Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ZÁPISKY NESPORTOVCE: Pomalu a ještě pomaleji

Tomáš Rokos | 02.02.2007 | přečteno: 7733×

Vaše komentáře k minulým zápiskům jasně naznačují, že moc dobře víte, co je třeba. Prostě a jednoduše běhat pomalu. Co se ale pod takovým pojmem ukrývá? To již tak prosté a jednoduché není. Pouček je několik, řešení méně. A to, jak jsem v poučkách hledal řešení já, vám poodhalím dnes. 

Poučka číslo 1:  Běhejte tak, abyste mohli v klidu komunikovat

Tak to vážně nevím, kdo tohle vymyslel pro začínající běžce. To je dobrá poučka do sportovního klubu, ale dokážete si představit, že poběžím sám a ještě budu komunikovat? No, ale zatracovat to nebudu. Nebudu komunikovat během běhu, ale po té minutě až přejdu do chůze jako vytáhnu telefon. Bude to vypadat, že bych klidně dál běžel, ale mám zrovna hovor a tak ho musím vyřídit. 

Nemusím asi moc rozebírat, že to prostě nešlo, nevypravil jsem ze sebe jediné kloudné slovo. Řekl bych, že jsem vypadal spíš jako člověk, který si volá záchranku. Budiž, učiním pokus číslo dvě, zase vynechám jeden minutový běh a zkusím telefon po devíti minutách rychlé chůze. Naprosto šokován zjišťuji, že to už je samo o sobě na hraně. Když takto vypadám po chůzi, jak mám asi běhat? To nevypadá jako cesta k běhu.

Poučka číslo 2:  Běhejte tempem, které je Vám příjemné

Co znamená příjemné pro člověka, který se snaží uběhnout jednu minutu každých pět minut? Přijemný je zřejmě pocit, který z běhu musí nastat. Ladnost pohybu, kochání se okolím, pročištění hlavy apod. Nevypadá takhle relaxace? Relaxace a běh? To vážně nevím, jak skloubit dohromady. Tohle taky nevypadá jako cesta k běhu.

Poučka číslo 3:  Pokecejte s někým, kdo má zkušenosti

Mám štěstí, protože se mnou v práci dělá kolega, který taky začal běhat a už má po pár letech za sebou maratón. Sice v tragédím tempu, ale má. Několikrát jsme se bavili o mých pokusech znásilnit tělo k běhu a on pořád tvrdil, že se přepínám, přeháním to apod. Vyprávěl, že když on začínal, tak musel taky hodně pomalu, jen co noha nohu mine. Prostě indiánský běh, kde ta fáze běhu je jogging. Stejně to nešlo. Nakonec mi poradil, ať si pořídím nějaký úplně obyčejný sporttester a běhám na 80% TFmax.

Poučka číslo 4:  Běhejte maximálně na 80% TFmax

Konečně něco technického a měřitelného. Sporttesterů se prodává hodně a když člověk chce pouze měření tepové frekvence, jsou i dost levné typy. Jenže i ta sebemenší investice může být zbytečná. Jak už tak člověk o sobě pořád prohlašuje, že začíná běhat, tak se mu občas poštěstí nějaká ta náhoda. Mě se poštěstilo, že jeden známý zakoupil vyšší model pro sebe a manželka byla po operaci s tím, že pak bude muset začít dělat nějaký sport.

A tak jsem získal zdarma na zapůjčení sporttester. Celý nažhavený, jsem už po šesté vyrazil se svým rozvrhem 4 min chůze – 1 min běh, jak to asi dopadne. Přišlo asi to největší zklamání, které mne zatím při běhání potkalo. Při svých třiceti jsem si stanovil maximálku na 190. Během chůze jsem se pohyboval na 72–75 TFmax, jakmile jsem se ale jen trošku začal odrážet, že jako poběžím, letělo to okamžitě nad 80. V podstatě to vypadalo, že seberychlejší chůze se do 80 vešla, ale sebepomalejší běh už ne.

Co vlastně to celé znamená?

Ty všechny poučky mají pouze jedno řešení, které pro mne bylo lehce bolestné, ale musel jsem si jej připustit. Pyramida vytrvalosti musí mít hodně široké základy, na kterých se dá stavět. Není to lehké zjištění, že budování vytrvalosti v běhu začíná chůzí. Bohužel naprostá netrénovanost, auto a životospráva zřejmě způsobily, že tělo nemělo naprosto žádné základy. Následující čtyři týdny jsem jen chodil a chodil.

Byla to stále stejná trasa, za stále stejnou dobu. Musel jsem překonat několik krizí, jestli to má cenu a tak. Mělo to cenu a velkou, začal jsem stavět a budovat něco, na co jsem hrdý a v podstatě jsem byl i tehdy. Tepovka každý týden trošku klesla, sice jen o jeden až dva tepy, ale zlepšení bylo zřejmé.

Měli jste stejné nebo podobné problémy? Neexistuje obecný recept na vybudování si vytrvaleckých základů. Jasně se ukázalo, že i plán, který vypadá hodně jednoduše, může překračovat možnosti.

Tomáš Rokos