Jenže to by nemohl být závod, aby se na startu neobjevilo také pár domácích eliťáků. Tradičním účastníkem, klidně i vícenásobným tu bývá třeba pražský kouč Jan Pernica. Pod hlavičkou vítězných adidas Runners Prague Speed Squad 1 (celkový čas 1:04:25) se postaral o nejrychlejší výkon prvního dne za 15:33. Jeho svěřenec Slovák Peter Ďurec jej dokonce následující den předčil časem 14:59! To už je hodně rychlá pětka. Jednu z vítězných štafet ozdobila také přední vytrvalkyně a stýplařka Barbora Jíšová, jinak též lékařka z FN Motol.

Trasa závodu vede po hlavních cestách královské obory s kvalitním asfaltem, kde příjemný stín poskytují vzrostlé stromy. Podmínky pro běh tak byly v posledních tropických dnech vcelku přijatelné a organizátoři naštěstí přidali ještě osvěžení přímo na trati.

Úvodní seběh kolem planetária pořádně roztočí nohy, první kilometr je tu raz dva, tak teď nasazené tempo udržet. Žádné nekonečné roviny se tu nekonají, spíše je potřeba dát pozor v ostrých zatáčkách. Nejzazší část trasy vede podél slepého ramene Malá říčka a podbíhá pod vlakovou tratí. Zpátky se běžci vracejí kolem psí louky a areálu restaurace Šlechtovka, která se snad již brzy dočká důstojné rekonstrukce. Poslední kopeček zpátky na Výstaviště prověří zbytky sil a na závěrečné rovince už je potřeba nasadit drtivý finiš.

Předávací koridory jsou přehledně označené písmeny a běžci jsou do nich vpouštěni postupně, aby nebyly přeplněné. A když se někdo náhodou nemůže najít, dobrovolníci pomáhají vyvolávat startovní čísla závodníka, který se zrovna hledá pro předávku.

Tím, že letošní akce byla rozdělena do tří dnů, mělo všechno pohodový charakter, nikde nevznikaly fronty, všechno bylo po ruce na jednom místě. Také pozávodní party na travnatých plochách, ke které hrál DJ, byla komornější, takže se tu všichni sešli na jednom místě, každý s každým se potkal. Milým bonusem byla pikniková sada s občerstvením a dekou, na které se dalo posedět.

Výrazným rozměrem třídenní štafetové oslavy běhu byla i podpora vězňů a jejich začlenění do běžného života. V rámci projektu Yellow Ribbon Run se tak na start postavily i desítky lidí vykonávající tresty a zahrála i vězeňská kapela Wsedě s podtitulem Basa tvrdí muziku. Na bicí ji při tom doprovodil komik Petr Čtvrtníček.

Hlavním motivem letošního ročníku štafet bylo odvážné gesto Emila Zátopka, který nechtěl odjet v roce 1952 na olympiádu v Helsinkách bez svého přítele, režimem zatraceného atleta Stanislava Jungwirtha. Povedená účastnická trička tak nesou nápis Svoboda, to je oč tu běží, a vpředu na nich Emil protíná cílovou pásku. A možná jen náhodou šlo také o svobodu i před pár dny, na velkém shromáždění na nedaleké letenské pláni… Tohle téma prostě spojuje.