Zimní běžecká příprava Ironmana (7.)

Pondělní plavecký trénink obsahoval především techniku okořeněnou krátkými úseky, především pětadvacítky na konci byly dost maso, doporučuji vyzkoušet . Odpoledne se nedalo odolat teplému počasí a tak jsem na půldruhé hodiny vyrazil provětrat svého cannondala. Večer regenerace v podobě masáže. 

Ta se přes noc rozležela, výsledkem čehož byla úterní neschopnost cokoliv, kromě čtení Karnazesova Ultramaratonce. Ve středu to nebylo o moc lepší, ale lehkou desítku jsem odklusat zvládl. 

Běžecké tréninky ve čtvrtek a v pátek už byly v pohodě. Plánovanou stovku nám v sobotu překazil déšť. Jeli jsme ve čtveřici a po té, co se rozpršelo se tempo začalo zvyšovat až bylo v závěru hodně přes 30km/hod. 

Vrcholem týdne byla třicítka v pětičlenné skupině v okolí Zátopkovy Houšťky, kterou okořenila účast Petra Vabrouška, který – jak prohlásil – nyní především odpočívá a tloustne. Nebylo to na něm ale příliš znát, běh byl svižný a při konverzaci pěkně ubíhal. 

Celý týden proběhl následovně:

Nastává správný čas pro zahájení cyklistické přípravy. Je teplo, takže se o víkendu dají najet nějaké ty kilometry venku. Rozhodně není třeba nikam spěchat, pro zimu na kole platí festina lente, pospíchej pomalu. A já dodávám – soustřeď se na frekvenci šlapání. Hlavním cílem zimní cyklistické přípravy je totiž neztratit schopnost točit nohama a osedět si zadek tak, aby po příjezdu na soustředění v teple bylo možné plynule navázat a bez problému najíždět základní objem.

Na silničním kole doporučuji vybírat spíše rovinatý profil, ve výjezdu do kopce totiž hrozí, že se zpotíte a v následném sjezdu je nebezpečí prostydnutí, po kterém byste mohli mít tréninkový výpadek. Další dobrou alternativou pro zimní najíždění je horské kolo. Trénink na něm bych směřoval do lesa, kde se i v chladnějším počasí lépe zahřejete. V lese nefouká, nerovný terén jezdce pěkně protřepe a zima nemá šanci. Pokud je navíc sníh tak se přidá i adrenalin a o zábavu je postaráno. 

V případě, že jste choulostivější a také chcete-li trénovat i ve všední den, tedy většinou za tmy, máte dvě možnosti, spinning nebo trenažér. Trenažér jsem svého času slušně proháněl, hlavně na koleji během vysokoškolského studia. Některé měsíce se mi podařilo na něm natočit i přes tisíc kilometrů. Postupem času ale přišlo poznání, že se nejedná o tak kvalitní kilometry jako ty venkovní. Proto jsem zakoupil zimáka, kvalitní zimní cyklistické oblečení a již nějakých pár let radši věnuji čas venkovní jízdě a na trenažér sedá ve sklepě stále větší vrstva prachu. 

Začátkem letošního roku jsem poprvé vyzkoušel spinning. Zima byla poměrně chladná a oproti předchozím zimním přípravám se mi nedařilo tak jako dříve dostat na cyklotrénink ven. Točit kilometry na válcích se mi nechtělo a nabídka zkusit spinning mě zlákala. Po letech se můj veskrze stereotypní tréninkový plán podařilo ozvláštnit nějakou novinkou, v tomto případě v podobě skupinové jízdy na spineru. Nic extra jsem si od toho nesliboval, ale výsledkem bylo příjemné překvapení v podobě uspokojující jarní výkonnosti. 

První zařazení spinningového tréninku bylo v lednu a v půlce března na soustředění v Španělsku nebyl problém od prvního dne najíždět objemové kilometry. Znatelný byl i nárůst síly v kopcích. Na závěr bych chtěl říci, že je třeba si uvědomit fakt, že cyklistika je při ironmanu hlavní disciplinou, která rozhoduje o úspěchu a nebo neúspěchu v závodě. Jedině pokud přijedete do druhého depa v dobré kondici, můžete uvažovat o tom, že odběhnete celou běžeckou část tak, jak jste si předsevzali. 

Jak by měl asi vypadat následující týden:

Michal Jalovecký
30 let, absolvoval přes 100 triatlonů a deset Ironmanů
cíl na jaro: maraton pod tři hodiny (letos Stromovka: 3:00:41)