku Herzogenaurach poblíž Norimberku, kde se v roce 1900 narodil Adolf Dassler. Jako malý kluk často sportuje a velmi rád má zejména atletické disciplíny. Ve čtrnácti letech se dává do učení pekařem na přání otce, který nechce, aby synek pokračoval v jeho ševcovském řemesle. Dává mu prý radu, že prodej obuvi je neperspektivní, zatímco chleba budou lidi potřebovat pořád.
Syn si ale tuto radu příliš k srdci nebere a po návratu z první světové války si v matčině prádelně zakládá dílničku na výrobu obuvi. Zkonstruuje si stroj poháněný vlastní silou, který využívá k zaoblení rohů na podrážce. Počátky však tak úplně snadné nebyly. Kvůli nedostatku financí musí začít vyrábět nejdřív bačkory, po kterých je větší poptávka než po sportovních botách. K těm se ale, jak sami tušíte, později přece jen dostává. Pořád sleduje sportovní dění a přemýšlí, jaké boty by mohly zlepšit výkony sportovců. Doma své myšlenky uvádí do praxe.
V roce 1924 se k němu připojuje o čtyři roky starší bratr Rudolf, velmi dobrý obchodník. Rodinný podnik s názvem „Dassler Brothers Shoe Factory“začíná vzkvétat, především díky produkci kopaček a sprinterských bot. Už v roce 1926 jim prádelna přestává stačit a spolu s 12 zaměstnanci se stěhují do míst, kde firma sídlí dodnes. A pohádka pokračuje.
Owens versus Hitler
Na Olympijských hrách v roce 1928 v Amsterdamu, kde Adolf „Adi“ Dassler předvádí vlastní vynalezené boty, získává oblibu u mnoha sportovců. A boty jdou na dračku. Zakrátko však začíná světem obcházet hrozba druhé světové války. Na jejím začátku se na Olympijských hrách v roce 1936 v Berlíně objevuje běžecká hvězda první velikosti američan James Cleveland Owens, známý jako „Jesse“ a v Dasslerových botách bere neuvěřitelné čtyři zlaté medaile. Jeho tretry váží něco kolem 200 gramů.
Bratři se rozcházejí
Pár let po válce přichází pro firmu zlomový bod. Bratři se neshodují a každý jde svou cestou. Adolf zakládá Adidas (podle své přezdívky Adi a začátku příjmení) a Rudolf rozjíždí firmu Puma. Dodnes mají obě firmy sídlo naproti sobě přes malou říčku v rodné obci Herzogenaurach. V srpnu 1949 je společnost „Adolf Dassler adidas Sport shoes“ oficiálně zaregistrována a do znaku dostává tři známé pruhy.
Zátopkovi a němečtí fotbalisté „pozlacují“ značku
Na další olympiádě v Helsinkách přicházejí velké dny manželů Zátopkových. Emil se ve třech fenomenálních běžeckých představeních raduje třikrát a Dana získává zlato v hodu oštěpem. Oba v barvách adidasu. Dva roky na to triumfuje „západo“německý fotbalový mančaft, legendární wunderteam, na mistrovství světa ve Švýcarsku a dresy s logem adidasu dál šíří nevídanou slávu značky.
Ani po smrti zakladatele obliba značky neklesá
Adi nepolevuje v inovacích a tržby rostou úctyhodným tempem. Každá pohádka ale má i místa smutnější. Adi se v roce 1978 ubírá na onen svět a otěže vzkvétající firmy bere do rukou manželka se synem. Odkaz zakladatele sbírá další vavříny. V roce 2000 se ve světovém bazénu objevuje australský žralok jménem Ian Thorpe a v plavkách se třemi pruhy nedává nikomu šanci.
Ale zpátky k běhu. Adidas dnes chrlí nespočet novinek v běžecké obuvi na každou sezónu. Některé jsou povedené velmi, jiné méně. Třeba závodky Adidas Adizero Tempo patří ke špičce. Kdo z vás viděl záběry z pražského PIM maratonu, mohl si všimnout, že většina „černých gazel“ obouvá právě tyto boty. Z běžeckých ikon současnosti se v Čechách prohánějí v barvách adidasu třeba Dan Orálek, Robert Krupička nebo Ivana Sekyrová. Také je potřeba nezapomínat na úzké propojení tisícihlavých akcí PIMu s adidasem.
A pro nás, běžce s trochu pomalejšími maratonskými časy, lze připomenout alespoň heslo firmy: „Nothing is impossible.“
A začít třeba pořádně trénovat…
Komentáře (Celkem 0)
jrendl 07.02.2012 09:46:56
Pohádka začíná v malém městečku Herzogenaurach poblíž Norimberku,
kde se v roce 1900 narodil Adolf Dassler. Jako malý kluk často sportuje a
velmi rád má zejména atletické disciplíny. Ve čtrnácti letech se dává
do učení pekařem na přání otce, který nechce, aby synek pokračoval
v jeho ševcovském řemesle. Dává mu prý radu, že prodej obuvi je
neperspektivní, zatímco chleba budou lidi potřebovat pořád.
Odkaz
na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.