Letos jede do Chamonix asi nejpočetnější česká výprava, včetně celé řady skvělých českých borců. Co by byl fantastický úspěch, jak tvůj vlastní, tak celé výpravy?

“Můj dlouholetý sen je běžet UTMB pod 24 hodin, ale budu úplně upřímný, letos bych chtěl běžet ještě o kousek rychleji. Celkově si myslím, že dost kluků od nás má letos na to překonat dosavadní český rekord a zanechat výraznou českou stopu ve výsledkové listině. Snad se nám to všem podaří a zaběhneme super výsledek.”

Čeká vás 170 km a skoro 10 km nastoupaných. Pro tebe to bude již pátý start, přičemž třikrát jsi dokončil. Máš nějakou osobní hranici pro odstoupení ze závodu?

“Tak určitě by to bylo asi nějaké vážnější zranění. Jinak jsem spíše ten typ, co nerad vzdává a třeba vloni jsem to “doběhl” i po prozvracené noci a nechutenství k jídlu po celý zbytek závodu.”

Jak se lišil tvůj letošní trénink oproti jiným letům? Co speciálního jsi dělal? Prozradíš i objemy, které jsi měl?

“Největší změnou bylo asi zařazení hypoxické přípravy, a taky jsem celou přípravu absolvoval pod vedením trenérky (pozn.red.: Adély Haitlové). V tréninku běhám i něco málo na silnici (pozn.red.: letos si Tomáš vylepšil osobák na desítku na 33:49) a taky kvalitu na dráze. Co se týká objemů, v hlavní fázi přípravy v posledních týdnech to bylo průměrně něco mezi 150 a 180 kilometry týdně. Každopádně celá příprava šla zatím podle plánu. Musím to zaklepat, ale cítím se opravdu skvěle.”

V době vzniku tohoto rozhovoru jsi byl již na cestě do místa konání, i kvůli aklimatizaci. Vraťme se ale ještě k tréninku – jak jsi simuloval noční pasáže? Nebo ti stačí na tyto závody denní trénink?

“Noční trénink jsem letos vynechal a to hlavně kvůli tomu, že jsem spal v hypoxickém stanu a taky chodím normálně do práce, takže jsem si nechtěl nějak rozhodit režim.”

Poběží se ve výškách kolem 2 500 m. Jak moc se s tím dá vůbec pracovat v porovnání s borci, kteří v těchto výškách žijí?

“Já jsem zrovna ten typ, co na to celkem trpí a vždy mě výška dost potrápila. Právě proto jsem letos zařadil systematickou hypoxickou přípravu, takže bych měl být na výšku skvěle připraven.”

Poraď hobby běžcům: má i pro ně smysl řešit aklimatizaci, nebo stačí dobrá obecná kondice?

“Ono asi záleží na tom, jak moc se chce člověk na trase pak trápit. Samozřejmě pro nějaké dokončení bude stačit i ta obecná kondice, ale musí se počítat s tím, že to nebude vůbec zadarmo.”

Které úseky trasy považuješ za klíčové z hlediska tempa a úspory sil?

“Za mě bude klíčové vybíhat z italského Courmayeru relativně fresh, což se mi vlastně ještě nikdy nepovedlo. A pak bych chtěl mít dobré nohy na dlouhý seběh z nejvyššího bodu trasy Grand Col Ferret.”

Jak si trasu rozděluješ na mentální úseky (města, sedla, občerstvovačky), aby se závod „zlomil“ na zvládnutelné čás­ti?

“Jdu většinou od občerstvovačky k občerstvovačce, od supportu k supportu, a když je třeba nějaká krize, tak si to rozdělím i na kratší úseky. Určitě dám hodně na pocit a momentální rozpoložení. Každopádně bych nechtěl přepálit, kopce jít spíše kontrolovaně a pak běhat svižněji běhavější pasáže a seběhy.”

Jaký model bot zvolíš – maximální tlumení, univerzální trail, nebo technický model? Přezouváš během závodu podle počasí a stavu terénu?

“Boty budu asi přezouvat. Začínat chci v Salomon S/LAB Genesis, ve kterých jsem si maximálně jistý. Akorát na mě mají spíše střední tlumení, takže jak už budu mít rozbitější nohy, tak chci přezout nové Hoka Mafate 5, které jsou extrémně pohodlné.”

Co oblečení? Jak jej přizpůsobuješ extrémním horku v údolí a chladu ve výšce?

“Určitě musí jít člověk v horku trošku opatrněji, každopádně oblečení mám víceméně po celý závod stejné. Jedině když je fakt zima, tak si dám na ruce rukávky a třeba přehodím bundu.”

A hodinky?

“Od začátku svého běhání jsem věrný značce Suunto a letos poběžím s modelem Suunto Vertical. Kromě základních funkcí používám mapu s navigací a výškový profil, který mi přesně ukazuje, co mě čeká za úsek, kolik zbývá do jeho konce atd. Při běhu hodně dávám na pocit, ale taky průběžně sleduju tepovku, která mi hodně napoví, jak na tom jsem a jestli neběžím náhodou na zbytečně vysokých hodnotách.”

Sleduješ při závodě soupeře, nebo jedeš čistě svůj plán bez ohledu na jejich tempo?

“Určitě si budu chtít jít čistě svůj závod, ale všichni víme, jak to je. (úsměv)”

Máš pevný plán občerstvení? Jak kombinuješ pevné a tekuté kalorie v pozdní fázi – a kdy je čas přejít jen na tekutou stravu?Jak řešíš hydrataci s ohledem na příjem jídla, aby žaludek zvládal obojí? Kolik gelů padne během 170 km?

“Jsem moc rád za spolupráci se značkou Iontmax, od které mi skvěle sedí jak Hydrogely, tak Hydrodrink. Do toho sem tam pošlu nějakou tyčinku a na supportu budu mít připravený vývar s rýži a nějaký kousek pečiva. Pevně věřím, že mě letos žaludek podrží. No a těch gelů padne asi dost.”