Marek Causidis: Jedu do Chamonix podat nejlepší verzi sebe sama!

Za necelé dva týdny to přijde! Závod, na který se hrozně těším, ale taky vím, jak bude těžký. UTMB. 170 kiláků, deset nastoupaných. Strašákem je pro mne právě nadmořská výška. Minulý rok na UltraPirineu jsem poznal, jaký mi dělá problém. Nemůžu vysloveně říct, že mi prohrála skvěle rozběhnutý závod, ale určitě měla obrovský vliv na konečný výsledek.

V Česku na takovou nadmořskou výšku nenatrénuješ, to je těžké. Rozhodl jsem se to teda řešit tím, že jsem si z Hypeoxy Ostrava pronajal hypoxický stan. V noci, v nadmořské výšce okolo 2000 m.n.m. bude určitě zima a bude důležité se obléct, naopak potom přes den bude asi teplo. Těžko říct, jsou to věci, které nemůžu ovlivnit, tudíž se na to nijak zvlášť nepřipravuju.

Můj běžecký trénink se oproti předchozím rokům nijak zvlášť nelišil, přece jen už běhám docela dlouho a moje vytrvalost je obrovská. Myslím si, že mám naběháno o pár kilometrů víc, než v předchozích letech, ale přesně to nevím.

Jak vypadá a vypadal můj trénink? Dělám všechno, každý týden od všeho něco, rychlost, sílu, volné běhy… A hlavně teda dávám dost na pocit, na který v dnešní moderní době dost lidí zapomnělo a vůbec s tím neumí pracovat. Každé pondělí mám volný den, který je z hlediska regenerace určitě hodně důležitý.

Nejen na UTMB bývají klíčové seběhy. Na jakékoliv distanci je to především o technice. Já to v tréninku někdy pustím a nechám nohy běžet, ale žádný speciální trénink nepraktikuju. V letošním roce jsem začal cvičit a posilovat celé tělo, což jsem nikdy předtím nedělal.

Na dráhu chodím trénovat minimálně, ale tempo na silnici mě baví. V noci neběhám, teda s výjimkou závodů. Určitě mi stačí denní trénink. Já chodím běhat po práci, a když se na podzim změní čas a začíná období temna, tak je to pro mě nejhorší období v roce. Ale že bych se šel v létě dobrovolně trápit s čelovkou, tak to už v mém případě nehrozí…

Bude to můj první start na nejdelším UTMB. Mám obrovskou výhodu, že jsem si to před osmi týdny celé proběhl. Každá část závodu má něco. Určitě je důležité to nepřepálit, a pak také si dobře rozvrhnout síly, podle mě nejtěžších bude posledních 45 km. Šetřit na ně síly? No, úplně nevím, jak moc se dá uspořit síla na 100mílovém závodě, tuhle distanci navíc poběžím podruhé v životě!

Za jakých okolností bych závod nedoběhl? Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel, už nějakou dobu to v hlavě mám nastavené tak, že to zvládnu. Nikdy jsem na krize úplně netrpěl a jedu si to užít! Kdybych ale měl mít nějaké zdravotní potíže, nebo by mi to třeba neběželo, tak určitě do Chamonix nepoběžím pro finisher medaili. Úplně přesně nevím, jak to mají nastaveno ostatní kluci z české výpravy a co mají za cíle. Určitě budou chtít posunout nejlepší český čas, já asi mířím ještě trochu výše, ale ten závod je tak dlouhý, že se může stát cokoliv.

Každopádně jedu do Chamonix podat nejlepší verzi sebe samotného, nikdy jsem žádnému jinému závodu neobětoval tolik! Vím, že mám natrénováno. Těším se a věřím si na dobrý výsledek. A kdyby to náhodou nevyšlo, tak sice budu zklamaný, ale to je život, pro mě je nejdůležitější, že jsme doma všichni zdraví, cítím podporu mé skvělé rodiny a to je pro mě důležitější než jakýkoliv závod na světě.

Jak závod rozběhnout? Za těch 14 let co běhám, se už dobře znám, vím, jaké tempo je pro mě únosné a kdy už je to za hranou. Takže poběžím tak nějak na jistotu, ale určitě od startu to budu chtít rozběhnout ostře. Mám vytipováno pár běžců, před kterými od startu určitě běžet nechci. Ale na druhou stranu mám i vlastní časový harmonogram, kterého se budu chtít držet. Prvních pár hodin budu určitě řešit tepovku a pak už čistě půjdu na pocit. Už několik let používám hodinky Suunto, poběžím s modelem Race, gpx soubor s trasou si určitě nahraju, ale žádné další speciální funkce mě nezajímají, maximálně tepovka a profil závodu.

Poběžím v Salomon SLab Genesis a na posledních 50 km se přezuju do tlumivějších Ultra Glide. Občerstvení? Pevný plán nemám, ale gel si na UTMB nedám ani jeden! Od startu až do cíle poběžím jen na tekutou stravu od Infinit Europe. Budu mít připravenou i tuhou stravu, kterou si podle potřeby během závodu určitě někde dám. Když už jsi unavený a nedokážeš nic jíst, je za mě nejjednodušší přijímat sacharidy ve vodě, protože napít se dokážeš vždycky. Já to mám takhle odzkoušeno už dlouhé roky.

Tak nám všem držte palce, ať je z toho parádní výsledek pro celé české ultra!