Dubaj - boj s pekelným vedrem

Koncem prosince jsem se p?ihlásil p?es internet, zaplatil startovné 50 dolar? a za?al se t?šit na pátek šestého ledna. Osobák mám za 3:17, ale sv?j poslední maraton loni v listopadu jsem v New Yorku protrp?l za 4:11, tak jsem doufal, že si zde napravím reputaci. Nab?háno jsem m?l celkem slušn?, listopad i prosinec skoro 300km m?sí?n?, dal jsem i dv? tréninkové p?tat?icítky konstantním tempem 4:50, takže psychicky i fyzicky jsem p?ipraven byl. Jen jsem m?l trochu obavy z místního tepla, p?ece jenom doma v poslední dob? b?hám spíš pod nulou. Po?adatelé slibovali na startu v 7 hodin ráno teplotu okolo 15 stup??, ale p?edpov?? podle internetu ?íkala o n?co víc. A o ?ty?i hodiny pozd?ji ješt? o dost víc, až 26 stup??.

Leden: odložený maraton
Do Dubaje jsem p?ilet?l noci ze st?edy na ?tvrtek a ve ?tvrtek odpoledne jsem se šel zaregistrovat. Stánek maratonu jsem v kongresovém centru našel bez problém?, jen u n?j skoro nikdo nebyl, ?ekal jsem v?tší davy. Na stánku ale byla pov?šená cedulka s nápisem: „Due to death of HH Sheik Mohammed bin Rashid Al Maktoum the Dubai Marathón is cancelled“. A hotovo. Tento pán byl velmi významnou a uznávanou osobností v Emirátech, veškeré zásluhy za rozvoj Dubaje a Emirát? v?bec jsou p?ipisovány práv? jemu. Byl tedy vyhlášen státní smutek a s tím zrušeny všechny „radovánky“, v?etn? maratonu.

Mn? osobn? to až tak nevadilo, protože jsem byl v Dubaji služebn?, ale bylo hodn? Evropan?, kte?í si zaplatili zájezd a p?ijeli jen na maraton. Druhý den se pak objevila na internetu zpráva, že byl p?esunut na 17. února. Za pár dní jsem zjistil, že mi op?t vyjde jet služebn? do Dubaje a tak jsem b?hem m?síce a kousek p?idal dalších 420 nab?haných kilometr? a vyrazil.

Na registraci jsem dostal ?íslo 388, igelitku s tri?kem a n?jaké propaga?ní letáky. Místo ?ipu byl v igelitu zalisovaný drátek do ?tverce, který se vsunul do igelitové kapsy, p?ilepené zezadu na ?ísle. Tím ?íslo dost zt?žklo, ale co se dá d?lat, všichni mají stejné podmínky. P?ihlášených bylo prý p?es 600, ale na start dorazilo pouhých 300, zde se z?ejm? projevilo to posunutí o m?síc.

Stín byl jen v tunelu
Na start jsem dorazil po šesté ráno, byla ješt? tma, na místní pom?ry docela p?íjemn?, ale i tak teplom?r ukazoval již 23 stup??. V 6:55 nás se?adili na startovní ?áru, ti nej?ern?jší dop?edu, ostatní p?t metr? za n? a úderem sedmé a s rozedn?ním jsme vyrazili. Tra? je plochá, vše hladký asfalt dvou- až p?tiproudých dálnic a tvo?í jeden velký okruh po Dubaji. Na trati jsou také dva vyvýšené mosty, jeden podb?h dálnice a jeden asi 600m dlouhý tunel pod dubajským zálivem.

Závod jsem cht?l rozbíhat za 4:50/km, s tím, že bych cht?l postupn? zrychlovat. Samoz?ejm? s ohledem na vedro, které se dalo p?edpokládat. Toho jsem se bál nejvíc. Netušil jsem, co to se mnou ud?lá. Tempo se mi da?ilo držet,  b?želo se velmi p?íjemn?, pozoroval jsem okolí, kochal se krásami Dubaje a jen kontroloval ?as. Malý o?íšek byl pouze tunel, kam se vbíhalo asi 300 m z kopce a pak následovalo 300 m stoupání. Byl na dvanáctém kilometru a bylo v n?m vedro jak v pekle! P?estože venkovní teplota byla již minimáln? 25 stup?? ve stínu, a stín snad jen v tom tunelu, tak po vyb?hnutí z tunelu jsem m?l pocit, že se venku výrazn? ochladilo!

Na t?icátém kilometru, kdy se ?íká, že b?žec narazí na ze?, byly na trati dva vyvýšené mosty, které daly po?ádn? zabrat a ze? spolehliv? nahradily. Tady jsem si vzpomn?l na Radkovo po?ítání krok? a docela to pomohlo. Než jsem napo?ítal 400, byl jsem na vrcholku mostu. Ob?erstvovací stanice voda + ionty byly každou p?tku, stolky s vodou vždy mezi. Ionty v kelímkách, voda v p?llitrových lahvích. Vše bylo velmi teplé, hlavn? s p?ibývajícím ?asem a zvyšujícím se vedrem. Využíval jsem každou ob?erstvova?ku, ale p?edevším pro to, abych si alespo? dv? lahve vody vylil na hlavu.

Sedmý maraton, první podle p?edstav
Od patnáctého kilometru mi už stejn? ?vachtalo v botách od potu, tak už to bylo jedno. Na dvou místech po?adatelé p?ipravili i tunel, kterým se probíhá a st?íká z n?j studená vodní pára, ale jeden nefungoval, a druhý st?íkal teplou. Vše jsem zvládal až ne?ekan? dob?e, až na 37. kilometru m? za?aly brát k?e?e do obou stehen. Za?al jsem si olizovat zpocené ruce, to moc nepomohlo, ale m?l jsem s sebou pytlí?ek soli a ta zabrala. Musel jsem asi 600m jít, ale pomohlo to, od cedule 38 jsem se zase rozb?hl. Pak už jsem jen vyhlížel další kilometrovníky a ty nep?icházely a nep?icházely.

Kdo n?kdy b?žel maraton, ví, o ?em mluvím. V duchu jsem si ?íkal, jestli nejsem blázen, když pomýšlím v ?ervnu na šestihodinovku. Ale nakonec se cíl dostavil. A s malým p?ekvapením. Spolu s maratonem se totiž ješt? b?žel vložený závod na 10km a jeho cíl m?l stejnou cílovou bránu jako maraton, jen o 200m d?íve. A to si skoro nikdo nevšiml, pokud si to na té brán? nep?e?etl. Dokonce i ženská vít?zka si zasprintovala, zmá?kla stopky a po?adatelé ji hnali o 200m dál. Já si stopky nezmá?kl, ale když 20 m p?ed cílem maratonu zjistíte, že ješt? 200, tak je to strašný!

Takže nakonec jsem vše ve zdraví p?ežil, by? teplota v cíli byla 28 stup?? ve stínu. Byl to m?j sedmý maratón, ale první, který jsem b?žel p?ibližn? tak, jak jsem cht?l.

Na záv?r jen n?co statistiky: ?asy po p?tkách: 24:51 + 24:21 + 24:06 + 23:59 + 24:16 + 24:42 + 25:52 + 29:36 + 12:04 = 3:33:48. Tempo 5:04/km.

Do cíle dorazilo 264 závodník? a já jsem skon?il na 44. míst? a šestý ve své kategorii 40–45 let.

Podívejte se do fotogalerie na snímky z maratonu!