Zaber, makej, to dáš! Jak často si to v tréninku či při závodě říkáme… Příběh 47leté Silvie Dědkové z Prahy – Bájenky a matky tří dětí – však ukazuje, že toto životní krédo může mít i odvrácenou tvář. Během dvou let prodělala boreliózu, zánět šlach, operaci nádoru na mozku a při jednom výběhu pak i epileptický záchvat. A rázem bylo po sebejistotě.
Odkaz na článek

Určitě je pohyb v těchto případech doporučován, držím palce a přeji hodně sil a aspoň dostatečně i toho zdraví.

K části: " abych měla radost, že se zrychluju. Asi to není správně, ale říkám si, že je hlavní, že mi to dělá radost." – samozřejmě, nezbytné je sportovat tak, aby to člověka vnitřně naplňovalo. Jen je třeba počítat, že se člověk nebude zlepšovat věčně, pak je třeba hledat nové důvody, proč sportovat a případně najít i jiné způsoby, jak se realizovat, pokud člověk je stále ještě soutěživý. Pokud se to podaří, je to super, hlavně aby sportování přinášelo téměř vždy více radosti než stresu!

>> Petr Kaňovský, 29. 01. 2018 16:47:52

Ono je to trochu zavádějící, přece jen jsou v rozhovoru informace trochu zkrácené. Mně je jasné, že nebudu zrychlovat do nekonečna, kdysi jsem četla (a domnívám se, že zde) větu „od určitého věku je zlepšení i to, že se člověk nezhoršuje“. Spíše jsem chtěla vyjádřit, že jsem takový ten tabulkovo-analytický typ, že ráda sleduju čísla a přesto běhám pro radost. Ráda do toho dávám všechno, aby mě to uspokojilo. A jako neumím běhat závody „na pohodu“, ale vím, že se vždy zničím, neumím třeba tempové nebo intervalové tréninky jít na tepovku, vždy to sklouzne do snahy o co nejvyšší tempo. Na druhou stranu stejně jako zrychlení mi udělá radost to, že dlouhý nedělní běh zvládnu i s kopečky v průměrné tepovce 140, zatímco před dvěma lety to bylo při stejné rychlosti a stejném terénu přes 150. Ráda sleduju čísla a ráda vidím zlepšení a vzhledem k tomu, že vlastně kvůli nemocem stále začínám (ještě před těmito lapáliemi jsem prodělala operaci srdce) věřím, že se ještě nějakou dobu zlepšovat budu. A děkuju za přání a přeji též ať Vám to běhá. Když jsem před čtyřmi lety začínala, byl tento server můj první zdroj informací a Vás jsem četla často.

>> SisiD, 30. 01. 2018 09:48:51 Na druhou stranu stejně jako zrychlení mi udělá radost to, že dlouhý nedělní běh zvládnu i s kopečky v průměrné tepovce 140, zatímco před dvěma lety to bylo při stejné rychlosti a stejném terénu přes 150. Ráda sleduju čísla a ráda vidím zlepšení

Pro sledování zlepšování i při volných bězích lze využít třeba i delta deník , cílem je, aby hodnoty delta byly záporné (tep byl nižší než je očekávání), pokud to člověka baví.

>> SisiD, 30. 01. 2018 09:48:51 Vás jsem četla často

Díky. Tehdy jsem ještě byl v té fázi „zlepšování“, teď jsem ve fázi „hravého běhání“, vlastně se těším z každého běhu, běhám velmi spontánně a cítím se při tom mnohem šťastěji, než třeba v tom nejlepším roce 2014, kdy jsem se z běhu, výkonů a následných reakcí až příliš stresoval. Pak tu byly roky 2015– 2016, též borrelioza a do toho velký stres vyvolaný kombinací více vlivů. Jakmile jsem ale zjistil, že mohu i přesto být v životě i při běhání šťasný a že vůbec nezáleží, co si kdo o tom myslí a píše, tak se spousta věcí změnila k lepšímu. Ale tady to bylo i o nalezení jiných typů tratí, kde se nepřenáší negativní zkušenosti se stresem z minulosti, ty byly tak silné, že se dost možná k tomu už nikdy nevrátím. Pokud ale toto respektuji, tak je vše v pořádku.

Ještě jednou přeji vše dobré a věřím, že si tu brzy přečteme i o pokračování Vašeho příběhu, či že si i společně zaběháme, však i můžete poslat mail na petr@kanovsky.cz

Co používáte k posílení těla?