„Běhám venku inverze neinverze. Jasně, upravím intenzitu a jakmile cítím dýchací obtíže, končím a jdu domů,“ říká jedna z kolegyň. „Běh na páse v posilovně přímo nesnáším,“ přidává se druhý z kolegů. S ledovým klidem všichni přiznáváme, že jsme na běhu závislí a odmítáme jakékoliv náhražky či dokonce pauzy.

Co je horší – pocuchat si trochu plíce a průdušky, anebo absťák z týdenního nicnedělání? Naprosto všichni v tom máme jasno a jak patrno z reakcí čtenářů pod našimi staršími články o škodlivosti běhu v mrazech a inverzi, nejsme v tom sami.

Jasně, řešením jsou běžky na horách, ale… „Rozhodím si běžecký styl.“ Anebo „To mi zabere celý den, na běhu se mi líbí především časová nenáročnost,“ najdou se hned protiargumenty…

Dnešní dny jsou příležitostí k volbě. Dát přednost tzv. fyzickému zdraví a chránit si dýchací systém, anebo si alespoň symbolickým výběhem setřást myšlenkový chaos v hlavě, provětrat ji a nabrat novou chuť do života.

Necháme tedy na vás, vážení čtenáři a spolupostižení, jak naložíte se současnými klimatickými podmínkami. Případně co namísto naší redakce poradíte těm méně ostříleným, kteří si dali z kraje roku běžecké závazky a nyní tápou, kterak jim dostát.

Já osobně jsem si byl dnes zaběhat. Odměnou mi byl průběh bílým královstvím – sněhem a mrazem vyzdobenou alejí vzrostlých stromů. Přebilo to zataženou oblohu i smrádek při průběhu vsí, kde ještě sem tam někdo zatopí uhlím či jinými k přírodě neohleduplnými palivy.